Novela se nepovedla
Domácí legislativa vyslala první „zelenou vlaštovku“ směrem k firemním autoparkům. Ti, kteří používají nové vozy, nebo dokonce provozují některý z takzvaných „ekologických automobilů“ se dočkají úlevy na dani. Zpráva by to mohla být příznivá, ve...
Domácí legislativa vyslala první „zelenou vlaštovku“ směrem k firemním autoparkům. Ti, kteří používají nové vozy, nebo dokonce provozují některý z takzvaných „ekologických automobilů“ se dočkají úlevy na dani. Zpráva by to mohla být příznivá, ve skutečnosti však novela zákona č. 16/1993 Sb., o dani silniční vůbec nic neřeší...
Až doposud měly podle tohoto zákona nárok na slevu ze silniční daně automobily, které plní normu Euro 4 (pro vozy plnící Euro 2 a 3 byly tyto slevy na konci loňského roku zrušeny). Sleva činila 48 %. Nová legislativa počítá se slevou ve stejné výši pro vozy mladší tří let. To je skoro totéž, jako předchozí stav, protože již před třemi lety plnila drtivá většina prodávaných automobilů normu Euro 4. Sleva ve výši 40 % pro automobily staré 3 – 6 let je zase jakousi analogií se slevou, na kterou měly nárok vozy plnící normu Euro 3. Jedinou skutečnou novinkou je stoprocentní sleva na dani v případě vozů s elektrickým či hybridním pohonem, vozů spalujících LPG, CNG nebo směs etanolu a benzinu, označovanou jako E85.
Jako šafránu
Tyto vozy však představují pouze zlomek vozového parku. Elektromobily měly jednak úlevu na dani již před novelou, jednak na trhu v současné době prakticky žádné nejsou. Hybridní automobily jsou výrazně dražší než srovnatelné konvenční a zatím je na trhu velmi omezený výběr (pouze značky Toyota, Lexus a Honda, brzy se připojí Mercedes-Benz a BMW). Zkapalněný ropný plyn LPG je sice v autodopravě jako palivo rozšířený, ale spíše mezi soukromými uživateli. Jeho využití limitují omezení pro parkování v podzemních garážích, vjezd do některých tunelů, transport speciálními prostředky, jako například Eurotunel a podobně. Palivo E85 u nás zatím není komerčně nabízeno, a tak jediným alternativním palivem, které lze brát z hlediska budoucího vývoje vážně je CNG, tedy stlačený zemní plyn. „Spalováním zemního plynu nevznikají pevné částice, karcinogenní aromáty a ani sloučeniny síry a emise ostatních škodlivin jsou oproti emisím ze spalování kapalných pohonných hmot výrazně sníženy. Vzhledem k ceně stlačeného zemního plynu, která je poloviční oproti ceně benzinu, a k vytváření dalších motivačních podmínek lze konstatovat, že toto palivo se stává dostupnou a velice zajímavou alternativou klasických kapalných pohonných hmot, “ uvedl k tomu Josef Kastl, generální sekretář České plynárenské unie. Problémem je ovšem zatím stále omezená nabídka vozů s tímto pohonem na našem trhu a také řídká síť čerpacích stanic, která většině provozovatelů nedovolí naplno využít výhod CNG. Situace se však má rychle měnit a další veřejné čerpací stanice budou přibývat.
Zákon blíže nespecifikuje pojem „hybridní automobil“, z formulace: „mají hybridní pohon kombinující spalovací motor a elektromotor“ nelze vyčíst, zda na tuto slevu budou mít nárok také takzvané „měkké hybridy“, tedy systémy „Start-Stop“, případně systémy, které sice využívají pohybovou energii vozu při brzdění k přeměně na elektrickou, ale nemají elektromotory, přímo se zapojující do pohonu vozu.
Pro legraci...
Zásadním problémem novelizace zákona je nedostatečné motivační působení. Sazby silniční daně jsou u osobních a lehkých užitkových vozů nízké a sleva necelé poloviny představuje pro většinu firemních automobilů částku jen 1200 – 1500 Kč ročně. I v případě osvobození od daně u „zelených“ automobilů se jedná typicky o částku 2400 – 3000 Kč ročně, což je málo na to, aby byly kompenzovány zvýšené náklady na pořízení těchto vozů, které jsou typicky o 80 – 100 tisíc dražší než srovnatelné konvenční vozy, ať již na CNG nebo s hybridním pohonem. V řadě jiných zemí je motivace provozovatelů volit vozy s nižšími emisemi výrazně progresivnější (viz. FLEET 2/2008)
V roce 2006 stát vybral na silniční dani 5,43 miliardy korun, z toho činila 127 milionů přirážka za přestárlé automobily (s datem registrace před 31. 12. 1989). Za ně dosud platili provozovatelé přirážku 15 %, nyní to bude 25 %. Jinými slovy: namísto 450 Kč ročně u vozů s agregáty o objemu do 2000 cm3, budou nyní platit 750 Kč navíc. Lze s úspěchem pochybovat, že se kvůli 300 Kč ročně vyplatí živnostníkovi provozujícímu svou stařičkou Škodu 1203 konečně pořídit mladší (když už ne přímo nový) automobil...
