Jaké budu mít služební auto?

Výraz Car Policy je v oblasti fleet managementu známým a v řadě firem již běžným pojmem. Jedná se o důležitý dokument, který by měl vymezovat a přesně popisovat veškerá pravidla pro pořizování správu a provoz firemního vozového parku během celého...

Výraz Car Policy je v oblasti fleet managementu známým a v řadě firem již běžným pojmem. Jedná se o důležitý dokument, který by měl vymezovat a přesně popisovat veškerá pravidla pro pořizování správu a provoz firemního vozového parku během celého životního cyklu jednotlivých vozidel ve firmě. Jedná se o psaná pravidla, která musí respektovat jak management a fleet manažer, tak samozřejmě i všichni ostatní uživatelé firemních vozidel. Car Policy má mnoho dílčích složek a tématem tohoto článku je se zaměřit na jednu oblast, kterou je stanovení přípustných značek, modelů a úrovně výbavy firemních vozidel.

Firemní automobil a možnost jeho využívání pro soukromé účely u nás stále patří mezi neoblíbenější firemní benefity a motivační nástroje. Z tohoto důvodu je nastavení firemní Car Policy v této oblasti mnohem citlivější, než se ve skutečnosti může zdát. V momentě, kdy dochází ve společnosti k výběru firemních vozidel, měl by být brán kromě ekonomiky a nákladovosti provozu také ohled na skutečnost, v jakých vozidlech jezdí zaměstnanci na obdobných pozicích v jiných společnostech přímé i nepřímé konkurence a podobných odvětvích. Může to být významný motivační faktor v oblasti řízení lidských zdrojů, který ovlivňuje získávání a následné udržení kvalitních zaměstnanců na jednotlivé pozice ve firmě.
Přidělování firemních vozidel k soukromým účelům lze rozdělit do dvou základních kategorií. V prvním případě automobil primárně slouží jako nástroj mobility v rámci plnění firemních úkolů a jako dopravní prostředek k navštěvování klientů dané společnosti. Zaměstnanci je umožněno vozidlo využít také k soukromým účelům. Ujetý počet soukromých kilometrů tak může být v závislosti na přístupu firmy více nebo méně omezen. V případě druhém auto slouží primárně jako manažerský benefit, často bez omezení počtu soukromě ujetých kilometrů. Zde v mnoha případech dochází k tomu, že vozidlo je více využíváno daným manažerem soukromě než služebně. Pokud je vše patřičně daňově ošetřeno, je i v tomto případě vše v pořádku, důležité v takových případech je, aby byl daný manažer (pro firmu zřejmě důležitý nebo dokonce nepostradatelný) spokojen a motivován k vysokým pracovním výkonům.

Cena je až na prvním místě
Firemní vozy by měly být vhodné pro daný účel využívání, dostatečně reprezentativní a dostatečně bezpečné. To vše za adekvátní a akceptovatelnou cenu a při pokud možno co nejpříznivějších provozních nákladech. Z průzkumů vyplývá, že většina firem v České republice je stále primárně zaměřena na celkovou pořizovací cenu vozidla (TCA - Total Cost of Aquisition), kterou upřednostňují před celkovými náklady na vlastnictví vozidla (TCO - Total Cost of Ownership). Nákupní zvyklosti společností se mění pozvolna a ještě nějakou dobu potrvá, než se společnosti začnou ještě více věnovat kritériu TCO. Z tohoto důvodu společnosti, které si vyjednávají podmínky na nákup firemních vozidel svépomocí, volí spíše variantu jedné značky z důvodu získání atraktivnějších podmínek na nákup, ale i následný servis firemních vozidel. Společnosti pořizující vozidla na operativní leasing nejsou tímto faktem tak limitovány, protože leasingová společnost má pro své zákazníky připraveny své vlastní podmínky nákupu, které má již rámcově vyjednány s importéry jednotlivých značek. Pokud pomineme tento ekonomický faktor, na začátku je třeba také vyhodnotit, jak je pro společnost důležitá uniformita firemních vozidel z hlediska sjednocení značky.

Celý článek přináší FLEET č. 5/ 2009