iFLEET » Aktuality » Fleet manažer » Glosa: Vládní podpora elektromobilitě? Trapný pokus o velké nic
Přidá se Česká republika mezi země, které systematicky podporují elektromobilitu? Mohlo by se to tak jevit díky vládnímu Akčnímu plánu budoucnosti automobilového průmyslu, který je aktuálně v připomínkovém řízení. Ten navrhuje mimo jiné také podporu rozvoje elektromobility. Jedná se však spíše o trapné gesto.
Podle vládního návrhu by provozovatelé elektromobilů byli osvobozeni kromě silniční daně, jako je tomu již dnes, také od správního poplatku za registraci vozu (800 Kč) a placení dálniční známky (1500 Kč). V návrhu je sice také možnost zrychleného odepisování v letech 2019 až 2025 a možnost kombinovat stávající, případně budoucí dotace s pořízením formou operativního leasingu, přesto se nelze ubránit dojmu, že vláda podporu elektromobility pouze simuluje. Perličkou je pak návrh bezplatného vjezdu do městských center. Vzhledem k tomu, že u nás nikde vjezd do centra města zpoplatňován není, bude tato pomoc podobně účinná jako svolení bezplatně dýchat...
Zmíněný akční plán vzešel z dřívějších jednání vlády a zástupců automobilového průmyslu, v září by pak mělo být uzavřeno mezi těmito subjekty memorandum, zabývající se udržitelným rozvojem autoprůmyslu, zahrnující také problematiku autonomního řízení, pokročilé dopravní telematiky a zmíněné elektromobility.
Vzhledem k velmi nízké míře zdanění osobních i užitkových vozidel u nás nemá vláda na rozdíl od vlád jiných zemí kde brát daňové úlevy a pokud chce elektromobily podpořit, musí „sahat do kapsy“. V tomto ohledu to má o něco těžší než země jako třeba Dánsko nebo Norsko. Jenže nejde jen o peníze. Elektromobilita dnes potřebuje v první řadě osvětu, relevantní informace a údaje. V tom nedělá vláda vůbec nic. Zato se odhodlala k vypsání dotací pro elektromobily pořizované pro obce, kraje a jimi zřizované subjekty (zatímco její jednotlivá ministerstva nakupují diesely jako o závod) a nyní zvažuje přímou finanční podporu také pro občany. Budiž, pár nadšencům do elektromobility to možná pomůže, aby si splnili sen. Ale rozvoji elektromobility? Té asi stejně, jako by se vláda rozhodla vybudovat na vltavské kaskádě další velkou přehradu a slavnostně k tomu vyhlásila financování dvou stavebních míchaček a nákup pěti lopat...
Přímé finanční pobídky by měly být, pokud už musí být, až na konci řetězce systematicky poskládaných iniciativ. Především už měla být vypracována jasná vize budování dobíjecí infrastruktury. Simulace podpory, jakou dnes předvádí ČEZ a další energetické subjekty, s tím nehne. A česká obdoba Elona Muska zatím na obzoru není. Je pravdou, že technologie dobíjení se mění, rychlodobíjecí stanice prodělaly v posledních letech poměrně bouřlivý rozvoj a vytvoření podpory tak, aby byla skutečně efektivní, není zcela jednoduché, nicméně samy rychlodobíječky jsou jen koncovým elementem. Lapidárně řečeno je důležité ujasnit si, kde a jak "výkonné" chceme mít „dráty“ a podle toho již dnes pracovat na rozvodné síti v rámci její průběžné údržby a modernizace. A nejen u dálnic, hlavně v lokalitách, kde dávají elektromobily největší smysl. Tedy ve městech a v jejich blízkosti. Protože minimálně jedno desetiletí budou elektromobily dávat smysl především tam. Proto by se měla podpora zaměřit primárně na subjekty, které chtějí mít takové lokality připraveny, ať už s jakýmkoli typem dobíječky. Některé obchodní řetězce tak již postupují na vlastní náklady, ale jedna dobíječka na velkém parkovišti před supermarketem situaci nezachrání. S podporou státu jich tam možná mohlo být více. Nejde o to dávat peníze, ale nabízet vzájemně výhodný obchod. Auta máme sice zdaněna minimálně, ale jiné oblasti obchodu a průmyslu jsou tak svázány, ať už legislativně, nebo daňově, že by se pro soukromé subjekty určitě našly v té džungli zajímavé úlevy výměnou za podporu elektromobility budováním dobíjecích stanic vhodných parametrů. Tak, aby současnost netratila a budoucnost získala. Elektromobily totiž mají smysl. Z dnešního pohledu je těžké si představit, že by měly tvořit páteř osobní dopravy, problémů k řešení je stále dost, nicméně jejich zvyšující se podíl na městské dopravě je více než žádoucí. A to třeba formou podpory projektů sdílené mobility pomocí takových vozidel.
Vláda o podpoře budování dobíjecí sítě již sice hovoří, konkrétní formu podpory ale stále nemá. Česká republika v tomto ohledu nezaostává pouze za západní Evropou, ale také například za Pobaltím nebo Slovinskem. I když se zatím jedná o okrajový druh pohonu s velmi malým podílem na trhu, situace se bude v příštích letech měnit a bez skutečně systémové a účinné podpory ze strany státu bude vznikat mezi Českou republikou a jinými zeměmi technologická propast.Současná vláda zahájila její úspěšné hloubení a její poslední chabé pokusy jrozhodně ke změně nepovedou.
Richard Plos
šéfredaktor