Nový trestní zákoník a doprava

Zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník (dále jen „trestní zákoník“) je zbrusu novou normou, která nahrazuje po bezmála půl století dosavadní trestní zákon. To ovšem neznamená, že šmahem přestalo platit dřívější trestní právo jako takové. Trestní...

Zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník (dále jen „trestní zákoník“) je zbrusu novou normou, která nahrazuje po bezmála půl století dosavadní trestní zákon. To ovšem neznamená, že šmahem přestalo platit dřívější trestní právo jako takové.

Trestní zákoník přejímá mnohé právní instituty ze zákona dřívějšího, zároveň také zůstává v platnosti dosavadní judikatura, tedy předchozí rozhodnutí Nejvyššího soudu, která slouží coby vodítko při posuzování v budoucnu nastalého obdobného případu obecnými soudy. Uplatní se zejména při výkladu zákonných blíže nespecifikovaných pojmů, jako např. důležitá povinnost, nikoli jen krátká doba (u pojmu újmy na zdraví), delší dobu trvající porucha zdraví (u těžké újmy na zdraví) apod. Jinak lze o novém trestním zákoníku říci, že zavádí přesnější odstupňování skutkových podstat trestných činů a s tím související přesnější stupňování trestů.
Samotný trestní zákoník je výsledkem závazku České republiky, coby člena EU, zajistit kompatibilitu trestního práva s právem ES a s mezinárodními úmluvami. Nový trestní zákoník například klade větší důraz na sociální reintegraci pachatelů do běžné společnosti, proto u většiny trestných činů už není trest odnětí svobody tím hlavním trestem, ale naopak tím nejzazším, když by nebyly účinné jiné, mírnější tresty, jako například trest domácího vězení. I u tohoto nového trestu ale platí, že jako náhradní trest se ukládá trest odnětí svobody a v případě, že odsouzený nebude dodržovat podmínky trestu domácího vězení (mj. řádná spolupráce s probačními úředníky, kteří jsou oprávněni k namátkovým kontrolám), může soud odsouzenému dodatečně uložit výkon odnětí svobody. Obecně lze tedy konstatovat, že trestní zákoník ve velké míře nabízí širší škálu alternativních sankcí vůči trestu odnětí svobody k zajištění pozitivní motivace odsouzených.
Výše uvedené ale neplatí u trestných činů směřujících proti životu a zdraví člověka. Tam naopak trest odnětí svobody zůstává jako hlavní a mnohdy jediný možný trest, což zrcadlí filozofii trestního zákoníku, která klade velký důraz na ochranu lidského života a zdraví. Tato filozofie se dotýká i paragrafů, které se mohou dotýkat oblasti dopravy. Podívejme se tedy na některé vybrané zpřísněné trestné činy.

Řízení bez řidičského oprávnění
Toto provinění je znamená přísnější postih v případě nehody a újmy na zdraví nebo usmrcení.
V médiích jsem zaznamenal diskuzi o tom, že zatímco řízení motorového vozidla bez řidičského oprávnění již není trestným činem, tak za řízení vozidla po odebrání řidičského oprávnění hrozí trest odnětí svobody až na tři roky. Úmyslem zákonodárce pravděpodobně bylo účinněji trestat frekventovaněji se vyskytující jízdy vybodovaných „zkušených“, ale často bezohledných řidičů. Je to otázka... Pachatel za řízení motorového vozidla bez řidičského průkazu (kdy se „nic nestane“) dostane v přestupkovém řízení pokutu 25 až 50 tisíc korun a zákaz činnosti v délce jednoho roku až dvou let. Dále je potřeba si uvědomit, že řízení motorového vozidla bez řidičského oprávnění bylo a je podle platné trestně právní judikatury porušením důležité povinnosti. Takže kdokoliv, kdo vyjede bez řidičského průkazu na silnici, riskuje, že když zaviní nebo spoluzaviní dopravní nehodu (nebo případně bude „jen“ jejím účastníkem), při které dojde u dalšího účastníka nehody k újmě na zdraví, těžké újmě na zdraví nebo k usmrcení, bude mu hrozit zpřísněný trestní postih podle ustanovení daných nedbalostních trestných činů za porušení důležité povinnosti. Například v případě usmrcení z nedbalosti je za porušení důležité povinnosti jediný možný trest: odnětí svobody na jeden rok až šest let (trestní sazba za stejnou skutkovou podstatu podle starého zákona byla šest měsíců až pět let).
Oproti tomu řidič za řízení vozidla bez odňatého řidičského oprávnění může dostat u soudu podmínku. V této souvislosti je důležité dodat, že podle platné judikatury bude pravděpodobně považován za porušení důležité povinnosti i případ, kdy otec nechá volně na stole v bytě klíče od auta zaparkovaného před domem na ulici, nezletilý syn klíče vezme, s autem vyjede na vozovku a způsobí dopravní nehodu. Důležitou povinností otce v tomto případě by byla prevence škod způsobených neodbornou manipulací (bez řidičského oprávnění) s motorovým vozidlem.
Dalším zpřísněným postihem (za kvalifikovanou skutkovou podstatu) u usmrcení z nedbalosti je hrubé porušení např. zákonů o dopravě. Tím se mají na mysli veškeré obecně závazné dopravní předpisy. Jejich hrubým porušením podle judikatury je např. řízení motorového vozidla, o němž pachatel ví, že je technicky nedostatečně vybaveno. Jestliže tedy řidič vyjede na vozovku v motorovém vozidle se slabými světly nebo s neúčinnými brzdami, půjde o hrubé porušení předpisů o dopravě. Stejně tak, jako když pachatel pojede rychlostí nepřiměřenou stavu vozovky, viditelnosti, nebo pod silným vlivem alkoholu.

Článek v plném znění přináší FLEET č. 1 / 2010