Ke škodě všech. Interview s Ivanem Hodáčem

Ivan Hodáč stál v čele sdružení evropských automobilek ACEA dvanáct let. Tak dlouho v této náročné funkci zatím nikdo nevydržel. Zažil mnoho vypjatých jednání, řešil celou řadu problémů či krizí, ale asi žádná nedosáhla takových rozměrů, jako současná „Dieselgate“. Jak v rozhovoru pro Fleet přiznává, je docela rád, že tento problém řešit nemusí a upozorňuje, že aféra obrovsky poškodila kredibilitu celého automobilového průmyslu. Také upozorňuje, že automobilky budou mít kvůli tomu problém splnit limit emisí oxidu uhličitého ve výši 95 g/km, který po nich legislativa v roce 2021 vyžaduje.

Ivan Hodáč sice v lednu 2014 své působení ve funkci generálního tajemníka ACEA ve věku 68 let ukončil a předal štafetu Belgičanovi Eriku Jonnaertovi, zůstává s ním ovšem ve spojení. Jeho zkušenosti a kontakty jsou velmi cenné. Působí také jako viceprezident  pobočky Aspen Institute v Praze a je činný v několika komisích, včetně té, která dnes pracuje na extrémně důležité transatlantické dohodě o obchodu a investicích (TTIP) mezi EU a USA. Ani po odchodu z ACEA tedy Ivan Hodáč nezahálí, na rozhovor pro Fleet si však chvíli udělal. Hlavním tématem byla, jak jinak, současná aféra s motory TDI. 

Co byste řekl na úvod k celé aféře kolem emisí dieselových motorů Volkswagenu?

Je to obrovský problém a myslím, že nikoho nenapadlo, že by Volkswagen byl něčeho takového schopen. Proč k tomu došlo je myslím zřejmé. Snažili se proniknout na severoamerický trh s diesely, což mimochodem nejsou jediní. Všichni vědí, že to je vzhledem k tamním normám velmi obtížné a protože měli u VW zřejmě problémy americkou normu s motory Euro 5 splnit, tak někdo vymyslel, jak to obejít. Já se jenom divím, že tak velká automobilka si dovolila tolik riskovat. Podle mě jim přece muselo být jasné, že je zde riziko odhalení. Z tohoto pohledu je takové jednání nepochopitelné. A nikdy se už asi nedozvíme, kdo všechno o tom ve Volkswagenu věděl. Ale měli to v autech léta, takže kdyby to tam věděl kde kdo, nějaká informace už by dávno unikla. Kdo ví, kolik bylo informovaných, ale nechce se mi věřit, že by o tom nevěděl nikdo z nejvyššího vedení.

O různých fintách, jak vylepšit výsledek emisního testu se již v minulosti každopádně psalo a mluvilo, stejně jako o tom, že tyto výsledky nekorespondují s realitou...

Vědělo se, že automobilky dělají různé menší úpravy aut, která byla určena na emisní testy, že prostě dělají maximum pro to, aby vyšly výsledky testů co nejlépe, protože požadavky legislativy jsou extrémně náročné. Ale nikdy při tom nepodváděly. To, že je pak v reálném provozu spotřeba jiná, je dáno metodikou testu, která reálnému provozu neodpovídá a také tím, jak řidiči jezdí. To není podvod, pouze takto nastavený systém.

Na obzoru je již ale nový systém měření emisí, nazývaný poněkud dlouhým názvem Worldwide harmonized Light vehicles Test Procedure, zkráceně WLTP, který by měl lépe odpovídat reálu. 

Ano, navíc jsme se s Evropskou komisí dohodli, že se budou vedle testů podle WLTP provádět také testy reálné spotřeby RDE (Real Driving Emissions, pozn, aut.) a bude se brát v úvahu poměr mezi tím, čeho se dosáhne ve zkušebně a čeho na silnici. Podle tohoto systému se budou od roku 2017 testovat nové modely na trhu, po roce 2020 již bude platit pro všechna auta v prodeji.

Pokud vím, tak Volkswagen již před dvěma lety v USA podezření na „něco“ co upravuje výsledek emisí ve zkušebně, ustál. Nyní naopak velmi rychle všechno přiznal. Není to zvláštní? 

Volkswagen už tentokrát musel jít s pravdou ven. Podezření, že něco není v pořádku, opravdu v USA již nějakou dobu existovalo. A nyní získali i potřebná data. V USA je jiná praxe měření emisí. Automobilka si jej provede sama a kontrolní úřad si pak vybírá namátkou auta z výroby a ověřuje, jestli dodaná data sedí. Měřit emise v reálném provozu je samozřejmě náročné, protože záleží na mnoha podmínkách a jízdním stylu, takže se to dá do určité míry zpochybnit. A na tom asi Volkswagen dříve stavěl. Ale když pak v laboratoři dokázali nastavit podmínky tak, aby auto nepoznalo, že je na testu, ukázalo se, že emise jsou skutečně několikanásobně vyšší, než by měly být. V té situaci už bylo asi jedinou možností přiznat se. Poté, co vyplula tato informace na povrch, mi řada lidí z automobilek volala. Ptali se, co si myslím, že by se mělo udělat a já jsem jim říkal, že bude zapotřebí maximální transparentnosti, protože pokud se budou objevovat další a další problémy, tak za chvíli nebude automobilkám věřit už vůbec nikdo.  

Celý rozhovor si přečtěte v magazínu FLEET 6/2015, který naleznete také v elektronické verezi zde 

Související články

• Obnova vozového parku a remarketing ojetých vozidel
• Jak jezdit lépe
• Navigační systémy pro automobily
• Náklady nákladů