Není hybrid jako hybrid

iFLEET » Aktuální číslo » FLEET 5 / 2016 » Není hybrid jako hybrid

Není hybrid jako hybrid

čtvrtek, 13. října 2016

Soudobý automobilový svět je nesmírně pestrý. Jak z hlediska velikostních kategorií a typů karoserie, tak z hlediska druhů pohonu. Zejména zde je změna oproti dobám, kdy prakticky všechna osobní auta jezdila prostě a jednoduše na benzín, jasně patrná. Po éře dieselů nyní nastává éra hybridní a elektrická.

Nástup dieselů a hybridů má své paralely. V obou případech byla hybnou silou snaha dosáhnout výrazného snížení nákladů na pohonné hmoty. A v obou případech bylo počáteční přijetí širokou veřejností poměrně rezervované.

Pamětníci by si možná ještě vzpomněli na rozpaky, které u většiny motoristů v šedesátých letech vyvolávala představa, že by měli mít pod kapotou svého auta podobný motor, jako traktor orající pole. Hlučný, vibrující, nepříliš výkonný agregát, jehož jediným pozitivem je nízká spotřeba. Ale pak přišla turba, moderní vysokotlaké systémy vstřikování umožňující několikanásobné předvstřiky, vyvažovací hřídele a další vylepšení. Z dieselů se tak během tří desítek let stali miláčci evropského automobilového publika. Také hybridní technologie musí o přízeň bojovat, výhrad je celá řada a kvůli vyspělým dieselům má z hlediska úspor na pohonných hmotách jen omezený potenciál. Umí však nabídnout jiné kvality.

Částečný, nebo plný?

Zatímco se vznětovými motory pod kapotou přišel Mercedes-Benz, s hybridy to začala Toyota. První generace Priusu se objevila v roce 1997, tedy téměř před dvaceti lety. A poměrně dlouho zůstávala víceméně osamocena. Pouze Honda se snažila také přispět do nově vznikajícího segmentu, nicméně její dvoumístné malé kupé Insight s „mild hybrid“ systémem nebylo pro pětimístný Prius s „full hybrid“ systémem žádnou konkurencí. Jak vidíte, rozdíly mezi hybridy vznikly už na počátku. A jsou docela zásadní...

Základní členění hybridních systémů spočívá v tom, do jaké míry se elektrická část systému zapojuje do pohonu vozidla. Zmíněný „mild hybrid“ má elektromotor pouze jako krátkodobou zálohu točivého momentu, která pomáhá spalovacímu motoru v některých pro něj nevýhodných režimech. Tedy zejména v nízkých otáčkách. Využívá se odlišné charakteristiky obou motorů, neboť elektromotor má již od minimálních otáček točivý moment blízký svému maximu.

Mild Hybridy jsou nejjednoduššími hybridy, nepotřebují speciální převodovky, elektromotor je většinou umístěn přímo na klikové hřídeli. K dobíjení nevelké baterie dochází při brzdění motorem, kdy elektromotor funguje jako alternátor. Mild hybridy jsou dnes na ústupu, na evropském trhu se s nimi v současnosti setkáme jen u nejnovějších modelů Suzuki.

Full hybrid je již o poznání složitější, neboť je schopen jízdy jen na elektromotor. Tuto schopnost má pro maximalizaci potenciálu hybridního ústrojí. Elektromotor není sice dost výkonný na to, aby vůz poháněl ve vyšších rychlostech, ale má dostatek síly pro klidný rozjezd nebo pomalé pojíždění po městě. V takových situacích je spalovací motor vypnut a auto jede s nulovou spotřebou. Spotřebovává sice elektrickou energii, ale tu si samo vyrobilo, a to buď rekuperací (při brzdění, kdy je spalovací motor také vypnut), nebo odebíráním části výkonu od pracujícího motoru.

Elektromotor pohání auto v situacích, které jsou pro spalovací motor extrémně nevýhodné, takže v nich průměrná spotřeba rychle roste. Díky eliminaci těchto režimů a podpoře od elektromotoru při běžné jízdě lze dosáhnout významného snížení spotřeby paliva. Toyota je ve vývoji full hybridní technologie asi nejdál, což dokazuje čtvrtá generace Priusu. Redakční zkušenosti Fleetu, založené na několikaletém provozování Priusu třetí generace odhalily výrazné zlepšení technologie u čtvrté generace. Průměrná spotřeba se i při vcelku dynamické jízdě drží u nejnovějšího provedení na hodnotě okolo 4,5 l/100 km, úspornou jízdou lze stlačit spotřebu pod čtyřlitrovou hranici. U třetí generace jsou tyto hodnoty cca o půl litru vyšší.

Více výkonu, méně emisí

Ne každé automobilce jde při vývoji hybridní soustavy primárně o spotřebu. Zejména prémiové značky pojaly hybridní systém trochu jinak: jako cestu k velmi výkonné hnací soustavě při snížení spotřeby. V době honby za snižováním emisí CO2, vedoucí k takzvanému „downsizingu“, tedy zmenšování objemu motorů, elektromotor, řečeno s trochou nadsázky, nahrazuje dva válce, o které zmenšený motor přišel. A bez zvýšených emisí...

Celý článek naleznete v mogazínu FLEET firemní automobily č. 5/2016