Skupina poslanců, v níž je i David Šeich, který byl v roce 2006 potrestán za jízdu pod vlivem alkoholu, chystá návrh změn v zákoně o provozu na pozemních komunikacích. Kromě jiného uvažují například i o povinnosti vozit s sebou v autě alkohol tester.

 

Na téma měření alkoholu v dechu připravuje časopis Fleet do příštího čísla materiál, z něhož nyní přinášíme ukázky.

 

Již na Nový rok nabyl účinnost Zákon č. 274/2008 Sb, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o Policii České republiky. V článku XI. se uvádí, že v případě orientační dechové zkoušky provedené pomocí analyzátoru alkoholu v dechu se již neprovádí odborné lékařské vyšetření, tedy odběr krve či jiného biologického materiálu.Výsledky dechové zkoušky na přítomnost alkoholu v těle tak již nejsou jen zjištěním orientačním, ale jsou považovány za průkazné.

 

Policie používá ke zjišťování výše alkoholu dva přístroje, a to Dräger a Lion. Někteří odborníci však považují za neprůkazné nejen výsledky, k nimž přístroje dojdou, ale i samotnou výši hladiny alkoholu. „I u odběru krve se velmi nízké hladiny alkoholu, například 0,15 promile, považují ještě za neprůkazné. Totéž bude určitě platit i u dechové zkoušky,“ domnívá se například Karel Nešpor, primář mužského oddělení závislostí Psychiatrické léčebny Bohnice.

 

Jestliže řidič projeví s výsledkem dechové zkoušky nesouhlas, bude převezen do zdravotnického zařízení, kde mu provedou odběr krve případně další úkony ke zjištění, zda a kdy požil alkohol. „Pokud prokáže pozitivní výsledek také laboratorní test, bude vyšetřovaná osoba muset uhradit náklady na dopravu do laboratorního zařízení i samotné vyšetření. Pokud bude výsledek negativní, nebude samozřejmě nikomu hrozit žádná sankce, ani úhrada nákladů,“ konstatuje Veronika Benediktová z policejního prezidia.

 

Zatím však mezi policií, odborníky na toxikologii a státními zástupci nepanuje obecná shoda, jak výsledky získané prostřednictvím dechového analyzátoru posuzovat.