Předcházejme problémům

S blížícím se koncem roku máme obecně tendenci bilancovat. Bilancujeme to, co se nám povedlo a co se může z pomyslného seznamu úkolů vymazat nebo vyškrtnout a co na něj naopak pro příští rok přidat. V článcích o rizikovém managementu jsme na...

S blížícím se koncem roku máme obecně tendenci bilancovat. Bilancujeme to, co se nám povedlo a co se může z pomyslného seznamu úkolů vymazat nebo vyškrtnout a co na něj naopak pro příští rok přidat.

V článcích o rizikovém managementu jsme na stránkách našeho magazínu postupně dostali od obecného seznámení s jednotlivými tématy (analýza škod, jak nezvyšovat již vzniklou škodu, plán prevence škod) až k současné finanční krizi. Ta započala už téměř před rokem a možná se zprvu u nás v České republice neprojevovala tak silně jako v okolních státech, zejména v Německu. Ale v současnosti lze s jistotou říci, že téměř každá společnost nějakým způsobem krizi pocítila. Každá krize je ošemetná věc. Na jednu stranu je třeba krotit náklady, protože se v jejím důsledku snižuje obrat, a tudíž i příjem společnosti, na druhou stranu je třeba se důkladně připravit na období, kdy krize pomine. Optimální je vyjít z ní silnější než před ní. Taková příprava s sebou ale opět nese náklady. Pro každý management je to obrovskou výzvou, aby byly škrty efektivní a nezanechaly příliš hluboké jizvy. Myslím, že každý si to může aspoň ve zmenšeném měřítku převést na svou osobní situaci: Nastane krize, jste jediný výdělečně činný člen domácnosti a ostatní členové rodiny mají pořád stejné, ne-li vyšší nároky a potřeby. Vy se musíte starat o to, abyste zabezpečili dostatečný příjem všem, a na druhou stranu musíte mít pod drobnohledem veškeré výdaje. Není to jednoduché. A nyní si představme tuto situaci ve velkém měřítku. Přesně tak se cítí management společnosti. Ten ale nemůže vnímat každého jednotlivce, nýbrž celek a musí se rozhodovat na základě informací, které od svých kolegů obdrží. To je příležitost i pro správce vozových parků. Je zejména jejich úkolem udržet zdroje financování fleetu na úrovni, která zajistí jeho spolehlivý a bezpečný provoz. Je to ale bohužel oboustranný boj. Nejenže je třeba hájit finanční zdroje ale zároveň je zapotřebí také obhajovat nutné změny v autoparku vůči uživatelům firemních vozidel. A těm se změny většinou nelíbí... Osobně se domnívám, že velmi přínosným opatřením (nejen v období krize) jsou systémy monitoringu provozu firemních vozidel. Nejen elektronická kniha jízd, ale vyspělejší systém, na jehož základě lze analyzovat provoz autoparku a následně jej zefektivnit. Nejde o „špionáž“, jak bývá některými řidiči toto zařízení vnímáno, ale velmi efektivní nástroj. Samozřejmě, že je na řidiče díky němu „víc vidět“, ale asi nikdo nikde nedělá „velkého bratra“, který každého sleduje na každém kilometru. S pomocí získaných dat lze spořit náklady, a to nejen na palivu, ale i na opotřebení a servisu vozidel. Kromě toho se téměř stoprocentně vyhnete pojistným podvodům, protože můžete zjistit naprosto přesně, kde se vaše vozidlo pohybovalo v době údajné nehody nebo incidentu, čímž můžete pojistiteli poskytnout velmi cenné informace a ušetřit firmě zbytečné navyšování pojistného kvůli zhoršení škodného průběhu.

Celý článek naleznete v novém vydání magazínu FLEET