Kuchařka operativního leasingu: Za provozu

Máte ujasněno, co chcete, máte vybránu kalkulaci, nastavenu smlouvu a přišel čas převzít si auta se všemi náležitostmi, což se odehrává většinou u předem zvoleného dealera, který se také bude o vozidla servisně starat. A začne se jezdit...

Auto pořízené na operativní leasing jezdí úplně stejně jako auto pořízené do majetku, to je samozřejmě pravda. Přesto má provoz aut svá specifika. Firmy, které si do přechodu na OL pořizovaly auta do majetku, jen málokdy detatilně vyhodnocovaly, o kolik peněz přišly kvůli tomu, že byla auta odprodávána s poškozeními, případně i mechanickými závadami. Auto jezdilo, sledovalo se, kolik má najeto, jestli je přezuté na zimní, nebo letní pneumatiky, jestli má STK, zda bylo na servisu a kolik servis stál. Tím to často končilo a končí (včetně nízké kontroly zda to, co bylo fakturováno, servis opravdu vyměnil, a případně zda to, co vyměnil, bylo opravdu nové a deklarované kvality...). Případné nehody a pomuchlané plechy se řešily podle aktuální situace, někdy dříve, někdy později. Auta se nabídla po ukončení zaměstnancům za cenu, kterou někdo stanovil po poradě s autobazarem, a když se zájemce nenašel, putovala „za plot“ ke spolupracujícímu bazarníkovi. Tím, že bylo auto v horším stavu, než být mohlo, se nikdo příliš nezabýval, protože nebylo třeba zaplatit žádnou fakturu. Naopak - nějaké peníze za auto zaplatil autobazar, a tak byli všichni spokojeni...

V případě OL je to úplně naopak. Po ukončení pronájmu si OLS auto přebere (ať již sama, nebo to za ni udělá její smluvní partner) a velmi pečlivě zdokumentuje vše, co je nad rámec „katalogu akceptovaných poškození“. Následně tato poškození převede do řeči čísel podle svých tabulek a zašle fakturu. A ve firmě nastane „binec“. Namísto toho, aby na účtu po ukončení auta nějaké peníze přibyly, je potřeba naopak zaplatit fakturu! A větu: „Ten operák nám byl čert dlužen,“ už od svého šéfa pár fleet manažerů slyšelo...

Pomocná ruka

Ve skutečnosti firma pouze na konci OL zaplatí to, o co přicházela, když si stavu svých aut nehleděla a pak je nepříliš výhodně odprodávala. Jednalo se však o skrytou částku a podle rčení „Co oči nevidí, srdce nebolí“, zůstávalo vedení firmy v klidu. Operativní leasing ale nic neschová, vidět je všechno, což s sebou nese nutnost „zatlačit“ na uživatele vozidel. Samy OLS nabízejí zejména novým klientům proškolení zaměstnanců, které na všechny aspekty používání svých aut (auta pronajatá na OL jsou samozřejmě stále majetkem OLS) upozorní. Kromě toho bývají školení zaměřena také na prezentaci systémů, které řidičům používání aut zjednodušují. Právě v této oblasti udělaly velké leasingové společnosti v posledních letech velký pokrok. Investovaly do vývoje aplikací jak pro management vozového parku, tak pro samotné řidiče. Řidiči si mohou nainstalovat aplikaci do mobilního telefonu, která zahrnuje například různé plug-iny pro navigaci. V té se objeví jako POI (Point of Interest) například všechny smluvní servisy, které je možno využívat, díky vybavení vozu GPS jednotkou napojenou na CAN sběrnici je řidič automaticky informován různými stavovými hlášeními, včetně upozornění na nutnost navštívit servis, přezout pneumatiky a podobně. Také objednávání do servisu může být automatické. V zájmu samotného provozovatele tyto systémy nabízejí i aplikace pro sledování stylu jízdy, mohou řidiče různě hodnotit, vytvářet řebříčky a vůbec generovat množství dat, která mohou být nápomocna pro zvýšení efektivity provozu. OLS to dělají pro klienta, ale také pro sebe, protože si přejí, aby se s jejich auty zacházelo co nejlépe a ony je pak mohly co nejlépe odprodat. 

Celý článek naleznete v magazínu FLEET firemní automobily č. 3/2017 který vychází 1. června 2017. V elektrtonické verzi již nyní k dispozici zde

Související články

• Kouzlo okamžiku
• Auto vs. vlak