Auta plná křídel

Značka Red Bull patří k nejznámějším na světě. Jednak díky svému produktu, energetickému nápoji, a snad ještě více díky marketingovým aktivitám. Tým F1, Felix Baumgartner a jeho skok ze stratosféry, letecké závody Air Race, ale taky třeba modrostříbrná auta s plechovkou a typickými rudými býky, která občas můžeme na silnicích potkat. Oproti tomu jsou běžná firemní auta domácího zastoupení rakouské společnosti veskrze nenápadná...

Vozy Mini v barvách Red Bullu, s obří plechovkou na zádi jsou označovány jako „sampling cars“, protože z nich členky „Wings Teamu“ rozdávají „samples“, tedy vzorky. „Máme jich sedm pro Českou republiku a čtyři pro Slovensko,“ říká Ondřej Pastrňák, Senior Office Manager domácího zastoupení Red Bullu, do jehož povinností spadá i fleet management jak v České republice, tak na Slovensku. „Jsou to auta, která ze standardních Mini upravuje pro všechna světová zastoupení Red Bullu rakouská firma specializující se na přestavby vozů. My je tedy dostaneme hotové, nalakované, upravené. Můžeme si jen vybrat, jestli chceme dieselovou nebo benzinovou verzi, a od příštího roku bychom měli mít k dispozici i kabriolety. Před tím jsme měli v téhle roli Volkswageny Beetle, a také Suzuki Samurai a Jimny. Ale dnes jsou to už výhradně Mini.“ Ještě jednu specialitu ale ve vozovém parku Red Bullu najdeme: Volvo Sugga, bývalý vojenský terénní automobil postavený na technice Steyer Puch. Po modernizaci a úpravách se proměnil ve speciál určený pro open air akce, které Red Bull organizuje nebo podporuje. „Má zabudovány LCD obrazovky, DJ mixpult, Playstation, jsou na něm externí kanystry, které jsou ale ve skutečnosti reproduktory. Stačí je otočit a může se hrát. Auto má vlastní tichou elektrocentrálu, takže je soběstačné a můžeme ho používat kdekoli, kam vyjede. Používáme ho na hudební festivaly, různé sportovní a kulturní akce. Máme tím vyřešeno ozvučení, projekci a samozřejmě i branding,“ vysvětluje Ondřej Pastrňák.

Klasika bez extravagancí
Převážnou většinu služebních aut u Red Bullu ale tvoří auta značky Volkswagen. Používají se především modely Caddy, Golf (převážně ve verzi Variant) Passat. Ve vozovém parku ale najdeme i značky Subaru, Volvo a samozřejmě Škodu. „Platí podmínka, že dané auto musí působit střízlivě, solidně, nesmí na něm být žádné nestandardní výrazné doplňky, jako třeba spoilery a podobně,“ vysvětluje Ondřej Pastrňák.
Tato obyčejná auta jsou na rozdíl od sampling cars zcela bez brandingu. „Dříve byla také opatřena brandingem, ale měli jsme s tím špatné zkušenosti. Vykrádání aut, poškozování, věčně rozbitá okýnka... Branding známých retailových značek zkrátka přitahuje nejen chtěnou, ale bohužel i nechtěnou pozornost, a co vím, tak od něj řada společností ustupuje. Naše auta jsou dnes v podstatě anonymní, všechny caddy máme v černé barvě, stejně jako většinu dalších vozů a i další modely jsou víceméně v tmavých barvách.“
Management si může u Red Bullu s autem vybrat i barvu a také motorizaci. Obecně jsou ale preferovány turbodiesely. „Zejména pro auta zaměstnanců z obchodního týmu, kteří ujedou až 60 000 kilometrů ročně, se nám díky nižší spotřebě turbodiesely opravdu vyplatí. Volíme je ale také u ostatních aut, zážehové verze jsou v jasné menšině. Měli jsme například benzinová auta od Subaru. Outback s třílitrovým motorem nebo Forester ve verzi 2,5 l turbo, se kterým jezdil náš marketingový ředitel. Dnes používá Volvo XC70 D5 a spotřeba je někde úplně jinde.“ Proč Volvo a ne třeba koncernové Audi? „Raději koupíme Volvo, u kterého dostaneme za danou cenu výborně vybavené kvalitní auto, než Audi, za které bychom při obdobných parametrech a výbavě museli platit podstatně víc,“ vysvětluje Ondřej Pastrňák.

