iFLEET » Archiv 2005-19 » Arktické teploty potrápí diesely. Jak se vyhnout problémům?
Automobily poháněné vznětovými agregáty, tedy diesely, čeká podle předpovědi počasí tvrdá zkouška v podobě arktických mrazů. Moderní diesely již sice mají problematiku studených startů vyřešenu velmi dobře, ale když se jim v palivovém systému...
Automobily poháněné vznětovými agregáty, tedy diesely, čeká podle předpovědi počasí tvrdá zkouška v podobě arktických mrazů. Moderní diesely již sice mají problematiku studených startů vyřešenu velmi dobře, ale když se jim v palivovém systému vysráží parafin obsažený v naftě a ucpe palivový filtr, je sebelepší motor bezmocný. Jaká je situace u čerpacích stanic a co dělat, abychom ráno nastartovali?
V našich podmínkách ukládá zákon všem soutěžitelům na trhu s pohonnými hmotami prodávat od 1. 12. motorovou naftu třídy F (mírné pásmo) s filtrovatelností do -20°C. Pokud tedy teploty neklesnou pod tuto hranici, neměl by mít nikdo, kdo tankuje u důvěryhodných čerpacích stanic, problémy s krystlizací parafínu. Předpovědi ovšem „slibují“ i teploty pod touto hranicí a v takové situaci zcela jistě s touto naftou k problémům u vozidel parkujících mimo vnitřní, teplotně temperované prostory, dojde. Takže co s tím? Řešením je natankování arktické nafty, nebo některého prémiového paliva. Například Verva Diesel, dostupná na 208 čerpacích stanicích Benziny má již od 7. 12. 2011 filtrovatelnost do -26°C, což odpovídá arktické třídě 1. Kromě toho toto palivo napomáhá lepší startovatelnosti také svým vyšším cetanovým číslem (60). Tato síť navíc podle sdělení tiskového mluvčího Václava Louly zavede ve vybraných čerpacích stanicích arktickou naftu třídy 2 s filtrovatelností až do -32°C. „Bude se jednat především o horské oblasti,“ říká Loula.
Také další prémiová paliva mají oproti standardním lepší vlastnosti pro použití v zimě. Síť ÖMV například nabízí naftu MaxxMotion s filtrovatelností do -35°C. Takovou naftou je vhodné doplnit například zpola vyjetou nádrž, ve které je ještě nafta pro mírné klima. Díky tomu se filtrovatelnost posune do nižších teplot. Další možnosti nabízí aditiva, ale nečekejte od nich zázraky. „Naše aditivum Super Diesel je plně kompatibilní s aditivy použitými při výrobě naší motorové nafty a dokáže snížit teplotu filtrovatelnosti o čtyři až šest stupňů celsia, říká Václav Loula z Benziny.
Jiné problémy
Mezi problémové součásti vozidla patří v zimě také akumulátory, které trpí zejména při krátkých pojížďkách, kdy se nestačí dobíjet a vybíjení způsobené startováním, vysokými provozními odběry (vyhřívání skel, sedaček, rozsvícené mlhovky, a pod.) a nízkými okolními teplotami může vést k jejich vybití na úroveň, která nezajistí nastartování vozu. Proto je třeba věnovat stavu akumulátoru zvýšenou pozornost a pro jistotu si připravit i startovací kabely.
Námraza na oknech se nejlépe odstraňuje speciálními odmrazovacími spreji, zabránit se jí dá také přikrytím čelního skla speciální plachtou (poslouží ale také například karton).
Co tedy dělat?
Co určitě nedělat?
NĚCO TEORIE
Mnozí řidiči si myslí, že zimní nafta je stejná jako letní, jen obohacená o nějaké aditivum proti tuhnutí. Z toho také odvozují, že stačí do letní nafty přidat zimní aditivum (tzv. antidepresant) a tím se z ní stane nafta, připravená snášet i ty nejhorší mrazy. To je ale zásadní omyl, který může způsobit v provozu řadu nepříjemností.
Letní nafta totiž obsahuje vysoký podíl látek, které mají bod varu 350°C (takzvané vysokovroucí podíly) a tuhnou již při třiceti stupních celsia. Poté mají charakter parafínu. Rozpuštěny v naftě zůstávají tekuté déle - začínají se vylučovat až při teplotách pod bodem mrazu, avšak ve formě objemných krystalů plochého tvaru. I když činí obsah takto snadno krystalizujících látek v naftě je jen několik procent, dochází vinou tvaru těchto krystalů k rychlému zanesení dnešních jemných palivových filtrů.
