Fleet management v dynamickém prostředí
Jistě se v poslední době také intenzivně zabýváte úvahami, jak se budou vaše obchody vyvíjet v příštím roce. V naší firmě tomu tak je, a nepotkal jsem v nedávném období takovou, kde by se tomuto tématu nevěnovala pozornost…
Alarmujících zpráv je...
Jistě se v poslední době také intenzivně zabýváte úvahami, jak se budou vaše obchody vyvíjet v příštím roce. V naší firmě tomu tak je, a nepotkal jsem v nedávném období takovou, kde by se tomuto tématu nevěnovala pozornost…
Alarmujících zpráv je mnoho, přicházejí již ne izolovaně, ale téměř v neklesající vlně, a v některých oblastech již jsou dokonce vnímány jako „nové prostředí“ – staly se tedy běžnou součástí reality. Jiná témata dnes jistě řeší developeři, banky, energetické společnosti, výrobci potravin nebo třeba právnické kanceláře a mediální agentury. Každý ve svém oboru spatřuje ohrožení, ať přicházející ze zahraničních trhů, zahraničních centrál či z trhu domácího. Média jsou plná negativních prognóz a de facto žádná pracovní porada dnes nepostrádá pasáž „co budeme dělat v krizi“. Ponechme pro účely tohoto článku stranou úvahu, zda máme kolem sebe opravdu krizi, nebo jen nutnou a logickou korekci nezdravě dynamického růstu…
Rozhodně nechceme zlehčovat současnou situaci, ani ji interpretovat jako bublinu, která sama o sobě splaskne. Ale jak známo, každá podobná situace se jeví jako horší, než v reálu je, neboť on-line svět umožňuje šířit jakékoliv množství informací takřka neomezeně. Nechceme tedy tvrdit (mj. i proto, že to nemůžeme vědět), že se nic neděje. Jediné, co je jisté, je fakt, že lidská psychika pod tlakem pracuje jinak a často vysílá rozhodnutí, kterých by za „klidných“ časů ani nebyla schopna.
Ponechme v tuto chvíli rovněž stranou, nakolik jsou všechny prognózy spolehlivé a nakolik jsou živeny mediální panikou. Je však pravdou, že doprovodným jevem každé negativní fáze ekonomického cyklu je omezení stavební výroby a prodeje automobilů – jak osobních, tak užitkových, a v této fázi se nepochybně nacházíme. Nechceme se v žádném případě stavět na stranu těch, kdo šíří paniku, spíše se snažíme realisticky vyhodnotit situaci (absence katastrofických scénářů a přijetí faktu, že ekonomický cyklus má své fáze) a nalézt způsoby a cesty, kterak se nechat probíhajícím děním ovlivnit co nejméně. Jak praví klasické rčení – každá krize je šancí pro nový začátek…
Dobrá zpráva: nízká efektivita…
Co tedy v současné době dělat v oblasti fleet managementu? Dobrou zprávou jistě je, že jen menšina firemních vozových parků je provozována s vysokou mírou efektivity a jak vypovídají zkušenosti z vyspělých trhů (Velká Británie, Německo, Belgie), i u parků vedených s domnělou vysokou efektivitou lze najít další rezervy. Z benchmarků a srovnání, o kterých je zmínka dále, pak například vyplývá, že firma domnívající se, že má vozový park nastaven velmi efektivně, má ve skutečnosti náklady vyšší než srovnatelná firma v Německu. A ta přitom připouští, že její vozový park je provozován s efektivitou pouze průměrnou…
Nepodléhat panice
Existuje tedy několik možností, jak se v nové situaci (enormní tlak na efektivitu a snižování nákladů v každé myslitelné oblasti) zachovat. Ta první je nasnadě – přijímat rychlá rozhodnutí, přičemž u části z nich se ve střednědobém horizontu ukáže, že prostě nebyla dobrá a spíše dlouhodobě firmě uškodila (ponechme nyní stranou filosofickou úvahu na téma krátkodobých a dlouhodobých důsledků rozhodování a motivace managementu velkých korporací). Ta druhá je náročnější a pracnější a dovedu si představit, že v řadě firem obtížně prosaditelná, protože její efekty jsou středně- až dlouhodobého charakteru, současně však posilují konkurenceschopnost firmy nejen pro „doby špatné“, ale v dlouhodobém horizontu. Firma, která přistoupí pod panickými tlaky k panické redukci nákladů bez ohledu na dlouhodobé udržení konkurenceschopnosti, vyjde z oněch „špatných časů“ obrazně řečeno jako lehká, ale okousaná kostra bez svalstva a její kondice oproti konkurentům bude nevratně zhoršena. Touto druhou cestou je tedy přistoupení k revizi fleet managementu a nastavení jeho kvality na další, vyšší vývojovou úroveň.
Shrňme si pár faktů z aktuálního průzkumu INCOMA Fleet Monitor 2008:
-
66 % firem nepovažuje fleet management za jednu z pěti priorit v oblasti řízení nákladů, a to ani v současné době.
-
72 % firem nemá stanovena pevná pravidla fleet managementu.
-
88 % firem s parky nad 50 vozů nemá specialistu na řízení vozového parku (outsourcing není náhradou vlastního specialisty).
-
75 % firem s parky nad 20 vozů nechá parky řídit specialisty na finance nebo HR (jak by vypadalo, kdyby finance řídil schopný HR manažer?).
-
Penetrace efektivních forem provozování (např. outsourcing) je stále na nízké úrovni.
Abychom si rozuměli – výše uvedené není kritikou práce konkrétních pověřených zaměstnanců. Je pouze popisem současného stavu trhu a celé fleetové scény v České republice, která je na dosud nízkém kvalitativním stupni vývoje – a dobrou zprávou tedy je, že je co zlepšovat a je kde zvyšovat efektivitu.
Celý článek přináší FLEET č. 6/2008
