Nedávno založená Česká asociace fleet managementu uspořádala své první specializované setkání fleet manažerů. Tato setkání mají pomáhat správcům vozových parků a manažerům s jejich správou profesně spojených v jejich práci formou možnosti získávat informace z konkrétní fleetové oblasti, a to formou diskuze s odborníky z řad poskytovatelů produktů či služeb, tak s jinými fleet manažery. Náplní prvního setkání se stala problematika asistenčních služeb, hostitelem setkání se stala společnost Europ Assistance, která je druhým největším poskytovatelem asistenčních služeb na světě.

Přítomní fleet manažeři měli možnost konzultovat své poznatky a názory na asistenční služby s obchodním ředitelem a prokuristou společnosti Europ Assistance Česká republika jakož to zástupcem poskytovatele asistenčních služeb, či s Markem Píchalem z Arval CZ, který přispěl pohledem leasingové společnosti a jejím přístupem asistenčním službám. Setkání řídil jako moderátor zakladatel a prezident ČAFM Stanislav Zelenka. 

 

Jak Vladimír Fuchs uvedl, na asistenční služby je třeba pohlížet jako na specifické pojištění, pojištění pro případ vzniku nežádoucích situací na cestě a s tím také souvisí její cena. Asistenční služba může mít jen základní rozsah, nebo může nabídnout širokou paletu služeb. „Není problémem, aby bylo v ceně asistenční sužby například zapůjčení náhradního vozu třeba na patnáct dní, otázkou je, zda klient takovou službu skutečně potřebuje a využívá,“ uvedl Vladimír Fuchs. S tím souhlasili někteří přítomní fleet manažeři, kteří v rámci svých vozových parků vyhodnocovali míru využívání asistenčních služeb a postupně z nabídky vyřazovali v zájmu úspor nevyužívané položky. Typickým jevem je právě délka pronájmu náhradního vozidla v rámci asistenční služby. Řada větších vozových parků má k dispozici poolové vozy právě pro případy, že přidělené služební vozidlo z nějakého důvodu (servis, havárie, závada) není k dispozici. V takových případech je prodloužená doba pronájmu pro klienta víceméně zbytečná. Leasingové společnosti, které sjednávají pro své klienty asistenční služby od externích dodavatelů, jako je například Europ Assistance, však dosahují díky svým objemům podmínek, které nedávají přílišný prostor pro další úspory: „Je možné, aby klient asistenční služby ze smlouvy vyjmul, nicméně praxe ukazuje, že úspora není tak velká, jak očekává,“ upřesnil Marek Píchal.

 

Dalším zajímavým jevem je „kumulace“ asistenčních služeb, kdy klient má nárok na asistenční službu v rámci programu automobilky, dále je určitá asistence obsažena například v pojištění a další pak třeba v leasingové smlouvě v rámci operativního leasingu. Asistenční služby automobilek ovšem většinou vylučují z plnění havárie a mají řadu dalších omezení, takže je lze považovat za jakýsi základ, nabídka pojišťoven je často ještě výrazněji omezena a problémem může být například doba, za kterou je přistaveno náhradní vozidlo (které bývá většinou některým z modelů kategorie A, tedy malých vozů). Pro správu vozového parku z toho vyplývá, že se pro plné pokrytí svých potřeb většinou neobejde bez specializované asistenční služby, která je pak využívána přednostně. Samotné automobilky firemní klientele většinou možnost individualizace podmínek asistenční služby nenabízejí, výjimkou tvoří značky Hyundai, Fiat a Nissan (viz článek v magazínu FLEET firemní automobily, který vychází 5. března).

 

Jak Vladimír Fuchs zdůraznil, asistenční služby jsou především věcí komunikace a nastavení procesů, a to jak na straně poskytovatele služby, tak mezi ním a klientem. „Existuje řada zákazníků se specifickými požadavky, kterým musí poskytovatel služby vycházet vstříc.“ To potvrdil i Marek Píchal. Zároveň vysvětlil, že se Arval snaží již základní nabídku asistenčních služeb pro své klienty nastavit se svými dodavateli tak, aby splňovala nároky většiny klientů. „Rozšířili jsme například možnost využívání náhradního vozu z pěti na deset dnů, protože jsme zjistili, že běžně trvají opravy poruch našich vozidel okolo šesti – sedem dnů,“ uvedl jeden z příkladů. Přesto existuje řada klientů se speciálními požadavky, zejména velké společnosti v oblasti distribuce svého rychloobrátkového zboží, kde je zvýšený tlak na časové limity pro dodání náhradního vozu. Dalším příkladem mohou být bezpečnostní služby a podobně.

 

Resumé setkání by se dalo shrnout asi do následujících slov: Vybírejte a nastavujete asistenční služby podle toho, co skutečně potřebujete a využíváte. Naslouchejte svým řidičům, protože jim je služba určena a oni vědí, co v případech nouze potřebují. Využívejte možností reportingu, který vám dá odpověď na otázku, co a v jaké míře využíváte. Díky těmto datům můžete nastavení asistenčních služeb dále optimalizovat. Můžete si určit, jakou servisní síť preferujete (pokud se jedná o vaše vozy a ne o vozy leasingové společnosti), můžete si stanovit pravidla a preference pro odtah vozidel, definovat způsoby repatriace či převzetí opravených vozidel, definovat, zda je pro vás výhodnější náhradní vozidlo, nebo doprava vozem taxislužby do sídla firmy, kde si může pracovník vyžádat náhradní vůz z firemního poolu a podobně.