Černá je dobrá? Ani ne...

Pokud koupíte do firmy dvě úplně stejná vozidla, která se budou lišit pouze barvou, logika by napovídala, že budou mít také stejné náklady životního cyklu. Pravda je ale jiná.

Někde je barva pořizovaných vozidel daná nadnárodní car policy a nedá se s ní hnout. Jinde rozhoduje lokální top management, který barvu pro běžné vozy následně zakotví do interní směrnice. A někde je výběr volný. Většinou se tato pravidla nevztahují na top manažerské vozy, u kterých má každý obvykle volnou ruku – ale i tak bývá nejčastější barvou velkých reprezentativních limuzín černá. I když je pravdou, že se situace trochu mění a poměrně časté jsou manažerské SUV v populární bílé perleti, atraktivní modré či dokonce v některých pestřejších tónech.

Typickou barvou pro užitkové vozy je zase bílá. Je to dáno důrazem na náklady, bílá je obvykle jednou z bezpříplatkových základních barev a také proto se stala nejprodávanější barvou do firem vůbec. Ačkoli její popularita pomalu klesá, v roce 2016 do ní byla „oblečena“ třetina (34 %) nových firemních aut, což je o tři procenta méně než v roce 2015. Druhou nejoblíbenější barvou je černá (11 %), třetí je šedá metalíza (10 %). Následují stříbrná a červená metalíza, tyto laky má shodně šest procent aut. Pokles bílé se projevil na mírném růstu popularity černé barvy a stříbrné a červené metalízy.

Vliv barvy na náklady

Ačkoliv se to nezdá, volba barvy může ovlivnit výdaje spojené s provozem vozidla, a také jeho zůstatkovou hodnotu. Ponechme stranou růžové limuzíny a podobné výstřelky speciálních choutek některých excentriků na manažerských postech, které tyto vozy diskvalifikují na trhu ojetých vozidel, a podívejme se na standardní výběrové procesy.

Co motivuje firmu k určení barvy svých vozidel? Většinou jsou součástí designového manuálu, který hovoří o celkové „Corporate Identity“ včetně loga, firemních barev a jejich použití. Karoserie auta může být i zajímavý reklamní nosič (pokud tedy řidiči nejezdí jako gauneři), proč ho tedy nevyužít? Z hlediska pořizovacích nákladů zde ovšem vstupuje do hry výše příplatku za barvu, polepy a podobně.

Uvažuje však někdo také o praktičnosti údržby vybrané barvy? O tom, jak často je třeba vůz mýt, jak je na karoserii vidět špína či škrábance? Náklady na údržbu totiž nejsou pro každý odstín stejné, což má následně přímý vliv na výdaje měřené metodikou TCO.

Rizika černé

Která barva je z tedy hlediska údržby nejpraktičtější? Zeptali jsme se na to odborníka, majitele ruční automobilové myčky KV Detail Andreje Korbela. Ten nás však překvapil, když nám rovnou řekl, že nejméně praktickou barvou auta je z hlediska údržby, tedy mytí, jednoznačně černá. Možná vás hned napadá: „Černá? Vždyť to je nejelegantnější barva. Každé luxusní prémiové auto musí mít černou barvu!“
Proč je z pohledu Andreje Korbela černá nejméně praktickou barvou? „Nejvíce jsou na ní viditelné nedokonalosti laku. Na denním světle jsou vidět škrábance, hologramy, zapečené mušky na přední kapotě, skvrny od ptačího trusu a podobně. Je vysoce náchylná právě na poškození od ptačího trusu, neboť na přímém slunci má vyšší teplotu než světlé barvy. Pokud černé auto během veder dva tři dny neumyjete, exkrement natrvalo poškodí lak. A při mytí stačí menší nepozornost či neodbornost a škrábance jsou na světě, přesněji na laku,“ konstatuje majitel myčky.

Celý článek naleznete v magazínu FLEET firemní automobily č. 4/2018

Související články

• Nová fleetová aplikace od Shellu
• Přidejte se k průzkumu na téma dopady COVID-19 na fleetové odvětví
• Automobilový svět brzdí (aktualizováno)
• Volkswagen Financial Services vstoupil do FleetLogistics
• Car Policy 7: Děkujeme, odjeďte...