roku, ovšem s nástupem ekonomické krize jsme mohli být svědky procesu, kdy i do té doby velmi sebevědomé společnosti honosící se špičkově vybavenými vozovými parky s novými vozy začaly aplikovat systémová úsporná opatření také v této oblasti. To znamená, že celou definici z úvodu je nutné doplnit minimálně o dovětek: ...prováděný s ohledem na co nejvyšší efektivitu.

 

V zájmu bezproblémové mobility

Fleet manažer je tedy osoba, která je zodpovědná za všechny činnosti spojené s provozem  autoparku, a jeho úkolem je skloubit uživatelskou stránku věci, tedy maximalizaci užitku pro řidiče a dostupnost vozidel v perfektním stavu, s ekonomickou stránkou věci, která říká, že všechny činnosti je třeba provádět co nejefektivněji a zároveň vytvářet tlak na dodavatele ve vztahu k ceně odebíraných statků a služeb.

Již nyní je vidět, že se nám v osobě fleet manažera prolínají profese od běžné administrativy až po špičkového nákupčího. Co tedy můžeme od dobrého fleet manažera očekávat? Především  bezproblémovou mobilitu, dále snížení operativního zatížení uživatelů vozidel (zvýšení  produktivity), komplexní přehled o vynaložených nákladech na provoz firemních vozů, tlak na snížení nákladů na provoz vozového parku, bezpečnost zaměstnanců i okolí a samozřejmě také reprezentaci společnosti.

Mobilita by měla být pilířem fleet managementu a její zajištění je hlavní náplní práce fleet manažera. V podstatě jde o zajištění počtu vozů a jejich technického stavu tak, aby v případě potřeby měl každý oprávněný zaměstnanec k dispozici vůz, který je schopen provozu. Operativní zatížení uživatelů spojené se starostí o vyřizování administrativních či technických záležitostí spojených s přiděleným vozidlem je možné kvantifikovat časem stráveným těmito činnostmi. Výkonný obchodník tak například místo dvou obchodních schůzek tráví čas čekáním na výměnu oleje ve svém voze. Takovou ztrátu lze vyčíslit jako hodinovou cenu práce obchodníka násobenou časem stráveným čekáním, ovšem v reálu bychom měli počítat i s potenciálním ušlým ziskem z neuskutečněného obchodu. Fleet manažer nám může správnou prací s dodavateli a efektivním nastavením procesů, které se týkají pravidelných servisních prohlídek a dalších technických zásahů, ušetřit čas uživatelů vozů a tím i potažmo zvýšit jejich produktivitu.

 

Základem jsou data a informace

Dobrý fleet manažer má přehled o každodenních nákladech na provoz vozového parku, o počtu pojistných událostí a také o měsíčních nákladech na pohonné hmoty, o najetých kilometrech a podobně. Je tedy tou pravou osobou, která by měla dávat dohromady přehledy o nákladovosti firemního fleetu. Management společnosti má díky němu k dispozici kvalitní podklady pro rozhodování ve strategickém horizontu. Pravidelným sledováním novinek v oblasti správy motorových vozidel, nabídek dodavatelů vozů či fleetových služeb si navíc fleet manažer udržuje přehled nutný k definici závěrů z pravidelných analýz provozu vlastního vozového parku.

 

Fleet manažer musí být schopen určit oblasti, kde je prostor ke snížení nákladů, definovat postup jak úspor dosáhnout, tento prosadit a zajistit jeho implementaci do podnikových

procesů, a to včetně kontrolních mechanismů ke sledování efektivity zavedených

úsporných opatření.

 

Kvalitní správou vozového parku by měl fleet manažer dosáhnout bezproblémového provozu díky dobrému technickému stavu všech firemních vozidel. Aby byla zajištěna bezpečnost řidičů i ostatních účastníků silničního provozu, je třeba dbát i na správný výběr bezpečnostních prvků do pořizovaných vozů, sledovat trendy v bezpečnosti vozů a ty následně promítat i do firemní Car Policy.

Ve chvíli, kdy vozy vybavíme firemními reklamními polepy, stává se vozový park také nedílnou součástí firemní image. Kvalitní reprezentaci zajistí pouze čisté vozy, o které je dobře pečováno. I tato oblast je vhodná k zapracování do firemní Car Policy. Fleet manažer samozřejmě nemůže sám zajistit například čistotu exteriéru jednotlivých vozů, ale může dbát na dodržování pravidel uvedených ve vnitropodnikových směrnicích týkajících se péče o svěřený vůz.

 

Celý článek přináší FLEET č. 4 / 2009