Česká Asociace Fleet Managementu uspořádala pro své členy další ze svých pravidelných neformálních setkání. Tentokrát byla věnována pozornost stresu za volantem, který nepříznivě ovlivňuje koncentraci řidiče. Setkání bylo zorganizováno ve spolupráci se společností DEKRA Automobil a.s., která dlouhodobě působí v této oblasti a je vysoce uznávanou mezinárodní certifikační autoritou.

 

Hlavním cílem setkání bylo seznámit účastníky se současným stavem v silniční dopravě, zdroji stresu, které na každého řidiče během řízení nevyhnutelně působí a jak se s těmito negativními jevy vyrovnat. Silniční doprava v současné době poukazuje na vztah mezi technikou a možnostmi člověka. Technická úroveň vozidel se neustále zdokonaluje a cestovní rychlost se zvyšuje. Silniční a dálniční síť se neustále rozrůstá a závratným tempem se zvyšuje hustota silničního provozu. Na lidský faktor v silniční dopravě tj. i uživatele firemních vozidel jsou kladeny stále vyšší požadavky. Důsledkem toho je v dnešní době mnohem četnější výskyt stresových situací, kterým je pří řízení nutné předcházet, nebo se s nimi naučit pracovat. Odbornými garanty setkání byli zástupci ze společnosti DEKRA Automobil Dr. Ing. Jiří Došek, vedoucí střediska pro přepravu nebezpečných věcí ADR, RID, ADN, který na úvod představil historii společnosti DEKRA a oblast její působnosti. Odborný lektor Milan Janda, následně zahájil a vedl interaktivní seminář, který byl věnován stresu za volantem a částečně také defenzivní jízdě.

Slovo stres pochází z angličtiny a znamená namáhání či napětí. Stres je možné charakterizovat jako reakci organismu na stresový podnět neboli stresor. Obecná definice říká, že stres je soubor reakcí organismu na vnitřní nebo vnější podněty, narušující normální chod funkcí organismu. V situacích kdy je přítomen stres, se jedinec chová odlišně, než je běžné. Nepřiměřeně reaguje na podněty, dělá chybné úkony a špatná rozhodnutí. Odčerpání mentální kapacity může znamenat, že jedinec nezvládá řešení věcí, které jsou naprosto běžné. Stres tak může při intenzivním a dlouhodobém působení narušovat nejen dobré mezilidské vztahy, ale vést až k psychosomatickým onemocněním.       

Na základě odlišné povahy každého jedince může docházet k různým taktikám jak se vyrovnat se zátěží, kterou organismus trpí. Nejvhodnější formou je k vzniklé, nebo dlouhodobě trvající situaci přistoupit aktivně a snažit nalézt vhodné řešení jak zátěž úplně nebo alespoň částečné odbourat. Někteří jedinci však zaujmou naprosto opačnou taktiku, kterou je pasivní přístup a setrvání ve stávajícím stavu. Dalším možným řešením je popřít že tato skutečnost nastala a existuje, nebo se snažit od problému utéct. Bohužel všechny alternativy, nesměřující k aktivnímu přístupu řešení dané situace mohou v budoucnu způsobit velké problémy spojené s nadměrným zatěžováním organismu.      

 

Stres za volantem a hranice, kdy dojde k jeho vyvolání je do jisté míry ovlivněna genetickými předpoklady jedince a jeho míře odolnosti vůči stresovým situacím. Nicméně dalším faktorem vstupujícím do tohoto procesu je dopravní prostředí, ve kterém se řidič pohybuje. Jedná se o technické podmínky provozu, kvalitu vozovky, informační systémy, způsob a přehlednost dopravního značení. Velkou měrou se na stresu za volantem podílí také hustota provozu, počasí a překážky, které řidič musí za volantem překonávat. Jednou z nejdůležitějších vlastností řidiče je jeho koncentrace za volantem. Během koncentrace musí sledovat další informace, které neustále přicházejí a samozřejmě je ihned zpracovávat a vyhodnocovat. Během průjezdu městem dochází v průměru k řešení tří kritických situací, které vedou ke „skoro nehodám˝. Takřka nepřetržitá koncentrace vede k přetěžování psychiky a nervová soustava tak pracuje naplno.

Doba, respektive dráha nutná pro zastavení vozidla je dána reakční dobou, za jak dlouho řidič dokáže zareagovat na nečekanou situaci. Zde hraje velkou roli kromě vrozených dispozic jedince a jeho věku právě koncentrace a únava. Dalším podstatným parametrem je brzdná dráha potřebná pro zastavení vozidla. Jen pro představu úsek potřebný pro zastavení vozidla, které jede rychlostí 50 km/h je 26 metrů. Při rychlosti 80km/h je tato vzdálenost 53 metrů, což je více než polovina fotbalového hřiště. Za mokra je tato brzdná dráha dvojnásobně a v případě náledí čtyřnásobně delší. Náraz automobilu při rychlosti 30km/h lze přirovnat k pádu ze třetího poschodí. Při nárazu v rychlosti 50 km/h náraz shodný s pádem ze šestého poschodí. 

 

Klíčem k dokonalé koncentraci není nic jiného než odpočinek. Žádný řidič by neměl usedat za volant v případě, že se cítí unavený nebo ospalý. V tomto stavu se jeho reakční doba pro zvládnuté krizové situace mnohonásobně prodlužuje a hrozí tak daleko vyšší riziko vzniku dopravní nehody. Ve stavu únavy může dokonce nastat krátkodobý útlum vědomí, nebo spánek. Bohužel ne vždy je možné usednout za volant v „čerstvém˝ stavu. V tomto případě by mělo docházet k vyvarování se monotónnosti při řízení střídáním různých aktivit (kouření, větrání ve voze, střídání hudebních žánrů). Při únavě je vhodné absolvovat mnohem častější krátké přestávky během řízení a vystoupit z vozidla a zařadit nějakou lehkou fyzickou aktivitu, nebo se alespoň protáhnout a projít okolo vozidla.  

 

Přínosem pro účastníky tohoto setkání byla nejen diskuse s odborníky na toto téma a seznámení se s problematikou stresu, jeho důsledky a způsoby řešení. Každý měl možnost se zamyslet, jaké reálné kroky by mohl podniknout v tomto směru ve svém vozovém parku. Určitou osvětou a prevencí v této oblasti tak může každá firma chránit nejen zdraví a životy uživatelů svých firemních vozidel, ale i ostatních účastníků silničního provozu, což by mělo být společným zájmem nás všech. Zdraví nebo lidský život jsou nenahraditelné, ale bohužel dnes a denně dochází k tragickým dopravním nehodám. Ze statistik nehodovosti vyplývá, že v roce 2007 došlo v České republice k 182 736 dopravním nehodám, při nichž bylo 1 123 lidí usmrceno a 3 960 těžce zraněno. V roce 2008 došlo k poklesu těchto hodnot a počet dopravních nehod činil 160 376 a zemřelo při nich 992 lidí a 3 809 bylo těžce zraněno. Jen větší mírou ohleduplnosti tak máme možnost všichni přispívat k neustálému snižování těchto tragických čísel.