Není kouře bez ohně

U naftových motorů jsou jejich provozovatelé na filtry pevných částic zvyklí již řadu let. A vědí, že mohou být u starších vozů zdrojem potíží. U aut se zážehovým motorem jsou ovšem relativní novinkou, byť technicky jde o velmi podobné řešení. Auta na benzín se bez nich dlouho obešla, skokově u nich byly filtry ve velkém zavedeny s loňskou změnou emisních pravidel.

Toho trendu si mohl v uplynulých letech povšimnout snadno i laik. U moderních aut se zážehovým motorem se totiž začalo objevovat něco, co bylo dosud typické jen pro vozy s pohonem na naftu: „očouzená“ koncovka výfuku. Příčinou tohoto nežádoucího efektu jsou saze, se kterými se legislativa u naftových motorů rozhodla definitivně vypořádat už s normou Euro 5, jež v podstatě povinně zavedla u naftových motorů filtry pevných částic.

Legislativa pak zavedla podobná pravidla i pro benzínové motory, protože soudobé zážehové agregáty také produkují saze, a zatímco u dieselů se jich podařilo díky filtrům zbavit, u zážehových motorů začaly představovat problém. I vozy se zážehovým motorem tak musí plnit stejně přísné požadavky na produkci pevných částic. Konkrétně jich na kilometr jízdy auto nesmí vypustit více než 0,0045 gramu a počet částic takto vypuštěných nesmí překročit hodnotu 6 × 1011. Tento limit sice platil i dříve, ale fakticky tu byla výjimka, která dovolovala o řád vyšší produkci částic, a tak se motory bez filtrů obešly.

Nová norma de facto stanovila povinnost vybavit takto agregáty s přímým vstřikováním paliva, u kterých saze z principu jejich činnosti vznikají. „Nasazení filtru pevných částic pro benzínové motory přišlo společně se zavedením nových emisních limitů Euro 6D-Temp,“ vysvětluje Vítězslav Pelc z tiskového oddělení české automobilky Škoda. Norma začala pro nově homologované vozy platit od září roku 2017. Skokově se ale mnohem více filtry rozšířily od loňského září, kdy začala pro všechna nově registrovaná auta platit norma Euro 6C, která má z hlediska produkce částic téměř stejné požadavky.

„S příchodem emisní normy Euro 6C byly v EU zpřísněny limity emisí pevných částic u zážehových motorů v rámci testovacího cyklu NEDC/WLTP i testů v reálném provozu RDE, což vedlo většinu výrobců k instalaci filtrů pro motory s přímým vstřikováním benzínu,“ shrnuje povinnost Marek Trešl, produktový manažer značky Hyundai.

Částice jako zdravotní riziko

Důvodem k zavedení filtrů pevných částic obecně je zdravotní riziko, které částice samotné představují. „Vdechnuté mikročástice s karcinogenními látkami lidský organismus nezachytí standardním způsobem, a je tak přímo zasažen krevní oběh člověka, s čímž se velmi obtížně vyrovnává,“ říká Karel Roskowetz, technical training domácího zastoupení Toyoty. „Velké částice se zachycují v dýchacích cestách, částice pod 1 µm mohou dosáhnout povrchu plic, částice pod 0,1 µm se pak mohou dostat do krevního řečiště,“ popisuje důvod, proč je třeba produkci částic z motorů omezovat.

Částice přitom vznikají při nedokonalém spalování, ke kterému jsou bohužel moderní motory vlastně z principu funkce „nuceny“. Aby se snížila spotřeba paliva a emise CO2, zavedli výrobci také u zážehových motorů přímé vstřikování paliva. „Na druhou stranu v takovém případě dochází bohužel ke spalování nehomogenní směsi paliva, k nedokonalému hoření kapiček paliva a kvůli tomu vznikají saze. Čím vyšší je zmíněný tlak samotného vstřiku, tím jsou pevné částice ve výfukových plynech menší a jejich počet větší,“ vysvětluje Karel Roskowetz, jak částice v motoru vznikají.

Celý článek Luďka Vokáče naleznete na stránkách magazínu FLEET firemní automobily č. 2/2019. O vzorový výtisk můžete požádat zde. 

Související články

• Kuchařka TCO II: Kde jsou data?
• Nejasné přednosti II
• Digi lidi