Jízda po E85

Mezi paliva, která lze označit za alternativní, patří také etanol, tedy líh, vyráběný z obnovitelných zdrojů. Má své výhody i nevýhody. Pro potlačení některých nevýhod se z toho důvodu přimíchává do paliva, které lze u výdejních stojanů čerpacích stanic najít pod označením E85, také benzin. Jiné nevýhody zase vyřeší potřebná úprava automobilu.

Směs alkoholu s benzinem rozhodně není vynálezem dnešní doby. Lihobenzinové směsi byly známy už v počátcích automobilismu. U nás pak byla za první republiky k dostání například směs pod názvem Dynakol, která se vyráběla do roku 1932 a obsahovala 50 procent etanolu, 30 procent benzenu a 20 procent benzinu. V letech 1926 až 1936 bylo dokonce v Československu přidávání 20 procent etanolu do benzinu povinné. Ani přimíchávání biosložky do paliva tedy není výkřikem dnešních ekologů.

Výhodou paliva E85 je mimo jiné fakt, že z něj lze 85 procent (to je podíl etanolu, benzinu je zbylých 15 procent) vyrobit prakticky z jakékoli plodiny, která obsahuje dostatek sacharidů. Od obilovin přes brambory až třeba po cukrovou řepu. A použít lze i jakoukoli biomasu, která obsahuje lignocelulózu, tedy třeba dřevěné piliny, odpad z výroby celulózy a podobně. Tato „druhá generace“ výroby etanolu z odpadní biomasy by mohla mít na další rozvoj tohoto paliva velký vliv. Výroba ze zemědělských plodin totiž vyvolává řadu otázek, které však tentokrát ponecháme stranou. Čistě z hlediska diverzifikace zdrojů je využití etanolu v dopravě věc přínosná. V našich končinách je ovšem E85 stále poměrně neznámé palivo, přestože je síť čerpacích stanic, které jej nabízejí, již velmi hustá (v tomto ohledu jsme mnohem dál než ostatní státy bývalého „východního bloku“.

Originály a přestavby

Skoro každá automobilka má dnes ve své nabídce i nějaká auta připravená již z výroby na spalování E85, stejně jako benzinu nebo jakéhokoli vzájemného poměru těchto dvou paliv. Mají často označení FFV (Flexi Fuel Vehicle), nebo třeba Multifuel a podobně. Bohužel, na našem trhu mnoho z těchto aut nenalezneme. Valná část se jich vyrábí jen pro brazilský či severoamerický trh, jiné jsou zase v Evropě distribuovány pouze v severských zemích a několika dalších trzích, kde je E85 oblíbeným a podporovaným palivem. U nás zatím využívá E85 spíše privátní klientela, a ta volí v drtivé většině přestavby starších aut. Firmy palivo E85 spíše ignorují, sázejí na diesely a v poslední době i na CNG. Ale může se to změnit...

Asi nejtradičnější nabídkou Flexi Fuel vozidla na našem trhu je Ford Focus FFV, který byl v této verzi k dispozici již předminulou generaci. V současnosti z trhu dočasně zmizel, což souvisí s nástupem modernizované verze, která by měla u motoru 1.5 EcoBoost verzi FFV opět nabídnout. Pochodíte ještě u Renaultu, jehož Laguna s motorem 2.0 je na E85 z výroby připravena, přestože nenese žádné speciální označení. Dacia nabízela u modelu Duster před modernizací verzi 1.6 E85, inovovaný model už ale tuto nabídku nemá. Volvo má v nabídce aktuálně modely S60 a V60 ve verzi T4F, která je pro E85 také uzpůsobena.

U aut továrně upravených pro provoz na E85 mají automobilky možnost udělat více změn, než jaké jsou v silách většiny úpravců. Mívají například ventilová sedla z odolnějšího materiálu a výkonnější vstřikovače, schopné dodat motoru zhruba o třicet procent více paliva než standardní. To je důležité, protože líh má téměř o 40 procent nižší výhřevnost a musí se jej tedy do spalovacího prostoru dostat v každém pracovním cyklu více. U přestaveb se vstřikovače nemění, a tak je potřeba zvýšené dodávky paliva řešena prodloužením doby vstřiku.

Velmi důležitou součástí změn je také upravená řídicí jednotka a příslušné senzory, díky kterým dokáže systém rozpoznat, jaké palivo je motoru vlastně dodáváno. To je velmi důležité, protože FFV vozidla jsou uzpůsobena pro provoz jak na E85, tak na benzin, ale i na jakýkoli poměr těchto paliv. A protože etanol a benzin mají velmi odlišné vlastnosti, nejedná se o zcela jednoduchý úkol, pokud má být jakákoli takto vzniklá palivová směs spalována optimálně.

Pro zimní období mívají FFV instalován také elektrický předehřev motoru (z elektrické sítě). Je tam jednak proto, aby motor bez problému nastartoval, ale také z toho důvodu, že delší zahřívání motoru v zimě prodlužuje fázi nedokonalého spalování paliva, při kterém vznikají formaldehyd, acetaldehyd a kyselina mravenčí. Vše s negativním efektem pro motor.

Jak je vidět, pro optimální využívání E85 je zapotřebí řada úprav, přesto se těší zájmu i jednodušší přestavby, které zahrnují pouze dodatečnou řídicí jednotku. Ta obstará jiné časování ventilů, nutné pro spalování E85. Protože zůstávají původní vstřikovače, je nutné prodloužit dobu vstřiku, zároveň je třeba upravit předstih a směsný poměr. I auta upravená tímto způsobem jsou pak schopna jezdit nejen na E85, ale i na směs tohoto paliva s benzinem v libovolném poměru.

Kvalita přestavby je jednak závislá na kvalitě a komplexnosti přestavbového kitu, jednak na samotné firmě, která přestavbu provádí. Rozdíly mohou být zásadní. Zatím nikdo neumí přestavovat na E85 motory s přímým vstřikem paliva, protože je u nich složité dosáhnout zvýšené dodávky paliva do válce, nutné pro E85. Ale i zde je určitý pokrok a na podzim by na trhu měl být úpravce (Bioptima), který bude na základě vlastního vývoje schopen tuto přestavbu nabídnout.

Celý článek naleznete v magazínu FLEET firemní automobily 4/2014

Napsal: ifleet

Související články

• Hledání příležitostí
• Pohádková proměna
• Nejmenší pomocníci
• AutoMobil