Politika aut, auta politiků

Říká se, že stát je ten nejhorší hospodář a jistě bychom našli řadu příkladů, které by toto rčení potvrdily. Správa vozových parků by sice možná nebyla zcela typickým příkladem, ale k dokonalosti má u státní správy rozhodně daleko... Státní...

Říká se, že stát je ten nejhorší hospodář a jistě bychom našli řadu příkladů, které by toto rčení potvrdily. Správa vozových parků by sice možná nebyla zcela typickým příkladem, ale k dokonalosti má u státní správy rozhodně daleko...

Státní správa jako součást veřejné správy představuje poměrně široký, hierarchicky členěný systém, na jehož vrcholu můžeme definovat ústřední orgány státní správy, kterými jsou jednotlivá ministerstva a také jedenáct centrálních úřadů (viz tabulka). Na nižších stupních pak stojí kraje, okresy, obce, úřady živnostenské, stavební, matriční, finanční, úřady práce a další a další instituce, které disponují tu dvěma či třemi, jinde ale dvaceti, třiceti i více vozy. Dohromady přitom dají vozový park čítající na dvacet tisíc vozidel, která musí být vždy nakupována prostřednictvím veřejné zakázky. Úředníci si tedy nemohou jednoduše ukázat na daného dodavatele a daný model auta, jejich poptávku musí v rámci zadaných parametrů výběrového řízení na veřejnou zakázku jednotliví dodavatelé vysoutěžit.

Svět kontrastů
Protože je veřejná, potažmo státní správa velmi rozsáhlým tématem, budeme se jí v souvislosti s jejím vozovým parkem věnovat i v dalších vydáních Fleetu. V tomto „pilotu“ se podíváme alespoň zběžně na celkovou situaci a situaci na některých ministerstvech. Česká republika jich má celkem čtrnáct a jezdí v nich okolo pěti stovek vozidel, pokud ovšem do tohoto počtu nezahrneme speciální a služební vozy, kterými disponuje Policie České republiky či Armáda České republiky.
Jak vyplývá ze zjištěných informací, v řadě případů ministerstva sice nakupují automobily z hlediska vstupní ceny poměrně výhodně, se slevami okolo dvaceti procent, někdy až k třiceti procentům, ale toto pozitivum jde spíše na vrub dodavatelů, než vyjednávacích schopností úředníků. Zástupci automobilek považují dodávky pro státní správu za prestižní, takže poskytují slevy, o které musí běžné firmy velmi tvrdě bojovat v jednáních, případně na ně nikdy nedosáhnou. Tím spíše zaráží zvyklost ministerstev používat auta velmi dlouho či s velkými kilometrovými proběhy. Možná se úředníci domnívají, že šetří, přičemž opak může být pravdou.
Příkladem výše uvedeného může být opět Ministerstvo zdravotnictví. Systém obnovy vozového parku je dán příkazem ministra, přičemž dosud platí příkaz z roku 2002 (tedy ministra Bohumila Fišera), který stanovuje pro vozy vyšších tříd limity 180 000 km nebo stáří šest let, pro ostatní vozidla 140 000 km a pět let. To jsou z hlediska TCO ještě akceptovatelné hodnoty, v platnost má ale vstoupit nový příkaz ministra Hegera, který by měl tyto intervaly prodloužit. Nakolik, to je prý zatím v jednání. Ministerstvo obrany má dokonce stanoveny limity osm let nebo 300 000 km (!), na ministerstvu financí zase mají najeto některé superby náměstků ministra již přes 220 000 km a jsou až osm let staré. Ministerstvo životního prostředí sice udává průměrné stáří svých aut zhruba tři roky, vozidla se však vyřazují dle stanoveného počtu najetých kilometrů, a pokud potřebný počet kilometrů nenajedou, pak nejdříve po dvanácti letech. Zde zase stojí za úvahu, zda auto, které ani za dvanáct let nenajede maximální stanovený počet kilometrů, není náhodou ve vozovém parku zbytečně...
Zajímavě se k problematice před lety postavilo Ministerstvo zahraničí, které nakoupilo pro sebe a svá velvyslanectví vozy značky BMW s tím, že budou každoročně obměňovány importérem za nové. Tak se také dělo a dít bude, protože vloni byla podepsána nová smlouva, která poběží až do roku 2016. „Pro ministerstvo je to velmi výhodná smlouva, protože musíme vozy každý rok vyměnit za nové, což nás stojí značné finanční prostředky. Na konci smlouvy budou mít v roce 2016 velvyslanci a ministerští úředníci stále k dispozici nový vůz, který pak již bude jejich majetkem,“ vysvětluje Petr Kala, fleet manažer značky BMW pro Českou republiku.

Celý článek si můžete přečíst v magazínu FLEET č. 1 / 2012