Systémy pro bezpečí i komfort

Automobily jsou stále technicky komplikovanější, výrobci nabízejí v cenících řadu prvků výbavy označené často záhadnými zkratkami a názvy. Při výběru vozu do firemního autoparku je určitě dobré vědět, co který z nich znamená. Přestože svět...

Automobily jsou stále technicky komplikovanější, výrobci nabízejí v cenících řadu prvků výbavy označené často záhadnými zkratkami a názvy. Při výběru vozu do firemního autoparku je určitě dobré vědět, co který z nich znamená.

Přestože svět nových automobilů je na první pohled velmi pestrý a plný roztodivných systémů a různých prvků výbavy, ve skutečnosti by jej bylo možné zjednodušeně označit za jakousi velkou stavebnici. Jedná se sice opravdu o zjednodušení a nadsázku, nicméně v automobilovém průmyslu, stejně jako například u počítačů platí, že vozy jednotlivých značek jsou sestaveny do značné míry ze stejných nebo podobných komponentů.

Globalizace je v tomto směru zřejmá. Typickou ukázkou jsou například stabilizační systémy či vysokotlaké přímé vstřikování vznětových motorů common-rail, jejichž největším světovým producentem je společnost Bosch. Ta je dodává většině světových značek. Jako vhodný příklad trendu používání stejných základních komponentů může být i šestistupňová samočinná převodovka ZF, pracující například ve vozech značek Audi, BMW či Jaguar, které si pro ně připravují pouze vlastní software.

I přes výše uvedenou shodu však jednotliví výrobci shodná zařízení použitá ve svých produktech nenazývají stejně. Jednou jde o převodovku Tiptronic, podruhé Steptronic a potřetí o prostou šestistupňovou samočinnou převodovku. Právě převodová ústrojí jsou v tomto směru velmi zajímavou oblastí, kde lze nalézt skutečně překvapivá označení pro zařízení pracující na stejném principu. U Citroënu například vymysleli spojení „pilotovaná převodovka“. Že vám toto označení příliš neříká? Potom vězte, že se jedná o robotizovanou mechanickou převodovku. Podobně jako v řadě jiných případů jde hlavně o marketing a vytvoření dojmu, že má automobilka něco nového, co nikdo jiný nenabízí. Proto ty rozdíly v názvech a novotvary. Na druhou stranu je pravda, že se systémy tejného názvu mohou lišit z hlediska své vyspělosti a přídvaných funkcí, kterými je většinou obohacena vždy nová generace systému. Příkladem může být dnes běžné ABS – kdysi se montovalo dvoukanálové, dnes již tří nebo dokonce čtyřkanálové. Rozdíly v přesnosti a účinnosti funkce mohou být mezi těmito systémy dost výrazné. Velké rozdíly mohou být také například v činnosti automatických či automatizovaných (robotizovaných) převodovek, protiblokovací či protiprokluzové systémy dodané od jednoho výrobce mohou být naladěny tu „ostřeji“, jindy komfortněji a bezpečněji.
Tento článek by měl tedy fleet manažerům a pracovníkům odpovědným za akvizici vozů pomoci při orientaci v tomto složitém světě automobilových technologií a systémů.

Brzdový asistent
Zařízení integrované v posilovači brzd, které zvyšuje účinnost brzdění v krizové situaci. Brzdový asistent podle rychlosti sešlápnutí brzdového pedálu a případě rychlosti přešlápnutí z plynu na brzdu dokáže rozpoznat brzdění v krizové situaci. V tomto okamžiku systém maximalizuje brzdný účinek, čímž dochází ke zkrácení brzdné dráhy z rychlosti 100 km/h až o několik metrů. Běžný řidič totiž v krizové situaci sice začne brzdit, ale často se stává, že brzdový pedál nestlačí dost silně. Právě to brzdový asistent eliminuje.

Používaná označení: BA, BAS, DBC, MBA


Rozdělovač brzdné síly
Jedná se o nedílnou součást moderních brzdových systémů vybavených protiblokovacím systémem ABS. Tento systém zajišťuje rozdělení brzdné síly mezi kola tak, aby rozdíly v brzdném účinku jednotlivých kol (vlivem zatížení, kvality vozovky v daném bodu styku kola s vozovkou a pod.) nevyvolaly nežádoucí destabilizaci podvozku, nebo dokonce smyk.

Používaná označení: EBD, EBV

Protiprokluzový systém
Systém, který reguluje protáčení hnaných kol vznikající například při rozjezdu na kluzkém povrchu nebo necitlivém přidání plynu. Protiprokluzové zařízení porovnává otáčky jednotlivých kol, podle nichž rozpozná, že se hnané kolo protáčí. Aplikací brzdy konkrétního kola, případě omezením výkonu motoru vznikající protočení kol eliminuje. V současnosti se jedná o nedílnou součást stabilizačního systému.