Raději reálné emise, než stáří
Systém je nastaven tak, že sice pokutuje (byť jen málo) ty, kteří udržují v provozu své přestárlé vozy (často proto, že na lepší nemají) a přiznává slevy majitelům nových „požíračů paliva“ jejichž emise CO2 jsou mnohem vyšší, než například u „předrevolučních favoritů“. Navzdory plnění emisní normy Euro 4 by provozovatelé takových automobilů měli být daňově zatíženi podstatně více a z těchto peněz by měly být pokryty náklady na slevy těm, kteří provozují ekologicky šetrnější automobily. Zohledněno by mělo být především absolutní množství emisí. To je cesta, kterou se vydala řada evropských zemí, náš zákon však nic takového neřeší. Zdanění je pouze nepřímé: kvůli vyšší spotřebě odvede takový uživatel více na DPH a spotřební dani za palivo.
Dalším problémem je, že zákon přiznává vyšší slevu (v absolutní, nikoli relativní hodnotě) například novému vozu kategorie SUV s třílitrovým agregátem a spotřebou okolo 15 l/100 km, než malému automobilu s agregátem 1,2 l a spotřebou jen 4,5 l/100 km. V prvním případě představuje 48 % z 3600 Kč (daň za vozy s motorem o objemu 2000 – 3000 cm3) slevu 1728 Kč, ve druhém případě je sleva 864 Kč z 1800 Kč (daň pro vozy s agregátem o objemu 800 – 1250 cm3). Ve výsledku se tedy rozdíl výše silniční daně mezi těmito emisně diametrálně odlišnými vozy působením zákona sníží z původních 1800 Kč na 936 Kč. Ani to není příliš motivační...
Jen odbytá povinnost
Ministerstvo financí prý chce touto změnou zvýhodnit majitele nových automobilů a znevýhodnit ty se starými vozy, které by měl zákon podle záměru úředníků motivovat k nákupu nových, ekologicky šetrnějších vozidel. To je bohužel pouze proklamace. Vládě z jejího snažení vzešel „kočkopes“, který naprosto nic neřeší. Nový systém slev není o nic více motivační než ten, který platil doposud, představa, že rozvoj automobilů s hybridním pohonem či na CNG podnítí roční sleva ve výši 2400 Kč, je naivismem. Vláda si pouze ušetřila práci s budoucími novelizacemi zákona podle nově přijímaných emisních norem, skutečný krok k systematickému tlaku na snižování stáří vozového parku a na zvyšování podílu ekologických automobilů na silnicích však neudělala.
Nedá se tedy ani říci, že by vláda tímto krokem přispěla k naplňování Národního programu snižování emisí České republiky, který schválen vloni v červnu a kromě novelizace zákona o silniční dani zahrnuje i záměr přípravy Programu obnovy vozového parku veřejné správy za tzv. „čistá“ vozidla (který je ostatně kapitola sama pro sebe...)
Hýřícím brát, spořivým dávat
Ekologické automobily, zejména ty s hybridním systémem pohonu, jsou i nadále o poznání dražší než běžné automobily a pro jejich větší rozšíření je zapotřebí výraznější motivace zákazníků. I když nelze pominout přirozenou motivaci úspor na pohonných hmotách (zvlášť při rostoucích cenách), novelizace zákona není tím motivačním prvkem, na který trh čeká. Na to by musela být roční úspora vyšší, řádově cca 10 tisíc Kč na automobil za rok. To by při pětiletém používání znamenalo 50 000 Kč kumulované úspory a když k tomu připočteme další úspory na pohonných hmotách díky nízké spotřebě, dostáváme se zhruba na cenové zrovnoprávnění hybridního automobilu s klasickým. Kde vzít oněch 10 000 Kč? Nabízí se řešení ve formě výrazně progresivní daně podle emisí CO2, respektive podle spotřeby vozu, protože vztah mezi těmito dvěma veličinami je přímo úměrný, což je rozdíl oproti jiným škodlivinám ve výfuku, které dnes dokáží automobilky efektivně eliminovat (katalyzátory, filtry pevných částic a systémy, přímo regulující spalování směsi ve válcích). Omezování, respektive daňové zatížení vozů s vysokými objemy a spotřebou, má i strategický význam – stále více se hovoří o nutnosti snížení závislosti na dodávkách ropy z nestabilních částí světa. Cesta nevede jen přes hledání náhrady fosilních paliv, ale také přes výrazné úspory spotřeby. I z toho důvodu by měla vláda investovat do stimulace poptávky po úsporných vozech.
