Boj o vliv

Pozice fleetových manažerů ve firmách je u nás řazena zpravidla někam na úroveň středního, či dokonce nižšího managementu. Často mezi touto pozicí a finančním ředitelem existují další mezistupně. Fleet manažer za svou práci navíc mnohdy dostává odměnu, která nekoresponduje s jeho reálnou zodpovědností.

Tolik základní závěry průzkumu společnosti Fleet Partners z února 2021 mezi 125 českými fleet manažery napříč odvětvími i velikostmi vozových parků. Shrňme si základní zjištění a podívejme se na možné způsoby, jak svou pozici v této funkci nejen obhájit, ale učinit ji opravdu důležitou. Takovou, jaká opravdu je.

Současná realita

Fleet management bývá ve firmách pojímán jako určitý udržovací proces (hlavně aby to fungovalo, nebyly průšvihy a nikdo si nestěžoval), bez ambicí na jeho rozvoj směrem k vyšší hodnotě pro uživatele a využívání znalostí a trendů z vyspělejších trhů či odvětví.

Realitou je, že často tomu odpovídá i samotná osobnost fleet manažerů, kteří jsou již na tuto pozici přijímáni nikoliv jako samostatní manažeři s ambicemi, ale spíše jako administrátoři a technici bez prostoru pro jakýkoliv růst. Více než polovina českých fleet manažerů (55 %) se totiž rekrutuje z řad bývalých přijímacích či servisních techniků, nebo z technických oddělení leasingových společností či pojišťoven. Není třeba zdůrazňovat, že toto zpravidla není dostatečná kompetence pro strategické řízení vozových parků čítajících 100 aut a výše.

Současně však platí, že čeští fleet manažeři jsou povětšinou „srdcaři“, jejich práce a auta je baví a jsou schopni jít do opravdu velkých detailů (k čemuž jsou povětšinou dobře vybaveni ze svých předchozích angažmá). Toto ale bývá kamenem úrazu, neboť takový vhled do problematiky velmi stěží pojmou nadřízení, a to z jednoho prostého důvodu – tématu nerozumějí. A protože je fleet manažer často „utopen“ někde uprostřed hierarchie, jeho slovo nemá velkou váhu a šance na prosazení rozumných změn bývá velmi malá.

V menšině případů (cca 20 %) je však fleet manažer vnímán ve firmě jako osobnost velmi důležitá, se silným slovem v zásadních rozhodnutích nejen o firemní mobilitě. Potěšujícím zjištěním je, že tomu tak není jen ve firmách, které mají mobilitu jako hlavní produkt (např. logistické firmy), ale napříč odvětvími. Pozornost vrcholového managementu zpravidla přivábí negativní situace, ovšem o něco takového stojí málokdo. Jak tedy docílit toho, aby měl fleet dostatečný prostor a pravomoci? Z oslovených 125 manažerů jich pouze 57 uvedlo, že součástí jejich činnosti je práce na koncepci a strategii firemní mobility, přičemž v osmi případech to byl jejich osobní vklad, který management schválil. Jinými slovy, 54 % fleet manažerů není součástí plánovacího a strategického procesu a jejich role je redukována na provozně technické záležitosti.

Vrcholový management totiž vnímá oblast fleetu jako něco poměrně triviálního. Fleet manažer je pak jakýmsi odsunutým správcem a administrátorem, čemuž odpovídá i jeho finanční ohodnocení – není výjimkou, že kolegové ve stejné firmě, mající na starosti třetinový rozpočet, mají zároveň trojnásobný příjem. Zní to trochu depresivně, nicméně východiska samozřejmě existují. Tím zásadním je demonstrace manažerských schopností, podložených odbornými znalostmi.

Celý článek Radovana Mužíka naleznete v magazínu FLEET firemní automobily č. 2/2021. 

Související články

• Efektivní nabíjení flotily elektromobilů
• Budoucnost s lehkými otazníky
• Čtrnáct značek pod jednou střechou