U zimní nafty je proto nutné výrazně snížit podíl těchto látek. Lze toho dosáhnout buď její destilací z nízkoparafinické ropy, nebo použitím řidších frakcí bližších petroleji. První možnost u našich rafinérií téměř nepřipadá v úvahu, proto zbývá ta druhá. Zimní nafta tak obsahuje více řídké petrolejové frakce, která tuhne až při - 50 ºC. Avšak petrolej je pro samotnou rafinérii nedostatkový, takže ho v naftě často není tolik, kolik by ho tam pro zaručení filtrovatelnosti do - 20 ºC mělo být. Proto samotné rafinerie využívají tzv. depresantů, což má pro koncového uživatele negativní dopad v omezené možnosti dále zlepšit zimní vlastnosti nafty individuální aditivací...
Co to je depresant
Tzv. depresant sice nezabrání vysrážení parafinu v naftě, ale místo rozměrných plochých krystalů se díky němu objeví jen malé krychlové, které, není-li jich moc, mohou projít filtrem či jej alespoň neucpat dříve, než se palivový okruh dostatečně zahřeje. Depresant bývá základní složkou zimních aditiv do nafty, které kromě jiného slibují zlepšení filtrovatelnosti, a která lze koupit u čerpacích stanic. Je ale těžké odlišit kvalitní výrobek od různých nefunkčních vodiček vznosných názvů, nehledě na to, že nelze odhadnout, jak velký dopad na filtrovatelnost nafty bude individuální přidání aditiva do nádrže vozidla mít.
Doporučená dávka depresantu totiž změní krystalickou strukturu parafinu a více již vykonat nemůže, ať je množství aditiva jakékoliv! Předávkování vede dokonce k mírnému poklesu kýženého účinku. Ten tedy záleží na tom, kolik depresantu do nafty přidala již samotná rafinérie, aby dostála požadavkům normy. Čili kolik ta které šarže nafty obsahuje parafinických podílů. Pokud v naftě ještě žádný depresant není, může se její filtrovatelnost zlepšit přidáním aditiva o pět až sedm stupňů celsia, v praxi to však bývá spíše jen o dva až tři stupně.
Kvalitní depresant coby hlavní složka zimních aditiv (ta většinou zlepšují i jiné vlastnosti nafty, zejména mazivost, cetanové číslo, čisticí vlastnosti atd.) má jednu nepříjemnou a pro laika nepochopitelnou vlastnost. Ač naftě pomáhá přežít teploty pod - 20 ºC, tak sám pod bodem mrazu tuhne. Po noci v kabině automobilu jej ani nevylijete z lahvičky, takže si jej musíte nosit domů. Navíc nemá cenu jej přidávat do nafty, ve které se již parafín vysrážel. Jediný správný postup je nalít aditivum do nádrže před tankováním, kdy se poté smísí s „teplou“ naftou z podzemních tanků (ta má zhruba 7 ºC).
Co dělat pro zajištění mobility?
Důležité pro zimní spolehlivost dieselu je, zda má elektricky vyhřívaný palivový filtr. Dá se říci, že takřka každý automobil, pokud nemá vyhřívaný filtr ve standardu, umožňuje jeho celkem jednoduchou montáž a zapojení značkovým servisem. Vyhřívaný filtr přitom často zlepší zimní mobilitu až o deset stupňů celsia.
Pokud se vozidlo vlivem ucpání filtru parafinem zastaví, nezbývá, než počkat na zvýšení okolní teploty, nebo vyměnit palivový filtr a odčerpat charakteristicky bíle zakalenou naftu z nádrže. Majitelé starších vozidel si mohou dovolit i jeden velice účinný trik – do nafty přidat až dvacet procent objemu benzínu, často stačí i deset. Jedině benzín totiž dokáže krystaly parafinu rozpustit i poté, co se již vytvořily (do ucpaného filtru však nepronikne...) Ale pozor! Benzín zhoršuje jiné vlastnosti nafty, zejména mazivost, proto tento postup nelze doporučit u moderních a citlivých agregátů! Přídavek benzínu v naftě totiž sice zlepšuje filtrovatelnost skutečně zásadně, ale činíte tak na vlastní nebezpečí: Přítomnost benzínu v naftě je snadno prokazatelná a vede k odmítnutí plnění záruk i při jiné závadě motoru či vstřikovacího systému.