Jízda v mlze a v noci

V tomto článku se chceme věnovat silničnímu provozu ovlivněnému specifickou dopravní situací, která se výrazně mění s ročním obdobím, respektive se změnami počasí a denním časovým režimem. O těchto specifikách se často informuje v mediální sféře, existuje řada zásad a doporučení, avšak tyto situace často absentují vývoj společnosti, která stará nebo nedokonalá preventivní zdůvodnění nemění a neřeší z hlediska dalších rovin, které do problému vstupují a bezpečnostně ho obsahově mění.

Mluvíme o bezpečném řízení vozidla a chování jeho řidiče při změnách viditelnosti, která je ovlivněna mlhou a noční dobou, popřípadě kombinací obou těchto vlivů. Je třeba tyto provozní situace ještě dále spojovat i s možností deště anebo v nejhorším případě i s náledím.

Budeme tyto jevy popisovat nejprve odděleně a teprve v závěru i v kombinaci a s dalšími dopady. Nemůžeme tyto situace ani oprostit od ustanovení právní úpravy, která v řadě případů na popisované situace reaguje a v řadě případů je i právně vymezuje, a to nejen ve vnitrostátním provozu, ale i v zahraniční právní úpravě.

Bílá tma

Opatření při bezpečné jízdě v mlze spočívá v řadě vstupů do tohoto problému. Jde jak o řidiče vozidla, tak o vybavení a technickou způsobilost vozidla a také o stav pozemní komunikace. A konec konců také o dopravní značení a volbu trasy.

Při mlze jako takové, což je změna stavu ovzduší, lze hovořit o její intenzitě, tj. hustotě, která se může měnit, i o délce úseku jejího výskytu. Každý řidič musí být na tuto situaci připraven, zejména pokud je hlášena v předpovědi počasí. Na trase může mlha přicházet pozvolna, ale také náhle, a to s vysokou intenzitou spojenou s téměř okamžitou ztrátou viditelnosti. Reakce řidiče na tento stav musí být bezprostřední a spočívá především ve výrazném snížení rychlosti. Na tuto situaci reaguje i právní úprava (v zahraničí), která upravuje za tohoto stavu a při viditelnosti do 50 m rychlost všech vozidel v provozu, bez ohledu na druh komunikace, na 50 km/h, přičemž vozidla přepravující nebezpečné látky musí být bezpečně odstavena na vyhrazená a bezpečná místa.

Hovoříme-li o rychlosti jízdy v mlze, musíme zde uplatnit i naši právní úpravu, a to ustanovení § 18 zák. č. 361/2000 Sb., které hovoří v odst. 1 obecně o povinnosti jet takovou rychlostí, aby byl řidič schopen zastavit vozidlo na vzdálenost, na kterou má rozhled. Což v mlze platí dvojnásob. Toto obecné ustanovení však výrazně konkretizuje nově připravované ustanovení novely tohoto zákona, která ukládá řidiči před jízdou očištění předních i bočních skel pro zajištění maximálního výhledu z vozidla. K těmto požadavkům na činnost a jednání řidiče přistupuje další bezpečnostní požadavek, a současně pravidlo, které známe opět v obecnější rovině: „vidět a být viděn“. V případě mlhy to znamená výbavu vozidla přídavnými světly a zadním světlem do mlhy. Včasné zapnutí tohoto osvětlení znamená výrazné zvýšení viditelnosti vozidla jak v mlze, tak i v případě sněžení či hustého deště.

Co však musí být pro řidiče motorového vozidla absolutním tabu, je předjíždění jiného vozidla. Řada dopravních nehod při předjíždění v mlze s těmi nejtěžšími následky na silnicích s oboustranným provozem je toho přesvědčivým důvodem. Předjíždět za mlhy je pokládáno za nejvyšší stupeň ohrožení a hazard se životem svým i ostatních účastníků provozu, zejména jedoucích v protisměru. Nelze vynechat ani preventivní jízdu s určitým odstupem od krajnice se zřetelem na možný výskyt chodce či cyklisty. 

Celý článek naleznete v magazínu FLEET firemní automobily č. 2/2015