Monitorováním řidiče chce Volvo předcházet nebezpečí

Automobilka Volvo si již v historii připsala nejedno prvenství při zavádění bezpečnostních prvků výbavy a své pověsti se snaží dostát i v době, kdy „pětihvězdičkové“ hodnocení v nárazových testech získávají téměř všichni. Pozornost se od pasivních systémů a nejrůznějších jízdních asistentů zvolna přesouvá k tomu, jak rozpoznat nebezpečí ještě dříve, než k němu dojde. A protože většinu nehod zaviní sami řidiči, je třeba se zaměřit na ně. Jedině tak může Volvo dosáhnot svého vytyčeného cíle, aby v roce 2020 nebyl v jeho vozidle nikdo usmrcen ani vážně zraněn.

Jedná se o technologie, jejichž činnost se odvíjí od informací získaných ze senzoru umístěného v přístrojové desce před řidičem. Toho bude osvěcovat infračervené záření vycházející z malé LED diody a zároveň bude sledován senzorem. Použité infračervené záření je mimo viditelné spektrum lidského oka, takže osobu sedící za volantem nebude nijak nerozptylovat či oslňovat. Systém přitom například rozpozná, na co se řidič právě dívá nebo zda se mu nezačínají zavírat oči. „Díky tomu se řidiči v případě potřeby budou moci zase o něco více spolehnout na pomoc svého vozu,“ vysvětluje Per Landfors, konstruktér společnosti Volvo Cars a vedoucí projektu, který se soustředí na funkce podporující řidiče.

Pomocí senzoru, který dokáže sledovat, jakým směrem se řidič dívá, nakolik má otevřené oči nebo v jakém směru a úhlu má nakloněnu hlavu, mohou konstruktéři ve Volvu vyvinout precizní bezpečnostní systémy sledující chování řidiče, jež budou současně umět v případě nutnosti zasáhnout do řízení vozu. To znamená, že takový vůz nejenže zajistí, aby neopustil svůj jízdní pruh nebo se příliš nepřiblížil k automobilu před sebou, ale zároveň bude také schopen vzbudit řidiče, který za volantem usne. „Pokud vůz umí zjistit, zda řidič věnuje řízení potřebnou pozornost, mohou se bezpečnostní systémy dané situaci lépe přizpůsobit. Je-li například člověk za volantem dostatečně pozorný, aktivují se systémy na podporu řidiče později; jestliže se naopak na řízení adekvátně nesoustředí, aktivují se o něco dříve,“ vysvětluje Per Landfors. Součástí tohoto souboru technologií mohou být některé z dnes již využívaných funkcí, jako například systém udržení vozidla v jízdním pruhu, systém upozornění na nebezpečí kolize s funkcí automatického brzdění s plnou brzdnou silou nebo adaptivní tempomat s asistentem pro jízdu v kolonách. 
Tato technologie je již instalována v testovacích vozidlech. Společnost Volvo Cars ve spolupráci s Vysokou školou technickou Chalmers a s Volvo AB provádí také výzkum, jehož cílem je zjistit, jak nejefektivněji rozpoznat únavu nebo nepozornost.

Senzory sledující řidiče ale otevírají dveře k dalším možnostem. Na základě sledování pohybů oka může vůz například optimalizovat vnitřní a vnější osvětlení. Vůz bude dále třeba schopen nastavit automaticky polohu sedadla, protože rozpozná osobu sedící za volantem. „To bude možné kupříkladu díky použití senzoru zachycujícího různé body v obličeji, na jejichž základě dokáže systém identifikovat řidiče. Současně je však důležité vědět, že vůz neukládá žádné obrázky řidiče a že nebude sloužit jako jeho ‚dozor‛,“ upřesňuje Per Landfors.

Analýza chování řidiče, v zahraničí známá pod názvem Drive State Estimation, při níž hrají senzory zásadní roli, je jedním z pilířů, na jejichž základě by mohla fungovat automaticky řízená vozidla budoucnosti. Vůz bude potřebovat určit, zda je řidič schopen převzít kontrolu nad řízením poté, co pominou podmínky pro automatické řízení.
 

Napsal: redakce