Pořádek musí být

O firemní car policy, jejím významu a výčtu položek, které by měla obsahovat, už bylo publikováno mnoho článků. Některé se držely pouze v teoretické rovině významu a obsahu tohoto dokumentu, jiné byly zaměřeny na praxi a byly do nich promítnuty...

O firemní car policy, jejím významu a výčtu položek, které by měla obsahovat, už bylo publikováno mnoho článků. Některé se držely pouze v teoretické rovině významu a obsahu tohoto dokumentu, jiné byly zaměřeny na praxi a byly do nich promítnuty bohaté zkušenosti autorů a fleet manažerů.

Předmětem tohoto článku není znovu parafrázovat již dříve napsané. Zamyšlení nad významem car policy pojmeme spíše v obecné rovině a je na každém čtenáři, zda bude mít chuť a ochotu na základě těchto informaci firemní car policy začít vytvářet, prověřovat a inovovat nebo se třeba jen ujistit, že má pokryté veškeré oblasti tohoto interního dokumentu, který by měl jasně a detailně (nikoliv nesrozumitelně a zdlouhavě) definovat veškeré práva a povinnosti zainteresovaných stran. Hovoříme zde o zainteresovanosti zaměstnavatele a uživatelů firemních vozidel.

Musí existovat transparentní pravidla pro nákup vozidel, jejich provoz a obměnu. Kvalitně a efektivně řízený vozový park může být zdrojem značných firemních úspor a všem zainteresovaným stranám zjednodušit život. Provoz firemních vozidel se tak může stát nejen ekonomičtější, ale také eliminovat celou řadu problémů, kdy některé oblasti nejsou mezi zaměstnavatelem a zaměstnanci zřetelně definovány. Při tvorbě car policy by měly být vzaty v úvahu především dvě nejzákladnější oblasti, kterými jsou bezpečnost a ekonomika provozu. Význam a váha dalších faktorů se může měnit v závislosti na filosofii firmy, oblasti a strategii jejího podnikání, přístupu k zaměstnancům a v neposlední řadě také na základě velikosti vozového parku a účelu jeho využívání.

Image firmy
V prvopočátku tvorby firemní car policy nebo její modifikace je nutné se zamyslet nad vztahem mezi vozovým parkem a celkovou image firmy. Například nad tím, zda vozidla budou nositelem vlastního brandingu. To může mít následně například vliv na definování kategorií a typů vozidel, jejich barvy, ale i periody jejich obměny, ať už z pohledu stáří nebo počtu ujetých kilometrů. Je předpokladem, že firmy, které chtějí vozový park využívat také jako určitý marketingový nástroj, jsou ochotny do vozového parku investovat vyšší finanční prostředky. Je to logické, protože jejich auta jsou prostě a jednoduše na silnicích více vidět a jsou určitou „vizitkou“ firmy. Vozy s decentním brandingem nebo zcela bez označení se stávají v podstatě anonymními a pokud není car policy zaměřena v dostatečné míře na zmíněné dva hlavní atributy, pak se tato anonymita projevuje také ve způsobu jejich používání.
V případě výrazného brandingu tedy musí být patřičná pozornost věnována nejen dobrému technickému stavu vozidel a jejich čistotě, ale i chování samotných uživatelů těchto vozidel. Ti by měli na silnicích firmu dostatečně reprezentovat a jezdit tak, aby svým počínáním neomezovali nebo dokonce neohrožovali své okolí. Tuto filosofii by samozřejmě měly přijmout všechny firmy, nejen ty s brandingem na svých autech, nicméně v jejich případě vzniká vedle škod způsobených nesprávnou jízdou nebo údržbou vozu také škoda na image firmy. Realita na silnicích je ovšem jiná a nesprávný až agresivní jízdní styl řidičů výrazně brandovaných firemních vozidel je běžným jevem.

Celý článek Ing. Stanislava Zelenky  přináší FLEET č. 5/2011