Zbytečné obavy

Mít obavy či strach je vcelku přirozený druh emocí, který vzniká jako reakce na hrozící nebezpečí. Pokud je hrozící nebezpečí pouze domnělé, jsou obavy neopodstatněné. Řada lidí má strach z létání, což jim komplikuje život, pokud potřebují častěji překonávat velké vzdálenosti. Většinou se cestující obávají letecké havárie.

Mít obavy či strach je vcelku přirozený druh emocí, který vzniká jako reakce na hrozící nebezpečí. Pokud je hrozící nebezpečí pouze domnělé, jsou obavy neopodstatněné. Řada lidí má strach z létání, což jim komplikuje život, pokud potřebují častěji překonávat velké vzdálenosti. Většinou se cestující obávají letecké havárie.

K leteckým nehodám a katastrofám dochází a docházet bude. Vzhledem k tomuto faktu jsou obavy z létání oprávněné. Ale nelze přehlédnout fakt, že vloni při nich zahynulo celosvětově 496 lidí, což je méně, než kolik jich přijde každoročně o život jen na českých silnicích, nehledě na to, že celosvětově si dopravní nehody vyžádají zhruba 1,2 milionu obětí ročně! Je tedy zřejmé, že ne nadarmo je letecká doprava považována za nejbezpečnější. Bezpečnější než vlaková a na míle bezpečnější než autobusová či automobilová. Přesto, nebo právě proto je dobré mít povědomí o tom, proč tomu tak je. Základem je vysoká profesionalita a kázeň všech zúčastněných složek, od pozemní obsluhy, řízení letového provozu, údržby letounů až po samotné piloty a palubní personál. Na světě ale existují i letecké společnosti, o jejichž profesionalitě se dá s úspěchem pochybovat a statistiky jejich nehodovosti tyto pochyby potvrzují. Tak jako existují aerolinky, se kterými je radost létat, jsou i takové, kterým je lepší se vyhnout, i kdybyste měli jít pěšky... Ale nebojte se, na evropských letištích se s nimi nesetkáte. Evropská unie lety do svého vzdušného prostoru povoluje jen těm společnostem, které plní její bezpečnostní standardy. Obezřetnost je tedy namístě zejména při cestování mimo EU a severoamerický kontinent. Zejména v Rusku, na Ukrajině a v dalších zemích bývalého SSSR, v Asii (mimo Jižní Koreu a Japonsko), Latinské Americe, v Jižní Americe a zejména v Africe se můžete setkat s obskurními leteckými dopravci, u kterých je využití jejich služeb čirou loterií. Vloni si například připsala nejhorší katastrofu nigerijská společnost Dana Air. Na palubě jejího McDonell Douglasu MD-83 zahynulo 169 lidí, další velká katastrofa padá na vrub pakistánské Bhoja Air, jejíž Boeing 737 se zřítil v Pákistánu a zahynulo při tom 127 cestujících.
Letecké společnosti operující ze zemí EU patří většinou mezi nejbezpečnější na světě, a to právě proto, že dodržují veškeré standardy, plány údržby, školení personálu a tak dále. Za poslední tři roky žádná z renomovaných evropských leteckých společností, nízkonákladové nevyjímaje, nepřipsala ani jeden život pasažéra na vrub nehody svého stroje.   

Nejbezpečnější a nebezpečnější
Oficiální žebříčky bezpečnosti či nebezpečnosti jednotlivých leteckých společností neexistují. Na internetu sice můžete najít řadu tabulek, ale většinou vycházejí ze dvou zdrojů: hodnocení šedesáti největších leteckých společností světa německé organizace JACDEC (Jet Airliner Crash Data Evaluation Centre) nebo magazínu pro muže AskMen. Ani jeden zdroj není dostatečně kvalitním vodítkem, které by bylo možno považovat za relevantní, i když tabulce JACDEC nelze upřít propracovanost a práci s relevantními daty. Jejím problémem ale je, že hodnotí aerolinie podle posledních třiceti let, což je velmi dlouhá doba, za kterou u řady z nich došlo k zásadnímu zlepšení. Příkladem mohou být indonéské aerolinky Garuda Air, které se ocitly spolu s dalšími indonéskými společnostmi na „černé listině“ EU a nemohly tedy do zemí Evropské unie létat, ale nakonec jim bylo opět povolení uděleno, protože tato společnost přistoupila k řadě opatření pro zvýšení bezpečnosti svých letů. Nebo Korean Air či China Airlines, což jsou společnosti, které v posledním desetiletí prošly zásadní změnou jak z hlediska kvality služeb, tak bezpečnosti provozu. V žebříčku JACDEC okupují poslední příčky, ale jejich renomé, zejména Korean Air, je již jiné.
Index, podle kterého je určeno konečné pořadí, je založen na propočtu zahrnujícím všechny katastrofy a vážné nehody za posledních 30 let provozu v relaci k počtu pasažérkilometrů (let se 100 pasažéry na vzdálenost 10000 km představuje 100 000 PK) za stejné období. Největší váhu ve výpočtu mají nehody, ke kterým došlo v poslední době, nejmenší ty, ke kterým již došlo před 30 lety. V tabulce je uveden počet nehod za posledních třicet let, celkový počet obětí, doba, která uplynula od poslední nehody, počet obětí nejhorší katastrofy a výsledný index. Co tato tabulka bohužel nehodnotí je fakt, zda byla nehoda zaviněna leteckou společností nebo jinými vlivy (např. pochybení kontroly letového provozu). A takových nehod byla v historii letecké dopravy celá řada. 

Celý článek přináší magazín FLEET firemní automobily

Napsal: ifleet