Osobnostní charakteristiky bezpečných a nebezpečných řidičů

Bezpečnost v dopravě je závislá na osobnosti a výkonnosti člověka, na stavu a funkčnosti jeho vozidla a na bezpečnosti samotného dopravního prostředí. Nejrizikovějším faktorem je však člověk sám. Proto jsou v současné době vyvíjena opatření, která...

Bezpečnost v dopravě je závislá na osobnosti a výkonnosti člověka, na stavu a funkčnosti jeho vozidla a na bezpečnosti samotného dopravního prostředí. Nejrizikovějším faktorem je však člověk sám. Proto jsou v současné době vyvíjena opatření, která se snaží určit nejčastější rizikové faktory způsobující chyby při řízení vozidla.

Jsou budovány inteligentní komunikace, jejichž layout využívá logická očekávání řidičů, a tak nepotřebují velké množství dopravních značek. Pomohou řidiči zorientovat se v dopravní situaci, i když přehlédl důležitou dopravní značku. Vyrábějí se inteligentní systémy do vozidel, které jsou schopny identifikovat řidičovu chybu a buď ji napravit, nebo alespoň zmírnit dopady případné kolize. Ani to všechno však nestačí. Hlavním prvkem bezpečného provozu je člověk, zpravidla řidič. A proto se musíme zabývat i jeho osobností.
Na základě dlouholetých výzkumů byly určeny minimální dovednosti, které musí mít běžný a profesionální řidič. Byly také zjištěny rizikové faktory v osobnosti člověka, které zvyšují jeho nebezpečnost v silničním provozu. Některé z těchto vlastností jsou vrozené a nelze je ovlivnit výchovou ani vzděláním. Proto bohužel tyto osoby nemohou řídit vozidlo, i když by chtěly. Jedná se například o osoby mentálně postižené nebo epileptiky. Jiné vlastnosti jsou sice u řidiče nevhodné, ale lze je eliminovat třeba psychologickým či terapeutickým zásahem, např. agresivitu nebo neurotické poruchy.
Jelikož v současné době není možné psychologicky testovat všechny řidiče či účastníky silničního provozu, jsou kontrolováni alespoň profesionální řidiči, a to v rámci dopravně-psychologického vyšetření. To proto, že profese řidiče není tak snadná, jak se na první pohled zdá a skutečnou zátěž tohoto povolání není schopen zvládnout každý, i když jinak vozidlo ovládá výborně.
Bezpečné řízení totiž nespočívá jen v umění řídit svěřený vůz, ale také ve schopnosti rychle se rozhodovat, předvídat rizika a chování ostatních, třeba i méně zodpovědných uživatelů silnic. Dobrý řidič také musí výborně znát sám sebe a poznat, kdy je v takovém psychickém či fyzickém stavu, že není schopen usednout za volant a bezpečně řídit. Musí mít i dostatek sebekázně, aby přerušil jízdu, pokud na něj dolehne únava, i když je jen pár kilometrů od cíle.
Podívejme se nyní na některé z charakteristik, které napovídají, zda konkrétní řidič bude schopen jezdit bezpečně či nikoli.

Vysoká pracovní zátěž
Řidiči jezdí, aniž by si dopřáli alespoň povinné přestávky po čtyřech hodinách jízdy. Mnohdy hazardují a ke své práci si ještě přiberou vedlejší zaměstnání. Dobu odpočinku mezi směnami pak stráví třeba řízením autobusu s turisty do Chorvatska a zpět. Sotva se vrátí, usedají za volant služebního vozu. Neuvědomují si, jak riskantní je takové chování.

Únava
Nejenže řidiči nedodržují předepsané přestávky, ale neodpočinou si ani tehdy, pokud se jim už klíží oči. Riskují tak usnutí za volantem. To však nepřichází tak náhle, jak se nám ze sledování televizních zpráv zdá. V pozadí takzvaného mikrospánku stojí pouhé nerespektování varovných signálů únavy: pálení a slzení očí, bolest hlavy, zad a šíjového svalstva, otupělost, zhoršená pozornost, pocit sucha v ústech, poruchy motoriky přinášející obtíže v řazení rychlostních stupňů apod.

Nepozornost
Nepozornost je vlastně pozornost řidiče obrácená k jinému cíli než sledování dopravy. Takový řidič se kochá pohledem na okolní krajinu, místo aby sledoval vozovku před sebou. Jiný zadává cíl trasy do navigace, volí oblíbenou skladbu v CD přehrávači, ladí rádio, kouří, pije, jí, vášnivě diskutuje se spolujezdci, hledá něco na zadním sedadle, telefonuje či čte v mapě nebo novinách položených na volantu. Mnohdy stačí jen chvilka nepozornosti a řidič přehlédne důležitou dopravní značku nebo kolizi před sebou. Nestačí pak na vzniklou situaci rychle zareagovat a slova „Za chvíli jsem doma, miláčku!“ mohou zdobit náhrobní kámen.

Nepřiměřená rychlost
Mnozí řidiči nedodržují maximální dovolenou rychlost. Jiní ji sice dodržují, ale jedou nejvyšší povolenou rychlostí za všech okolností. Věří ve své řidičské dovednosti. Zejména mladí a nezkušení řidiči však své schopnosti přeceňují. Neuvědomují si, jaká úskalí s sebou přináší mlha, tma, hustý déšť či sníh, led a štěrk na silnici. Nejeden řidič si řekne: „Mně se to nemůže stát...“. Neuvědomují si, co všechno kvůli několika minutám riskují.

Celý článek Mgr. Veroniky Hamerníkové, DiS přináší FLEET č. 3 / 2010