Monitoring firemních vozidel a legislativa

Zaměstnavatel je oprávněn kontrolovat své výrobní a pracovní prostředky využívané zaměstnanci. Díky GPS a lokalizaci mobilních telefonů to dnes může provádět také u mobilních prostředků, především automobilů. Otázka zní, nakolik je takovýto postup...

Zaměstnavatel je oprávněn kontrolovat své výrobní a pracovní prostředky využívané zaměstnanci. Díky GPS a lokalizaci mobilních telefonů to dnes může provádět také u mobilních prostředků, především automobilů. Otázka zní, nakolik je takovýto postup legální.

Moderní technologie jsou dnes v mnoha organizacích široce využívány, a to primárně ve snaze o dosažení celkem legitimního cíle, kterým je vyšší produktivita práce a vyšší zisk. Totéž platí také u státních institucí, které namísto zisku sledují (v ideálním případě) účelnost a hospodárnost nakládání s veřejnými zdroji. Využívání informačních a komunikačních technologií se dnes promítá do celého spektra lidských činností, a v nebývalé míře tak zasahuje i zaměstnance a to, co ještě v nedávné minulosti mohli považovat za své soukromí.

Sledování majetku nebo zaměstnance?
Dnes je již běžné sledování zaměstnanců na pracovištích prostřednictvím kamer, monitoringu práce na počítači, nahráváním telefonických hovorů či kontroly elektronické pošty. Sledování polohy zaměstnance, ať již k němu dochází cíleně, nebo jde o vedlejší efekt sledování majetku zaměstnavatele, je jistě také zásahem do soukromí zaměstnance. Monitoring zaměstnanců se proto řídí určitými zásadami.

Zásada přiměřenosti
Zaměstnavatel je oprávněn kontrolovat, zda jeho výrobní a pracovní prostředky zaměstnanci nevyužívají pro svou osobní potřebu, což je bez souhlasu zaměstnavatele zakázáno. Tato kontrola může být prováděna pouze přiměřeným způsobem. V každém jednotlivém případě je třeba hodnotit, zda způsob a rozsah kontroly opravdu sledují legitimní cíl kontroly a zda by v daném případě nebylo možné dosáhnout stejného výsledku za použití metod, které by byly k soukromí zaměstnance šetrnější. Je třeba zdůraznit, že přiměřenost by měla fungovat jak vůči zaměstnavateli, tak vůči zaměstnanci. Autor se v praxi setkal jak se zcela nepřiměřenou aplikací kontroly tohoto typu z hlediska zaměstnavatele, tak se zcela úmyslnými obstrukcemi ze strany zaměstnanců v případech, kdy byla kontrola pomocí GPS nejen přiměřená, ale zcela namístě.

Zásada odůvodněnosti
Dle zákoníku práce nesmí zaměstnavatel bez závažného důvodu spočívajícího ve zvláštní povaze své činnosti narušovat soukromí zaměstnance tím, že jej podrobuje otevřenému nebo skrytému sledování. Tyto důvody musejí být dostatečně závažné a musí se jednat o důvody, jež se vztahují ke speciální povaze činnosti zaměstnavatele, která takové zásahy do soukromí zaměstnance činí nezbytnými. V případě pochyb je vždy nutné zvážit, zda jsou uváděné důvody reálné nebo jen konstruované proto, aby monitoring umožnily.

Zásada informovanosti zaměstnance
Jestliže je u zaměstnavatele dán závažný důvod spočívající ve zvláštní povaze činnosti zaměstnavatele, který odůvodňuje zavedení takového monitoringu, je zaměstnavatel povinen přímo informovat zaměstnance o rozsahu kontroly a o způsobech jejího provádění. Tady zákon hovoří zcela jasně.

Celý článek přináší FLEET firemní automobily č. 5 / 2010