iFLEET » Aktuální číslo » FLEET 3 / 2016 » Monitoring vozového parku 2016
Vědět kde, co a jak, patří k základům mnoha oborů lidských činností, výzvědnou službou počínaje a rodinným životem konče. Výjimkou není ani fleetový management, ve kterém jde o to, vědět kde a jaká auta jezdí a pokud možno také jak jezdí. Díky satelitnímu navigačnímu systému a datovým přenosům v mobilních sítích to dnes není vůbec žádný problém.
Obecně se dá říci, že sběr dat o provozu firemních aut není ve většině domácích společností nejsilnější stránkou managementu. Důvody jsou různé, velmi často prostě neexistují postupy, které by něco takového zajišťovaly. I firmy s několika desítkami vozidel volí často strategii „nějak to dopadne“ a namísto aktivit vedoucích k zefektivnění provozu řeší situaci tím nejjednodušším způsobem: auta si nechávají co nejdéle a tím jakoby šetří. Fakt, že by mohly za stejných nákladů jezdit s auty o tři, čtyři i více let mladšími, jim uniká, protože jim unikají data, na kterých by bylo možno kalkulaci postavit.
Náhled na problematiku fleet managementu ve firmách osciluje od naprosté ignorace i těch nejzákladnějších pravidel až po pečlivou, systematickou a „osvícenou“ správu autoparku. Mnohdy se situace vyřeší relativně snadno - přechodem na operativní leasing, jindy se může firma leccos zajímavého dozvědět v okamžiku, kdy se rozhodne instalovat do vozidel monitorovací systém.
Zájem a trendy
Jak se vůbec zájem o služby monitorovacích služeb vyvíjí? „V posledních letech zaznamenáváme velký zájem o monitorovací služby. Zejména v kombinaci s využitím našich palivových karet získává firma komplexní přehled o pohybu vozidel, tankování, průměrné spotřebě a celkově vyhodnocuje jízdní styl řidičů. Těchto výhod v minulosti využívaly hlavně velké společnosti s fleety o velikosti v řádu desítek aut, ale v poslední době roste zájem o naše komplexní služby i u malých a středních podniků,“ říká Jan Polívka, generální ředitel společnosti CCS, která má ve svém portfoliu službu CCS Carnet. Pavel Černý ze společnosti Webdispečink vnímá zájem trhu v posledních letech jako stabilní, zejména proto, že velké firmy již systém zavedly, nicméně jak se povědomí o výhodách rozšiřuje, ozývají se i menší firmy. „Je zde jeden velký posun. Zatímco v minulosti se pod monitoringem rozuměla kniha jízd plus pozice vozidla, tak dnes již uživatelé vyžadují daleko více funkcionalit, se kterými také daleko více pracují. Je zájem o různé funkce spojené s evidencí nákladů, cestovních příkazů nebo servisních nákladů. Některé údaje je sice stále nutno zadávat ručně, nicméně tato data se využívají dále při počítání nákladů na kilometr a v souvislosti s dalšími údaji je možno vytvářet analýzy TCO.“ Společnost Webdispečink se snaží, aby ručního zadávání dat ubývalo, proto má otevřené API rozhraní, díky kterému mohou data ze systému využít dodavatelé dalších služeb. „Dnes se nám díky tomu sami ozývají tvůrci systémů typu Helios, či SAP, kteří si přes naše rozhraní vytvářejí můstky a dále zpracovávají data,“ vysvětluje jeden z trendů dneška Pavel Černý.
Propojování GPS systémů s dalšími nadstavbami může jít i dále, například propojením s dodatečně montovaným zařízením, které pomocí kamery snímá údaje o jízdě, informuje o opuštění jízdního pruhu bez zapnutí blinkrů, varuje při nedostatečné vzdálenosti od vpředu jedoucích vozidel (vzdálenost je určována podle rychlosti jízdy - čím vyšší, tím větší) a podobně. Takový systém dnes nabízí například společnost Secar. Takto získané informace mohou doplnit údaje ze senzorů zaznamenávajících podélné a příčné zrychlení a dále zpřesnit obrázek o tom, jak který řidič vlastně jezdí. Lze tak dosáhnout zvýšení životnosti jednotlivých opotřebitelných komponentů a zajistit lepší zůstatkovou cenu vozidla. To jsou benefity, které se na rozdíl od „zavření kohoutků“ díky eliminaci neoprávněných tankování projeví až ve středně nebo dokonce dlouhodobém horizontu, mohou však být naprosto zásadní.
Celé hlavní téma magazínu FLEET firemní automobily č 3/216 naleznete v jeho tištěném vydání