S tradicí pádícího stanu

Nenápadný komplex budov na okraji městečka Solnice ve východních Čechách má zajímavou minulost. Před lety se zde montovala legendární vozítka Velorex. Stejnojmenné výrobní družstvo mělo celou řadu provozoven, které byly po roce 1989 postupně samostatně privatizovány, solnický podnik zůstal i nadále družstvem. Legrační tříkolky, kterým se přezdívalo „pádící stan“ díky trubkové konstrukci potažené plátnem, se zde již dávno nevyrábějí, ale dráty, plechy a trubky nosným výrobním materiálem zůstaly.

Doslova za humny má výrobní družstvo ASV Solnice (ASV je zkratkou Auto-Servis-Výroba) expandující továrnu Škody v Kvasinách, se kterou musí v současnosti bojovat o zaměstnance. A domácí automobilka zároveň patří mezi jeho zákazníky. Není ale jediná, podnik, který dnes sestává kromě solnického provozu také z dalšího výrobního střediska v nedalekém Rychnově nad Kněžnou, vyrábí díly, které končí v automobilech i tak zvučných jmen, jako jsou BMW nebo Jaguar. Anebo v produktech Ikea a řady dalších významných firem z mnoha oborů. Jak říká předseda družstva a jeho spolumajitel Roman Kovář, vyrábějí tady vše od autodílů až po designové stojánky na vodní dýmky.

V současné době je družstvo o cca 200 zaměstnancích vybaveno nejmodernější CNC technologií i technologiemi vlastní výroby.

Malý, pestrý, ale funkční fleet

Roman Kovář má k autům kladný vztah a patří mezi pravidelné účastníky Dnů s Fleetem, na kterých oceňuje nejen testování aut, ale také možnost prohlédnout si, jak vypadají díly, které patří do výrobního programu jeho družstva, u konkurence. „K autům mám vztah od klukovských let a jsem navíc člověk, který musí pořád něco kutit. Když jsem se vrátil z vojny, postavil jsem si své první auto, Škodu 120. Z bouračky. Koupil jsem si novou karoserii a vyrobil prakticky nové auto. Tehdy to ještě šlo a vyplatilo se to,“ říká s úsměvem. Dnes jezdí s tři roky starým Chevroletem Captivou. To je jeho ředitelské auto. Už to samo o sobě naznačuje, že se v ASV Solnice drží vozový park dost zkrátka. „My nejsme firma, která by nutně potřebovala pro svou prezentaci exkluzivní auta a nejnovější modely. Jsme výrobní podnik a investice jdou nejdříve do výroby. Prezentace formou vozového parku je až na dalším místě, ale také se nedá podceňovat. Auta pečlivě vybíráme pro účel použití a v podstatě dojíždíme, koupíme si vždy auto ve vyšší výbavě, u kterého předpokládáme dlouhou životnost a staráme se o něj tak, aby nám vydrželo v dobrém technickém stavu co nejdéle. Zatím se to ekonomicky vyplácí, uvidíme v budoucnu.“ V jedenáctičlenném vozovém parku tak mají v Solnici i Octavii první generace, zakoupenou kdysi v nejvyšší výbavě. „Je z roku 2001, a když se naleští, je to pořád krasavec. I technicky je díky dobrému servisu stále v dobré kondici. Navíc jezdí s celoroční průměrnou spotřebou 4,6 litru na sto kilometrů, což novější auta nedokážou. Můžeme srovnávat, protože máme také Octavii druhé generace, a ta už má spotřebu o litr vyšší. Je na tom dobře vidět, jak systémy pro snižování emisí zvyšují spotřebu.“

Družstvo mělo ještě před pár lety jen dvě firemní auta, nyní jich má jedenáct. Může za to fúze rychnovského závodu. „S tím, jak začal fungovat druhý závod, zvýšila se i frekvence jízd. Také máme spoustu zákazníků, za kterými je třeba jezdit,“ říká Roman Kovář. 

Celý článek přináší magazín FLEET firemní automobily č. 2/2017

K dispozici v elektronické podobě zde