Ford transit kombi 300 mwb 2,2 tdci

Mezi užitkovými vozy představuje Ford Transit stálici, na kterou sází nejedna firma. Konkurence se ale v poslední době snaží a po přílivu novinek jiných značek museli u Fordu stávající generaci výrazně omladit. Mezi výhody tohoto typu patří mimo...

Mezi užitkovými vozy představuje Ford Transit stálici, na kterou sází nejedna firma. Konkurence se ale v poslední době snaží a po přílivu novinek jiných značek museli u Fordu stávající generaci výrazně omladit. Mezi výhody tohoto typu patří mimo jiné mimořádně široká škála nabízených verzí, mezi kterými nemůže chybět ani osmimístný mikrobus.

Modernizace Fordu Transit, označovaná jako šestá generace, zareagovala novým designem přídě na stále větší důraz, který se na vzhled lehkých užitkových vozů v současnosti klade. Vertikálně situované kryty světlometů s ostrými hranami a dolů protažená maska chladiče dávají vozu výrazný a moderní vzhled, styl ale trochu připomíná konkurenční Volkswagen Crafter...

Testovaný exemplář v provedení se středním rozvorem, nízkou střechou a výkonným turbodieselem TDCi 96 kW, byl velmi komfortně vybaven příplatkovou výbavou. Nalezli jsme zde takové prvky jako tempomat, kvalitní audiosoustavu, klimatizaci, systém ESP, dvojici čelních airbagů (airbag spolujezdce se vždy dokupuje, u řidiče je standardem), elektrické ovládání předních bočních oken a podobně. Co jsme naopak nenašli, bylo elektrické ovládání zpětných zrcátek, což se nám jevilo jako hodně nelogické, zvlášť když se jedná o položku za 4760 Kč (včetně vyhřívání).

Interiér
V interiéru Transitu došlo k jedné podstatné změně, kterou je přesunutí řadicí páky z podlahy na přístrojovou desku. Chtělo by se říci: „konečně“, protože se díky tomuto řešení výrazně uvolní prostor vozu a konkurence už jej nějaký čas nabízí. Nová přístrojová deska je sice strohá, nicméně zcela funkční a solidně zpracovaná. Svým pojetím se silně blíží osobním vozům. Totéž můžeme konstatovat o volantu, který je beze zbytku z osobních vozů Ford převzat a výborně se drží. U testovaného vozu nechybělo ani ovládání temponatu tlačítky na středové části volantu či dálkové ovládání audia na sdružené páce pod volantem. To vše, stejně jako snad všechny přístroje a přepínače také pochází z osobních vozů Ford.

Odkládacích prostorů je v interiéru dostatek, skutečně objemné jsou ale pouze „dvoustupňové“ kapsy ve dveřích. Ostatní jsou spíše menší a slouží buď jako držáky nápojů či na drobnější předměty. Nově umístěná řadicí páka je dobře po ruce, což řidiče potěší. Nepotěší ho ale malý prostor pro nohy. Pedály plynu a brzdy jsou až příliš blízko sebe, těsně vedle plynu vpravo je výstupek, o který občas chodidlo zavadí a navíc je plyn proti brzdě hodně „utopen“. Levá noha zase nemá na čem spočinout - v místech, kde by si ji člověk chtěl přirozeně opřít je podběh předního kola a konstruktéři na něm nevytvořili žádnou opěru. Navíc je vše potaženo nepříjemně kluzkým materiálem... V tomto ohledu zaslouží nový Transit kritiku a řidič si na pedály a stísněný prostor musí zvykat. Vnější zpětná zrcátka jsou rozměrná a řidič v nich má velmi dobrý přehled o situaci za sebou.

Testované provedení nabízí díky dlouhému rozvoru dostatek prostoru pro cestující ve všech třech řadách. Na druhou i třetí řadu sedaček lze nastupovat snadno, boční posuvné dveře jsou široké a nastupování na zadní sedadla usnadní sklápěcí krajní opěradlo ve druhé řadě. Díky délce karoserie se navzdory třem řadám sedadel vejde do transitu i náklad zavazadel. Oficiálně 530 l, ale využitelnost je ještě mnohem vyšší. Obě zadní lavice lze z vozu vyjmout (pouze vcelku) a zvýšit tak prostor pro náklad. Manipulace s trojsedačkou ale není kvůli její hmotnosti nijak snadná.

Zavazadelník je přístupný vzhůru vyklápěcími dveřmi, které vzbuzují trochu rozpaky, protože po otevření není jejich hrana zrovna dvakrát vysoko, takže jen trochu vyšším osobám hrozí kolize... Navíc se kvůli absenci madel dost nešikovně zavírají. Nakládací hrana je ale velmi nízko, což usnadňuje manipulaci se zavazadly či jiným nákladem.

Jízdní a provozní vlastnosti
Testovaný vůz poháněl motor 2.2 Duratorq TDCi v nejvýkonnější variantě s maximálním výkonem 96 kW, kterého dosahuje při 3500 ot/min a točivým momentem vrcholícím hodnotou 310 Nm už při 1600 ot/min. Jeho průměrná spotřeba se pohybovala okolo 8 l/100 km. Dynamika jízdy je s takovým motorem velmi solidní, není problém držet tempo s běžnými osobními vozy. Řízení vozu je přiměřeně citlivé a reakce povozku dobře čitelné. V tomto ohledu transit rozhodně nezklamal. Také výhled z vozu je velmi dobrý. Jízdní komfort je spíše průměrný, protože odpružení se nám jevilo jako poměrně tvrdé a na výraznějších nerovnostech tak nezatížený vůz odskakoval. Sem tam se ozvaly i pazvuky od dveří či z útrob přístrojové desky. Utlumení chodu motoru je možno také hodnotit jen průměrnou známkou.

Shrnutí
Navzdory několika zkritizovaným nedostatkům je Ford Transit i nadále kvalitním a konkurenceschopným vozem, navíc s obrovskou škálou variant, motorizací a možností volit buď přední či zadní náhon. Jeho silnou devizou jsou také mimořádně příznivé provozní náklady, protože ceny náhradních dílů patří u Fordu v tomto segmentu k nejnižším, nehledě na poměrně vysoké zůstatkové hodnoty ojetých vozů. I proto zůstává jedním ze špičky ve své kategorii. Platí to i pro verzi Kombi, která se uplatní všude tam, kde je nutno převážet pasažéry na solidní úrovni a s dostatečným komfortem.