Jednou z nejdůležitějších vlastností řidiče je jeho schopnost soustředit se. Nesoustředěný řidič snadno přehlédne důležitou informaci, která jej může stát život. Proto je nezbytné, aby se každý řidič na ovládání svého vozidla maximálně soustředil a eliminoval činnosti, které by jeho pozornost odvracely od řízení.

 

Psychická vlastnost, která nám umožňuje koncentrovat naše vědomí na určitou skutečnost, se nazývá pozornost. Kvalita a úroveň naší pozornosti závisí zejména na aktuálním fyzickém a psychickém stavu, na motivaci řidiče, jeho řidičské praxi, zkušenostech a na dopravních podmínkách. Pozornost řidiče klesá například vlivem vyhrocených emocí, prožíváním stresové situace, únavou, v extrémních klimatických podmínkách (přílišné horko či zima), požitím některých medikamentů, alkoholu a drog.

 

Pozornost dělíme na záměrnou a neúmyslnou neboli bezděčnou. Záměrná pozornost je vědomá koncentrace řidiče na podněty, které souvisí s řízením vozidla a jsou nezbytné pro jeho správné rozhodování. Tento typ pozornosti je velmi důležitý. Dobrou zprávou je, že tento typ pozornosti lze snadno trénovat. Druhým typem je pozornost bezděčná. Ta se projeví tehdy, když řidiče náhle upoutá nějaký neočekávaný podnět, např. klakson vozidla, poutavý billboard, hádka spolucestujících apod.

 

Pozornost a její vlastnosti

Pozornost má několik pro řidiče významných vlastností. Jednou z nich je rozsah pozornosti neboli počet jevů, které je řidič schopen v určitém okamžiku postřehnout. Je-li těchto podnětů příliš mnoho, řidič není schopen všechny z nich správně identifikovat a zareagovat na ně. Informace o tom, kolik prvků je schopen postihnout běžný řidič, je nezbytná např. pro stanovení počtu dopravních značek a reklamních tabulí na konkrétním úseku silnice. Pokud by informačních tabulí bylo mnoho, většina řidičů si mnohých z nich ani nevšimne.

Další vlastností je intenzita pozornosti neboli míra řidičova soustředění. Tato intenzita běžně kolísá během dne, např. vlivem individuálních biorytmů. Známé je rozdělení osob na tzv. „sovy“ a „skřivany“, kdy sovy podávají dobrý výkon až po desáté hodině dopolední, ale jsou schopny fungovat dlouho do noci, zatímco skřivanovi nedělá problém plně se soustředit v pět hodin ráno, zatímco v osm večer již za volantem usíná.

Rozdělení pozornosti je vlastnost, která určuje schopnost vnímat více podnětů a vykonávat několik úkonů současně. Tato vlastnost je bližší ženám než mužům. Každý řidič je však nucen vykonávat několik činností zároveň, a proto je nezbytné, aby se mnohé z těchto úkonů pro něj staly automatickými, a on je tak mohl vykonávat, aniž by zatěžoval svou pozornost, kterou pak může využít k jiným činnostem, např. k nezbytnému sledování dopravního provozu, pohledu na tachometr, poslouchání rádia apod.

Výběrovost pozornosti je další důležitá vlastnost, která umožňuje řidiči vybrat z komplexu působících podnětů ty nejpodstatnější. Řidič je tak schopen nevšímat si hovoru spolucestujících nebo krásy přírody, zatímco se soustředí na vozidlo před sebou, za sebou, v sousedním jízdním pruhu, na stav vozovky a na jiné pro řízení nezbytné podněty, zatímco ty ostatní potlačuje.

Pohyblivost pozornosti je schopnost přenášet svou pozornost z jednoho podnětu na druhý. Udává, jak rychle je řidič např. schopen odpoutat svou pozornost od vozidla před sebou, pohlédnout na tachometr, zkontrolovat dítě v autosedačce a zase sledovat dopravní provoz kolem sebe. Pohyblivost pozornosti často klesá s věkem. Roli zde hraje také např. akomodace oční čočky, která řidiči umožňuje zaostřit svůj pohled na různé vzdálenosti. Flexibilita čočky klesá po čtyřicátém roku věku.

Vigilance pozornosti je pohotovost postřehnout řídké a náhodné změny v prostředí. Charakterizuje rychlost přeladění ze stavu klidu do stavu maximální koncentrace. Tato vlastnost má své uplatnění zejména v krizových situacích.

Poslední důležitou vlastností je udržení pozornosti, které určuje stálost intenzity pozornosti za určitý časový úsek. Tato vlastnost udává řidiči limit, jak dlouho je schopen soustředit se na ovládání vozidla a kdy již potřebuje přestávku.

Nepozornost neboli nedostatek pozornosti řidiče je v dopravě značným rizikem. Nepozorný řidič si buď krizové situace vůbec nevšimne nebo ji sice vidí, ale neuvědomuje si ji. Nezbytná je také schopnost vyhodnotit správně informace, které řidič postřehne, odlišit podstatné od těch méně důležitých. Tento cit je podmíněn řidičskou praxí. Je jednou z příčin vysokého počtu dopravních nehod u mladých řidičů. Ti totiž mají tendenci skutečná rizika podceňovat a naopak přeceňovat své řidičské schopnosti. Mladí řidiči se také zaměřují spíše na rizika v sousedním jízdním pruhu a často dopravní situace nesprávně vyhodnotí.