„Držák“ pro obchodníky
Obchodní zástupci jsou s modelem Caddy spokojeni, stejně tak samotná společnost. „Ta auta si drží vysokou zůstatkovou hodnotu, jsou spolehlivá a na trhu s ojetými vozy je o ně zájem. Měli jsme na Slovensku například také Citroëny Berlingo. Na začátku, když byla auta nová, bylo všechno v pořádku, ale s přibývajícím počtem kilometrů se začaly objevovat technické problémy, klesala spolehlivost a přímo dramaticky i zůstatková hodnota. Takže jsme zůstali věrni značce Volkswagen a jejímu modelu Caddy, který kupujeme v pětimístném provedení. Proto je při vyřazování můžeme podobně jako ostatní auta zaměstnancům nabídnout ke koupi. Celkově prodáme tímto způsobem našim zaměstnancům nebo jejich známým a rodinným příslušníkům až devadesát procent našich aut. Zbytek nabídneme autobazarům,“ přibližuje zkušenosti Red Bullu Ondřej Pastrňák a dodává, že se auta prodávají po dosažení hranice 160 000 km nebo tří až čtyř let stáří, přičemž se vždy posuzuje skutečný stav vozidla. „Některá auta jezdí převážně po dálnici a jsou v dobrém stavu, takže si je ponecháváme i déle než tři roky. Vždy zvážíme, jestli se nám to vyplatí, nebo jestli je lepší raději auto prodat hned.“
Red Bull si v současnosti auta kupuje do majetku. Je jednou z těch společností, které si vyzkoušely operativní leasing, ale zase od něj odešly. „Na operativní leasing jsme měli auta od roku 2007. Využívali jsme převážně služeb Arvalu, ale třeba i ČSOB Leasingu. Když jsme o dva roky později přecházeli na přímou distribuci a stavěli obchodní tým, museli jsme pro něj nakoupit další auta a spočítali jsme si, že když je nakoupíme do majetku, ušetříme na dvacítce vozů Caddy oproti kalkulaci leasingové společnosti asi 80 000 eur ročně. Následně bylo v roce 2011 rozhodnuto, že se u Red Bullu operativní leasing používat nebude. Nejen u nás, ale nikde na světě, protože nám to prostě nefunguje a nevychází...“

Řidiči a řidičky
Povinné školení řidičů provádějí u Red Bullu přes internet, kromě toho pro ně ale v případě potřeby zajišťují i kurzy zvládání krizových situací nebo kondiční jízdy. Občas je třeba tréninku pro slečny z Wings Teamu, tedy zmíněné sampling girls. „Jsou to všechno mladé dívky, vysokoškolské studentky, které sice mají třeba dva roky řidičák, ale ve skutečnosti toho dosud moc nenajezdily. Těm se musíme věnovat, zajistit jim trénink a dát jim možnost se v klidu vyjezdit. V provozu jsou pak pod neustálým tlakem, neustále na ně někdo troubí, mává, ukazuje a různě se dožaduje vychlazené plechovky. Musí být pořád ve střehu a dávat pozor...“
Red Bullu se vyplatí věnovat mladým řidičkám trochu pozornosti, protože poškození těchto pojízdných reklam je vždy drahé. „Tahle auta mají speciální pětivrstvý lak, nejlevnější nejsou ani díly od Mini, takže náklady na opravy jsou nemalé. Naštěstí nám umí v případě karosářských oprav auta přestříkat i u nás, nemusíme je kvůli tomu posílat do Rakouska. Z centrály dostaneme jen potřebné stříkací šablony,“ říká Ondřej Pastrňák a na závěr dodává, že tato auta vůbec nenechávají stát osamoceně na ulici. „Po projetí určené trasy a splnění denního plánu se z pochopitelných důvodů vždy vrací na hlídané parkoviště.“