Tesla Semi a 4000 domácností. Aneb bludy a obludy

iFLEET » Aktuality » Fleet manažer » Tesla Semi a 4000 domácností. Aneb bludy a obludy

Tesla Semi a 4000 domácností. Aneb bludy a obludy

středa, 29. listopadu 2017

Tesla představila elektrický tahač Semi a svět se chytil za hlavu. A někdo i možná za opačný konec svého těla... Elon Musk ve svém tradičním stylu představil dlouho slibovaný elektrotahač jen s několika málo základními údaji, mezi kterými zatím chybí přesně uvedená kapacita baterie. Ale protože Musk slíbil spotřebu pod 2 kWh na míli a dojezd 400 mil (tedy 644 km), tak to vychází na 800 kWh, tedy osm baterií z Tesly S 100D.

Podstatnou informací je, že pro nabití této baterie by mělo při použití nového Megachargeru od Tesly postačit 30 minut. Z takového údaje se leckomu opět zatočila hlava, a tak se začalo počítat. Do hry se zapojila i společnost Aurora Energy Research, která provedla poměrně jednoduchý a snadno pochopitelný výpočet, který shrnula ve své zprávě. Té se chopila i domácí agentura ČTK, přičemž se zřejmě inspirovala u písničkáře a básníka Jiřího Dědečka, který kdysi komentoval svou překladatelskou činnost za komunistů takto: „Možná si myslíte, že jsem jako správný disident odmítal některé věci překládat. To ne, já překládal, co mi dali, ale překládal jsem to tak, jak jsem sám chtěl...“

Kilowatthodiny, nebo kilowattholiny?

Asi nejčtenější portál iDnes na základě elaborátu ČTK uvedl: „Elektrický tahač Semi, který nedávno představila společnost Tesla, spotřebuje na jedno nabití stejné množství energie jako téměř 4000 domácností. Semi podle Tesly může po 30 minutách dobíjení u jejích megadobíjecích stanic ujet 643 kilometrů. Na to spotřebuje kolem 1600 kilowattů, což se rovná spotřebě tří až čtyř tisíc domácností.“ Na Novinky.cz to autor podepsaný zkratkou "maž" ještě „vylepšil“: „Vůz Semi podle Tesly může po 30 minutách dobíjení u jejích megadobíjecích stanic ujet 643 kilometrů. Na nabití bude potřebovat kolem 1600 kWh, což se rovná spotřebě tří až čtyř tisíc domácností.“

Redaktorovi Novinek evidentně chyběl údaj v kilowatthodinách, tak si to „h“ prostě přidal za údaj o aktuálním potřebném výkonu a měl „vyděláno“. Že by takové dobíjení baterie probíhalo buď s účinností pouze 50 %, nebo by činila spotřeba elektrotrucku Semi téměř 250 kWh/km, což by odpovídalo spotřebě klasického kamionu přes 60 l/100 km (ve skutečnost je u moderních kamionů v současnosti spotřeba zhruba poloviční) ho netrklo. Na iDnes se zase nikdo nepozastavil nad tím, že zkratka kW odpovídá výkonu a nikoli energii... Prostě: Hodinky nebo holinky, to je jedno, obojí se přece natahuje...

Nová jednotka příkonu: Domácnost

Originální zpráva ovšem uvádí jen a pouze to, že pro dobití baterie o kapacitě 800 kWh za půl hodiny je třeba disponovat dobíjecím výkonem 1600 kW, a že tento výkon by mohl v reálném čase „pohánět“ až čtyři tisíce domácností. Pokud budeme chtít tento údaj převést na energii, pak nám při vydělení výkonu 1600 kW čtyřmi tisíci domácnostmi vyjde odběr 0,4 kW, takže za půlhodinu by se jednalo o spotřebovanou energii 0,2 kWh. A taková opravdu je ca půlhodinová průměrná spotřeba domácnosti, pokud elektřinou netopí. Takže ten údaj vcelku „sedí“. Tedy až na drobnost: onen elektrokamion se po půlhodině od nabíječky odpojí a vyrazí na cestu, která mu bude trvat zhruba osm hodin. Za tu dobu ovšem spotřebují uvedené 4000 domácností dalších 12 800 kWh energie... Takže ve skutečnosti tento kamion spotřeboval za daný časový úsek (8,5 hod) tolik energie, jako pouhých 235 průměrných domácností, přičemž dobíjecí výkon by v průběhu dobíjení mohl zajišťovat chod 4000 domácností. I z toho vidíte, jaká je to blbost, přepočítávat spotřebu nákladního auta na "průměrnou domácnost"...

