Ach, ty pruhy!

Většina řidičů má pocit, že pravidla pro jízdu v pruzích jsou jednoduchá a že jim nečiní větších potíží. Pozorováním jejich chování však člověk dojde k názoru, že je tomu spíš naopak. Nedávno jsem byl náhodně svědkem hovoru, který vedl policista s řidičem, kterého z dálnice svedl do prostoru čerpací stanice, aby se jej zeptal, proč na třípruhové dálnici jede trvale v prostředním pruhu, aniž by někoho předjížděl. „Jedu pořád 110, tak co bych dělal v pravém pruhu?“ Tak se ptal policisty udiveně mladý řidič, který byl evidentně krátce po autoškole….

Pravidla pro jízdu v jízdních pruzích existují dvojí: jedna pro jízdu v obci, jiná pro jízdu mimo obec. A pak jsou zde pravidla společná, platící všude.

Jízda mimo obec

Začneme jízdou mimo obec. Základním pruhem je zde pravý pruh, v tom máme povinnost jet. Ve všech ostatních pruzích smíme jet pouze, když předjíždíme jiné vozidlo, objíždíme překážku, nebo se chystáme odbočit vlevo či otočit. Jakmile dokončíme předjíždění nebo objíždění, musíme se vrátit do pravého pruhu. Veškeré domněnky, že pravý pruh je jen pro kamiony, nebo splňuji-li nějakou minimální rychlost, nemusím v pravém pruhu jet, jsou liché. Z uvedeného pravidla existuje jediná výjimka, a tou je takzvaná souběžná jízda. Nepříliš šťastně zvolený termín vyvolává představu, že se jedná o jízdu v obci, kde mohou jet vozidla v jízdních pruzích souběžně. Ve skutečnosti termín souběžná jízda úzce souvisí s vysokou hustotou provozu, tedy se situací, kdy se vytvoří souvislé proudy vozidel, v nichž řidič motorového vozidla může jet jen takovou rychlostí, která závisí na rychlosti vozidel jedoucích před ním. Například řidič jede v neděli večer po dálnici směrem na Prahu rychlostí 130 km/h. Jak se blíží ku Praze, provoz houstne a řidič najednou může jet rychlostí jen 100 km/h, protože ve všech pruzích před ním jedou vozidla touto rychlostí. V té chvíli nastává souběžná jízda a řidič již nemusí jet v pravém pruhu, ale smí jet v kterémkoliv. Navíc pokud vozidla v některém pruhu jedou rychleji než v jiném, nepovažuje se to za předjíždění, tedy například nevadí, když vozidla v pravém pruhu jedou rychleji než v levém.

Nejčastější chybou řidičů při jízdě v pruzích mimo obec je neoprávněné užívání druhého a dalších pruhů a také předjíždění vpravo. Řidiči také často přejdou na pravidla pro jízdu v obci již daleko před značkou „obec“, nebo jim připadá, že když se dálnice jmenuje Pražský okruh, platí na ní pravidla pro jízdu v obci, což mimochodem v tomto konkrétním případě je zvláště kuriózní, protože ani jediný metr Pražského okruhu v žádné obci neleží.

Jízda v obci

Na rozdíl od jízdy mimo obec, je v obci možné užít k jízdě kteréhokoliv jízdního pruhu. A nepovažuje se za předjíždění, jedou-li vozidla v jednom pruhu rychleji než v jiném. Situace v obci je tedy vlastně stejná jako situace mimo obec při souběžné jízdě. Jako doporučení pro výběr jízdního pruhu lze uvést zamýšlený směr jízdy na nejbližší křižovatce. Tedy pokud hodlám odbočovat vlevo, není asi úplně vhodné jet do poslední chvíle v pravém pruhu. Volná volba jízdního pruhu v obci však má svá omezení. Jednak je to situace, kdy řidič jede v levém krajním pruhu (tedy v tom úplně levém) a dojede jej rychleji jedoucí vozidlo. Pokud toto rychlejší vozidlo nemůže projet v jiném pruhu, protože mu v tom brání další vozidla, řidič se nechystá k odbočení vlevo nebo k otáčení a také nejsou splněny podmínky pro souběžnou jízdu, musí řidič levý krajní pruh opustit a umožnit rychleji jedoucímu vozidlu průjezd. Je třeba zdůraznit, že tuto povinnost má řidič i v případě, kdy má podezření, že rychleji jedoucí řidič porušuje rychlostní limit. Porušení zákona jedním řidičem neopravňuje jiného řidiče porušit zákon také.

Celý článek Roberta Kotála, statutárního ředitele Dopravní akademie, naleznete v aktuálním vydání magazínu FLEET firemní automobily. 

Související články

• Konec fleet manažerů v Čechách?
• Argumentem není cena
• Najít a dobít