Problematika odpočtu daně z přidané hodnoty při pořízení osobního (a nejen osobního) automobilu je bez přehánění stará jak sám zákon o DPH, tedy od roku 1993. V současné době se opět tato otázka dostala do popředí v souvislosti s novelou zákona o DPH, která byla v těchto dnech přijata poslaneckou sněmovnou a v době psaní tohoto článku čeká na projednání v senátu na podpis prezidenta republiky.

 

Nejdůležitějším bodem novely je umožnění plátcům daně z přidané hodnoty možnost odpočtu DPH při pořízení osobního automobilu. Nesmíme však zapomenout na skutečnost, že ne každý plátce si může uplatnit odpočet DPH vždy a v plné výši, a proto rozebereme v následujícím textu tuto problematiku poněkud podrobněji.

 

Základní podmínky pro uplatnění odpočtu DPH

Vyjděme za tímto účelem z § 72 zákona, kde je uvedeno, že: „Nárok na odpočet daně má plátce daně za předpokladu, že přijatá zdanitelná plnění použije pro své ekonomické činnosti.“ Předpokládejme, že plátce opravdu ekonomickou činnost ve smyslu zákona o DPH provádí. Má však nárok na odpočet v plné výši? Nárok na uplatnění odpočtu v plné výši vzniká:

 

Při použití přijatých zdanitelných plnění pro účely uskutečnění zdanitelných plnění, u kterých

vzniká povinnost přiznat daň na výstupu (např. tuzemské dodání zboží nebo poskytnutí

služby).

 

Při použití přijatých zdanitelných plnění pro účely plnění osvobozených od daně s nárokem na

odpočet daně (např. dodání zboží do jiného členského státu EU, vývoz zboží).

 

Při použití přijatých zdanitelných plnění pro účely plnění v rámci plátcovy ekonomické činnosti s místem plnění mimo tuzemsko, pokud u těchto přijatých zdanitelných plnění by plátce měl nárok na odpočet daně, jestliže by se uskutečnila s místem plnění v tuzemsku (např.

poradenské služby poskytnuté osobě registrované v jiném členském státě EU).

 

Při použití přijatých zdanitelných plnění pro vyjmenované finanční činnosti a pro pojišťovací

činnosti pro zahraniční osobu, která neuskutečňuje ekonomickou činnost v tuzemsku.

 

Při použití vyjmenovaných zdanitelných plnění, která nejsou předmětem daně (např. pořízení

reklamních a propagačních předmětů za podmínek stanovených zákonem).

 

Pokud plátce použije přijatá zdanitelná plnění (tedy např. nově pořízený automobil) výhradně pro uskutečnění výše uvedených plnění, má nárok na odpočet DPH v plné výši. Existuje ale také nárok na odpočet ve zkrácené výši. Zde je v zákoně uvedeno, že: „Plátce je povinen krátit nárok na odpočet daně u přijatých zdanitelných plnění, která použije jak pro svá uskutečněná zdanitelná plnění, u kterých má nárok na odpočet daně, tak i pro svá uskutečněná zdanitelná plnění, u kterých nárok na odpočet nemá.“

 

Příklad

Majitel domu, který pronajímá bytové (bez DPH) a nebytové prostory (s DPH), soukromý lékař, který je plátcem DPH např. z důvodu pronájmu vlastního domu apod. Daň na vstupu je plátce povinen krátit pomocí tzv. koeficientu, který se stanoví jako podíl, v jehož čitateli je součet částek bez daně za uskutečněná plnění s nárokem na odpočet daně a ve jmenovateli je opět součet částek uvedených v čitateli plus součet částek za uskutečněná zdanitelná plnění bez nároku na odpočet daně.

 

Bez nároku na odpočet

Výčet zdanitelných plnění osvobozených od daně a bez nároku na odpočet daně najdeme v § 51 zákona. Jsou to:

 

poštovní služby,

rozhlasové a televizní vysílání,

finanční činnosti,

pojišťovací činnosti,

převod na nájem pozemků a staveb, bytů a nebytových prostor, nájem dalších zařízení,

výchova a vzdělávání,

zdravotnické služby a zboží,

sociální pomoc,

provozování loterií a jiných podobných her,

dodání zboží, které bylo použito pro plnění osvobozené od daně bez nároku na odpočet daně a

zboží, u něhož nemá plátce nárok na odpočet daně.

 

Tato plnění jsou podrobněji rozebrána v § 52 až 62 zákona.

 

Pozor! Nárok na odpočet nelze uplatnit vůbec u přijatých zdanitelných plnění, která plátce použije výhradně pro plnění osvobozená od daně bez nároku na odpočet daně. Sem spadá podle výše uvedeného seznamu například činnost ve zdravotnictví či vzdělávání. 

 

Další skupinou plnění s nutností krácení nároku na odpočet jsou taková, která slouží nejen pro uskutečňování ekonomické činnosti. Pokud plátce použije přijaté zdanitelné plnění jak pro uskutečnění své ekonomické činnosti, tak pro účely s ní nesouvisející, má nárok na odpočet pouze v poměrné výši odpovídající rozsahu použití pro ekonomickou činnost.

 

Příklad

Soukromý podnikatel, plátce DPH, si pořídí po nabytí účinnosti příslušné novely zákona o DPH

osobní automobil, u kterého bude mít nárok na plný odpočet DPH. Rozhodne se však, že tento

automobil bude požívat i pro soukromou potřebu. V tomto případě bychom doporučili stanovit, v jakém poměru se bude automobil využívat pro služební jízdy (jinými slovy využití automobilu pro ekonomické činnosti a pro soukromé jízdy) a v tomto poměru krátit příslušný nárok na odpočet DPH u tohoto automobilu ihned při jeho pořízení. Jinak se můžeme dostat do situace, kdy si sice při pořízení automobilu uplatníme odpočet DPH v plné výši, ale každé použití pro soukromé účely budeme muset opět „dodaňovat“ (poměrnou část

pohonných hmot, nákladů na opravy, odpisy apod.), což může vést i k tomu, že na odvedené DPH zaplatíme v konečném součtu více, než by činila část neuplatněného odpočtu!

 

Poznámky

1. Podle přechodných ustanovení novely zákona o DPH se bude moci uplatnit odpočet DPH až u osobních automobilů pořízených po nabytí účinnosti novely.

2. Leasingové smlouvy uzavřené před účinností novely – podle dosavadních znění zákona.

3. Automobily kategorie N1, které budou po nabytí účinnosti novely upraveny na kategorii

M1- nebude nutno uplatnit DPH na výstupu, jako doposud.

4. Při prodeji automobilů, u kterých nebyl při pořízení odpočet DPH, nebude uplatňována daň na výstupu.