Neexistující technologie v praxi

Zpráva agentury Aurora Energy Research také spekuluje na téma dobíjení, zpochybňuje možnost dobíjet baterii výkonem 1600 kW. Ano, je pravda, že jeden konektor přenášející takový výkon si lze představit jen obtížně, a to nemluvíme o tom, co by na takovu "ránu" říkala samotná baterie a její životnost. Samozřejmě že i tohle ČTK převzala a od ní pak nadšeně různá média: "Další odborníci poukazují na fakt, že nabití kamionu za půl hodiny vyžaduje technologii, jaká v současné době neexistuje. I ty nejrychlejší dobíjecí stanice mají výkon jen asi 450 kilowattů."

Zajímavé je, že se nikdo nepozastavil nad faktem, že dobíjecích konektorů má Semi celkem osm. Prostě a jednoduše jeden pro každou bateri o kapacitě 100 kWh, kterou má již Tesla k dispozici. Takže celá ta "dosud neexistující" technologie pro dobíjení takového kamionu je de facto klasický Tesla Supercharger s osmi stojany spojenými do jednoho (ovšem s osmi kabely), pro který je v distribuční síti zajištěn výkon 1600 kW. Je to prostě víceméně totéž, jako by se dobíjelo najednou osm Tesel S 100D.

Elon Musk proslul v rámci programu Space X mimo své zarputilosti také schopností nekomplikovat si život tam, kde to není nutné. A co si nechávala NASA na zakázku vyrábět za tisíce dolarů, pořizoval v běžných obchodech za jednotky, maximálně desítky dolarů. Radikálně změnil pohled na konstrukci nosných raket a podobným zůsobem nyní Tesla vytvořila i Semi.

Hledání hranic možného

V předchozím textu mi nejde o to hodnotit, jak smysluplný celý projekt Tesla Semi je (to by bylo na hodně dlouhý článek), ani o to, do jaké míry je smysluplná plná elektromobilita. Mimochodem: Nejsem žádný „amperhead“ - podle mě je plná elektromobilita za současného stavu vědění nedosažitelná a „stropem“ je tak 15% - 20% podíl elektromobilů na celém vozovém parku, doplněný dalšími ca 25 % plug-in hybridů. Tak nějak bude podle mě vypadat vozový park za 15 - 20 let. A za tento časový horizont nikdo z nás co do technického vývoje nevidí, takže jakékoli hlubokomyslné úvahy jsou bezpředmětné. Můžeme jen odhadovat, vytvářet hypotézy, nastiňovat možné scénáře... Velmi poučná pro mě byla v tomto ohledu prezentace pana Johannese Reifenratha, šéfa produktové strategie automobilky Mercedes-Benz, který navštívil díky úsilí domácího zastoupení této značky Českou republiku letos na začátku října. I tento velmi vzdělaný člověk s obrovským přehledem o všech aktuálních automobilových trendech přiznal, že automobilky dnes prostě nevědí, co bude za dvacet let a pouze se připravují na všechny eventuality. Proto se nevzdávají ani vodíku. Pokud se opravdu podaří uvádět kolem roku 2030 do provozu bezpečné a účinné jaderné reaktory 4. generace (konkrétně typů GFR, LFR nebo VHTR), bude díky nim vodíku habaděj a bude „za hubičku“. Ale co když ne? Proto se pracuje na bateriích. Elektřinu budeme stále více vyrábět z obnovitelných zdrojů (ceny solárních panelů klesají, jejich efektivita stoupá), tato technologie tedy bude mít vždy (rozuměj kam oko současníka dohlédne) své „místo na slunci“. A pro plug-in hybridy, kterými by snad bylo možno obejít nesmyslnou legislativu požadující neustálé snižování CO2 u automobilů (které se ovšem na produkci tohoto plynu na celé planetě podílejí zanedbatelným dílem), je třeba i nadále pracovat na spalovacích motorech. Suma sumárum jde dnes mimo jiné o to, zkoušet, kde leží u každé z technologií hranice možného. A projekty jako Tesla Semi jsou v tomto ohledu užitečné.

Takže zcela na závěr: Jde mi jen o to, aby se při psaní o těchto fenoménech doby respektovaly alespoň standardní jednotky SI a neopomínala se "drobná" fakta, která způsobí, že se 235 snadno zamění za 4000. Pokud někdo nemá alespoň bazální znalosti z oblasti elektrotechniky, neměl by se pouštět do „žádných větších akcí“. Jinak je zde riziko, že vytvoří něco jako dezinformační kampaň, která vyvolává obecnou hysterii, protože lidé mají od nepaměti tendenci věřit spíše elegantně podaným zavádějícím informacím, než faktům a racionálně sdělované informaci. Na tomto úkazu jsou koneckonců postaveny téměř všechny volební kampaně a stejně tak i kampaň proti elektromobilitě vedená americkými průmyslovými magnáty, bratry Kochovými. Zpráva ČTK o Tesle Semi a čtyřech tisících domácnostech jako by byla její součástí...

Richard Plos