Cihla na pedálu

S tím, jak jsou vaše auta používána, souvisí velmi úzce také tempo jejich opotřebení. Nejnepříznivěji se na stavu vozu podepisuje nevhodný jízdní styl řidiče. Ten dokáže zvýšit provozní náklady o nemalé sumy. Určitě to znáte sami: V autoškole nás...

S tím, jak jsou vaše auta používána, souvisí velmi úzce také tempo jejich opotřebení. Nejnepříznivěji se na stavu vozu podepisuje nevhodný jízdní styl řidiče. Ten dokáže zvýšit provozní náklady o nemalé sumy. Určitě to znáte sami: V autoškole nás všechny učili dodržovat předpisy a ovládat auto tak, abychom neomezovali nebo dokonce neohrožovali ostatní účastníky silničního provozu. Aby byla naplněna litera zákona, museli jsme také absolvovat formální zkoušku ze znalostí základů konstrukce automobilu.

Určitě to jsou všechno potřebné věci, ale jejich úspěšné zvládnutí ještě neznamená, že z nás autoškola udělala dokonalé řidiče. Získávání návyků potřebných při řízení auta každého z nás čekalo až při prvních ostrých jízdách bez instruktora autoškoly na vedlejším sedadle...
Řízení auta je přitom jednou z činností, které bychom mohli s přivřením oka charakterizovat jako automatizované. Člověk se to jednou naučí a už to nelze zcela zapomenout. Něco jako jízda na kole. Právě v zautomatizování některých základních úkonů při ovládání auta však tkví potenciální nebezpečí. Jak se říká: Zvyk je železná košile. O to těžší je pak zbavit se špatných návyků, které nás nebo firmu mohou vyjít dost draho...

Jezdit, ne klouzat!
Stále častěji se setkáváme s různými kurzy bezpečné jízdy a školami smyku. Mají své opodstatnění, ovšem v reálném provozu firemních vozidel má schopnost řidiče projet zatáčku řízeným smykem nulový význam. A to nemluvíme o tom, že některým řidičům absolvování podobného kurzu nezdravě zvedne sebevědomí a své nově nabyté schopnosti touží předvádět i nezainteresovaným účastníkům silničního provozu. Pro firmy má mnohem větší význam schopnost jejích řidičů ovládat auto tak, aby jeho technika vydržela co nejdéle a opotřebení vozu bylo minimální. I když pracovník od firmy odejde, je pro firmu jistě přínosem, když po sobě zanechá vůz v dobrém technickém stavu. To se při dnešních cenách za servis počítá.

Olej není zadarmo
Výrazně sledovaným a diskutovaným parametrem při výběru firemních vozidel jsou bezpochyby také intervaly výměny motorového oleje. Automobilky se dnes předhánějí, aby zákazníkovi nabídly vozidlo s co nejdelším servisním intervalem a tím také co nejnižšími celkovými náklady na jeho výměnu. Olejové náplně jsou tak ale v moderních motorech často hnány až na samotnou hranici svých možností a plánovaného výměnného intervalu dosáhnou pouze za předpokladu rozumného používání vozu.
Proto se objevil takzvaný variabilní servisní interval, při kterém si motor, respektive jeho elektronika, sám sleduje úroveň opotřebení a znečištění motorového oleje, a když je čas na výměnu, upozorní na to řidiče varovné hlášení na displeji přístrojového panelu. Takže pokud je auto používané nesprávným způsobem, výrazně se zkracuje jeho servisní interval a namísto plánovaných 30 000 km pošle varovné hlášení řidiče do autoservisu klidně o 10 000 km dříve. Takže zatímco řidič se správnými návyky pojede během 150 000 kilometrů do servisu pětkrát, ten s horším jízdním stylem bude v tu dobu před svou osmou povinnou návštěvou servisu. Při cenách za servisní prohlídky to není zanedbatelný rozdíl. Zejména když je takto nehospodárně provozováno více aut ve firemním fleetu.