Paramo Pardubice je tradičním výrobcem ropných produktů u nás. V posledních letech byly vynaloženy značné prostředky na modernizaci výroby a zlepšení pracovních podmínek. Ani firemní autopark se nemá za co stydět. Je moderní, štíhlý a podle slov vedoucího odboru dopravy Zdeňka Kvocha také dostatečně efektivní.

 

Na akciovou společnost se rafinerie transformovala ze státního podniku Paramo Pardubice v roce 1994 a po prodeji majoritního státního podílu v Paramo, a.s., holdingu Unipetrol, a.s., byla v roce 2000 včleněna do největší petrochemické skupiny v České republice. Dalšími významnými mezníky se staly pro pardubickou rafinerii roky 2003, kdy dokončením fúze s Koramo Kolín společnost Paramo posílila svou pozici na domácím i zahraničních trzích, a 2005, kdy byla ukončena privatizace české petrochemie spojením společností PKN Orlen a Unipetrol.

 

Systém a důvěra

Paramo řeší své potřeby osobní dopravy manažerů, obchodních zástupců případně jiných zaměstnanců celkem 65 automobily. Ty tvoří firemní autopark, jehož modelová skladba představuje běžný domácí standard firemních autoparků v České republice. Tedy vozy značek Škoda, Volkswagen a v případě vrcholového managementu také Audi. „Celkem 45 vozů mají k dispozici manažeři a obchodní zástupci, kteří je využívají i k soukromým účelům. Další vozy jsou přidělovány na skupinu řidičů s tím, že jeden z nich je za vůz a veškerou potřebnou evidenci a výkaznictví zodpovědný. Takže kontroluje stav vozu, vytváří uzávěrky a zodpovídá za odběr PHM. Poslední skupinou je naše vnitřní půjčovna pro ty, kteří potřebují auto jen nárazově. Pro tyto zaměstnance máme šest aut v Pardubicích a čtyři v Kolíně. Na základě elektronické objednávky vůz zaměstnanci potvrdíme a informujeme jej, kdy a kde si vůz vyzvedne,“ vysvětluje Zdeněk Kvoch a připouští, že se jedná o systém, který stojí do značné míry na důvěře. „Ale funguje to,“ dodává.

 

Jak Zdeněk Kvoch uvádí, systém správy vozového parku staví na kombinaci vyspělých informačních technologií na základě SAP, ISDL (informační systém dopravní logistiky) a jednodušších, ovšem plně funkčních dokumentů ve formátu Excel. Kromě toho lze využít také údajů ze systému sledování obchodních kontaktů Leonardo. „Důležitým faktorem je i zmíněná důvěra, kterou k našim zaměstnancům máme,“ zdůrazňuje Zdeněk Kvoch. „Bez ní by byla kontrola řady věcí příliš komplikovaná či nákladná.“ Tato slova jsou určitým vysvětlením, proč Paramo nevyužívá žádného z elektronických logistických systémů na bázi GPS/GSM technologií. Takže žádné elektronické knihy jízd, žádné sledování pohybu vozů... „Byli jsme už několikrát firmami osloveni, měli jsme zde různé prezentace a sami jsme si udělali vlastní průzkum možností, které na trhu jsou. Dokonce víme o systému, který splňuje naše nároky a představy, ale jeho zavedení by stálo cca osm až deset tisíc korun na jedno auto, plus pravidelné platby. A to je investice, kterou asi v současnosti neobhájím. Něco bychom možná nakonec ušetřili, nicméně i náš systém evidence poskytuje dostatek možností zpětné kontroly, nehledě na to, že naše firemní kultura působí na řidiče v oblasti užívání firemních automobilů poměrně efektivně.“

 

SAP, ISDL, Leonardo i Excel 

K sledování provozu vozidel je využíván již zmíněný ISDL, který je podpůrným systémem pro centrální evidenci v SAP. Ten je pro Paramo nezbytný, protože odbor dopravy jej využívá pro řízení a evidenci nákladní dopravy, a to jak silniční, tak železniční. „Osobní auta jsou pro nás proto spíše okrajovou záležitostí, i když jejich provoz rozhodně nepodceňujeme,“ říká Zdeněk Kvoch a zdůrazňuje, že tuto oblast se jeho oddělení snaží především metodicky řídit, protože firemní vozy jsou vedle centrály rozptýleny i do čtyř středisek v Pracejovicích, Mostě, Hlučíně a Lípy u Zlína. „Jednou za měsíc kontrolujeme uživateli zpracovávané výkazy provozu a spotřeby PHM. Naše formuláře ve formátu Excel automaticky vypočítají srážky ze mzdy za spotřebované PHM i zdanitelné položky těm zaměstnancům, kteří mají povolení používat firemní vůz i pro soukromé účely,“ vysvětluje Kvoch.   

 

Informační systém na bázi SAP sleduje kompletní nákladovost každého vozu po jednotlivých položkách, nesleduje ovšem nájezd kilometrů. Ty jsou součástí výkazů jednotlivých vozů a jak Zdeněk Kvoch říká, import konkrétního sloupce z těchto výkazů a porovnání s údaji v SAP není nic složitého. „Určitě by bylo možno mít SAP i s touto funkcí, ale stojí to další peníze. Porovnáním s nájezdem kilometrů ve výkazech získáme celkovou cenu za kilometr i průměrnou spotřebu pohonných hmot velmi snadno.“ U 65 vozů pak není problém zkontrolovat, zda někde nejsou příliš vysoké hodnoty a v případě potřeby situaci prověřit a řešit.   Z hlediska spotřeby paliva jsou petrochemici dost přísní: Limitem je spotřeba o 10 % vyšší než normovaná, uvedená v technickém průkazu vozidla. Výkaz spotřeby PH se vytváří automaticky v ISDL a kontrola netrvá dlouho. Spotřebované palivo nad tento desetiprocentní strop musí řidič uhradit při pololetním vyúčtování. „Je to poměrně přísný limit a někteří řidiči mají problém se do něj vejít,“ připouští Zdeněk Kvoch.

 

U Parama se tedy provoz firemních vozů monitorovacím systémem nesleduje, přesto se nedá říci, že by na kontrolu rezignovali. Díky systému Leonardo lze v rámci vnitřního auditu snadno kontrolovat obchodní cesty a styk se zákazníky a v případě vykazování podezřelých informací vše porovnat s výkazem provedených jízd. „Ale neměli jsme případ, který by byl natolik závažný, aby nestačilo řešení pohovorem,“ upřesňuje Kvoch.