Takzvaná „zelená politika“ je v současnosti žhavým tématem leasingu a většina manažerů leasingových společností ji řadí na čelná místa v žebříčku priorit. Ještě donedávna se jednalo spíše o proklamace, ale jak ukazují nejnovější zkušenosti v nejvyspělejších evropských zemích, slova jsou stále více nahrazována skutky.   

 

Nejžhavějším tématem fleet managementu dneška je udržitelný rozvoj firemní mobility. Zákazníci leasingových společností žádají řešení, která kombinují efektivitu s ekologičností daného řešení fleetové strategie, přičemž tím reagují na již platnou nebo připravovanou legislativu a zároveň tak dávají najevo svou sociální zodpovědnost. Například v Německu se dnes zajímá o problematiku dalšího vývoje legislativy v souvislosti s emisemi CO2 93 % zákazníků leasingových společností. Benedikt Schell ze společnosti Daimler Financial Services potvrzuje, že skutečný zájem zákazníků se stal v roce 2007 realitou: „Koncept zeleného fleetu získal v našem dialogu se zákazníky na důležitosti. Ekologická zodpovědnost, pozitivní společenská image a zvyšující se dopad ekologických ukazatelů celé společnosti, zejména emisí CO2, na hospodářské výsledky společnosti, se stávají stále důležitějšími faktory při našich jednáních.“           

 

Zelené a zelenější značky

Zásadně ekologičtější vozidla se začnou objevovat ve vozových parcích stále častěji a jejich používání bude stále více podporovat daňová politika. Ještě předloni o zelené fleetové politice mluvil v nejvyspělejších evropských zemích kdekdo, ale vypadalo to, že se jedná jen o fráze a proklamace, zatímco skutky zůstávaly daleko za nimi. Ale rok 2007 přinesl v tomto směru překvapivé oživení a v souvislosti s celospolečenskými trendy se i vozové parky zejména velkých nadnárodních firem začaly barvit do „zelena“. Tento trend zaznamenává řada leasingových společností, jejichž zákazníci se ve zvýšené míře zajímají o aspekty dopadu provozu svých vozů na životní prostředí. A není třeba se omezovat pouze na Evropu: nové standardy spotřeby paliva v USA již přiměly některé značky k vážným úvahám o samostatné „zelené“ značce. Platí to například o BMW, jejíž generální ředitel Norbert Reithofer již vloni ve svém strategickém plánu uvedl vytvoření čtvrté značky jako jednu z možností dalšího rozvoje. Následně potvrdil v souvislosti s problematikou nových amerických emisních standardů možnost vzniku čtvrté „zelené“ značky i Stefan Krause, člen správní rady pro prodej a marketing. „Nemůžeme obrat BMW o modrou a nahradit ji zelenou,“ řekl a měl na mysli tradiční barvu značky BMW. „Možná bychom mohli vytvořit čtvrtou značku, která by lépe odpovídala těmto trendům.“ Krause ale zůstává navzdory poslednímu vývoji k zájmu o „zelené“ vozy skeptický: „Lidé se v barech baví o ochraně životního prostředí a pak jedou domů ve své M6,“ uvedl s trochou despektu. Privátní klientela možná, firemní ale již začíná myslet jinak...

 

Pro prémiové značky je mimochodem celá záležitost poměrně komplikovaná, protože se musí připravovat na výrazné snížení emisí, aniž by ohrozily svou image a výkonový index. Mercedes propásl svou šanci na vlastní zelenou značku se Smartem. Ano, model ForTwo je jistě ekologický, ale bohužel až příliš specifický automobil s omezenou využitelností a jiné modely již po krachu ForFour v plánu nejsou... Pohled na plány Mercedesu v oblasti hybridních pohonů a nové generace spalovacího motoru kombinujícího zážehový a vznětový cyklus (DiesOtto) ovšem naznačují, že tato značka možná ani žádnou „zelenou“ odnož potřebovat nebude. BMW je v odlišné pozici: má výrazně sportovnější image a její úspěšné snoubení s hybridními pohony je komplikovanější. V případě Audi, které se také prezentuje jako sportovní prémiová značka, je situace jiná – menší  tradice v prémiovém segmentu v porovnání s BMW znamená paradoxně volnější ruce – zákazníci nejsou ještě tak vyhranění a akceptují leccos. Koncern Volkswagen navíc vyvíjí své vlastní hybridní technologie a také motor využívající stejného principu jako zmíněný DiesOtto od Mercedesu.

 

Náskok před všemi má v tomto segmentu Lexus, který se opírá o hybridní technologie Toyoty a zakrátko uvede svůj první model, který bude dodáván výhradně s hybridním pohonem. I když ve skutečnosti dosahují některé modely konkurenčních německých značek se svými vyspělými turbodiesely ještě nižší spotřeby než hybridní lexusy, je nasnadě, že se Japoncům podařilo vytvořit si „zelenou image“, která nakonec často rozhodne o volbě značky. To platí ještě větší měrou o Toyotě, kterou bude jistě nejeden fleet manažer jmenovat na prvním místě, když bude mít za úkol sestavit žebříček „nejzelenějších“ značek světa. Praxe je přitom trochu odlišná – nejnižší průměrné emise mají automobilky Peugeot, Citorën, Fiat a Renault. Teprve po nich následuje Toyota.

 

Celý článek přináší nové vydání magazínu FLEET