Účelem tohoto článku je pomoci fleet manažerům při zahájení provozu a efektivním využití pořízeného telematického systému, využívajícího polohové informace GPS a komunikace pomocí sítě GSM. Tento článek navazuje na předchozí materiál zabývající se problematikou výběru sledovacího systému. Autor se zaměřil pouze na několik dílčích problémů, které jsou podle jeho zkušeností poměrně snadno řešitelné a jejichž řešení podstatně vylepší výsledky nasazení systému.

 

Předpokládejme, že uživatel vybral vhodný systém a že má jasno v tom, na jaké informace systémem poskytované klade největší důraz. I když má každý uživatel své individuální nároky, existují společné rysy a společné problémy, jimž musí čelit prakticky všichni. Jde především o nalezení rovnováhy mezi provozními náklady a podrobností sledování provozu vozidel, stejně jako o rovnováhu mezi prací vynaloženou na analýzu získaných dat a velikostí tolerovaných anomálií v provozu flotily či spolehlivostí odhalení případných úmyslných narušení funkce systému.

 

Při zahájení provozu sledovacího systému je v první fázi velmi důležité ověřit si správnost původně zvolených kritérií a tato kritéria případně korigovat. Vzhledem k tomu, že se uživatel při zahájení provozu obvykle věnuje funkci systému zvýšenou pozornost, dojde k nutným korekcím zpravidla velmi rychle. Korekce se zpravidla týkají četnosti sledování pohybů vozidel: původní velmi krátké intervaly mezi zprávami se vhodně prodlouží. Osoby využívající systém se s ním v této fázi obvykle rychle naučí pracovat; intuitivnost využívaného aplikačního SW je ostatně v současné době spíše pravidlem než výjimkou. Navíc může každý dodavatel poskytnout zaškolení obsluhy systému.

 

Instalace systému dodavatelem či pomocí vlastního zázemí?

Tato otázka se někdy nezaslouženě opomíjí. Ačkoli patří přísně vzato do pořízení systému, autor pokládá za velice vhodné se jí na tomto místě věnovat. Pokud se u uživatele instaluje aplikační SW, osvědčilo se, vzhledem k poměrné složitosti systému, nechat provedení instalace na dodavateli systému. Instalace aplikačního SW se zpravidla vhodně spojí se zaškolením administrátora systému, který potom odpovídajícím způsobem zaškolí další personál uživatele. Náklady uživatele nejsou příliš vysoké a rozhodně se vyplatí. Instalace palubních jednotek do vozidel může proběhnout podobně. Pokud má uživatel vlastní nebo smluvně zajištěné servisní zázemí, je obdobné řešení rovněž velmi výhodné. Technik dodavatele zaškolí (zpravidla za cenu 2 - 3 instalací palubní jednotky prováděné dodavatelem) personál uživatele a ten potom provádí další instalace samostatně. Výhody jsou zjevné: uživatel si zajišťuje instalaci pomocí zdrojů, které má pod kontrolou. Řešení je vhodné zejména u MKD (vozidla je obvykle možné přistavit zpravidla pouze o víkendu) nebo u větších fleetů obecně: instalace jednotek lze provést při příležitosti jiných prací nebo alespoň v době, kdy není vozidlo využito.

 

Provozní náklady

Provozní náklady moderních telematických systémů využívajících služby GSM/GPRS závisejí na objemu dat přenášených z palubní jednotky do dispečerského centra. V síti domácího operátora GSM při vhodně zvoleném datovém tarifu náklady zpravidla zůstávají na úrovni paušálního poplatku, a to i při velmi častém přenosu aktuální polohy vozidla (cca každé dvě minuty jízdy) a při jeho intenzivním využívání (až 20 000 km měsíčně – čím větší je ujetá vzdálenost, tím větší je i objem dat pro přenos záznamu o provozu). Typické náklady na komunikaci GPRS jsou nižší než 200 Kč měsíčně.

 

Situace se nicméně značně mění při provozu v zahraničí, kdy je cena přenosu dat pomocí služby GPRS typicky o řád vyšší. To by samo o sobě nebylo zpravidla neúnosné – na první pohled se zdá, že náklady na přenos dat u vozidla provozovaného a sledovaného ve stejném rozsahu, jak je uvedeno výše, by se mohly pohybovat okolo 1000 Kč. Skutečnou výši nákladů však určuje velikost zúčtovací jednotky – tedy objemu dat, který je účtován při každém ukončení datové komunikace, a to bez ohledu na skutečný objem přenesených dat. Protože k uzavření zúčtovací jednotky dochází při každém přechodu na jiného operátora nebo při výpadku komunikace na straně sítě GSM (k obojímu může dojít poměrně často, sítě některých operátorů navíc přerušují komunikaci a otvírají novou zúčtovací jednotku i v pravidelných časových intervalech), je objem účtovaných dat podstatně vyšší než jejich skutečná velikost. Za ekonomicky únosnou lze pokládat ještě velikost zúčtovací jednotky 10 kB. Současná velikost zúčtovací jednotky v mezinárodním roamingu je u všech operátorů GSM v ČR 100 kB. Za této situace existuje jediná možnost, jak udržet náklady na komunikaci GSM pod kontrolou: v zahraničním roamingu služby GPRS nepoužívat a nutné informace o aktuální poloze přenášet pomocí zpráv SMS.