Používaná označení: ASR, TRC, TR, ASC+T

Stabilizační systém
Stabilizační systém lze v osobních automobilech nalézt od roku 1995. Jeho funkce vyplývá již z jeho označení. Zabezpečuje stabilitu vozu. Jeho princip spočívá v tom, že porovnává reálné chování vozu s požadavky řidiče. V případě, že dojde mezi těmito veličinami k rozdílu, stabilizační systém zasahuje. Jak tedy ESP (nejčastěji používané označení, jež má patentované společnost Bosch) pracuje? Údaje o aktuálním pohybu vozu získává z čidel otáčení jednotlivých kol, senzoru příčného a podélného zrychlení, stejně tak jako z čidla rychlosti otáčení vozu kolem svislé osy. Údaje o tom, kam řidič chce jet, přicházejí ze snímačů úhlu a rychlosti otáčení volantem, stejně tak jako od plynového a brzdového pedálu. Systém ESP koriguje pohyb vozu prostřednictvím cíleného přibrzdění konkrétního kola, případě snížením výkonu motoru. Například při nedotáčivosti dojde k přibrzdění vnitřního zadního kola, zatímco při přetáčivosti k přibrzdění vnějšího kola vpředu.

Stabilizační systémy jejich výrobci neustále zdokonalují, jejich funkce je stále rychlejší a přesnější. Zároveň jsou postupně obohacovány o nové funkce. Jednou z nich je například tzv. sušení brzd, kdy při jízdě v dešti (automobil tento stav pozná díky dešťovému senzoru) ESP samočinně a pro řidiče zcela neznatelně přiblíží destičky ke kotoučům. Mírným třením vzniká teplo, které je osuší a tím zajistí rychlejší účinnost při náhlém brzdění. Další novou funkcí je spolupráce ESP a posilovače řízení, který v krizových situacích řidiči napovídá zvýšením posilového účinku na tu stranu, na kterou lze správně učinit korekční manévr volantem. Spíše komfortní funkcí ESP je asistent při rozjezdu do kopce, který při rozjezdu ještě chvíli po puštění brzdového pedálu nechá aktivované brzdy, které vypne až při samotném pohybu vozu, čímž zamezí typickému couvnutí při rozjezdu.

Používaná označení: ESP, DSC, VSA, VSC, VDIM


Hlavové a kolenní airbagy
Hlavové airbagy mají za úkol zvýšit míru ochrany vozu při nárazu z boku, případně při převrácení vozu. Při těchto typech nárazu dojde k jejich vystřelení z rámu střechy a jejich rozvinutí přes celou šířku bočních oken. Na rozdíl od ostatních airbagů zůstávají hlavové airbagy nafouknuté déle než ostatní. Tyto airbagy chrání také cestující na zadních sedadlech. Kolenní airbagy jsou umístěné většinou pod volantem, kde při čelním nárazu vytvoří ochranný polštář mezi koleny řidiče a spodní částí přístrojové desky. Existují také kolenní airbagy určené pro spolujezdce, které mají stejné poslání.

Používaná označení (hlavové airbagy): Stropní airbagy, záclonové airbagy, IC airbagy

Tempomat/aktivní tempomat
Tempomat je zařízení udržující nastavenou rychlost vozu. Aktivní tempomat je obdobou tohoto systému, ovšem doplněnou o radar umístěný v přídi vozu, který monitoruje provoz před ním. Na základě jeho informací dokáže automobil se zapnutým aktivním tempomatem při dojetí pomalejšího vozu zcela samočinně zpomalit na jeho rychlost. Po uvolnění prostoru vpředu automobil automaticky zrychlí na předem nastavenou rychlost. Běžné aktivní tempomaty pracují v rozmezí rychlostí 30 až 180 km/h. Mercedes však spolu s novou generací třídy S uvedl na trh aktivní tempomat označený Distronic Plus pracující v rychlostech 0-200 km/h. Znamená to tedy, že dokáže samočinně sledovat provoz například při jízdě v kolonách.

Používaná označení: Distronic, ACC

Adaptivní světlomety
Adaptivní světlomety, to je nejběžněji používaný výraz pro světlomety, které se natáčí do zatáček v závislosti na úhlu natočení volantu. Dochází tak k účinnějšímu osvětlení prostoru před vozem. Tato adaptivní funkce je většinou kombinována s bi-xenonovými světlomety, nicméně u vozů nižších tříd také s halogenovými žárovkami. Někteří výrobci ještě navíc nabízejí takzvaná odbočovací světla. Jedná se o doplňkovou funkci mlhových světlometů, které se na každé straně samočinně rozsvítí v nízkých rychlostech (obvykle do 60 km/h) a při zapnutí konkrétní směrovky. Osvětlují prostor šikmo před vozem a usnadňují tak manévrování za tmy.

Používaná označení: Aktivní, adaptivní světlomety

Denní světlomety
Pro celodenní svícení lze kromě potkávacích světel použít přídavné tzv. denní světlomety, které se samočinně rozsvěcí při nastartování vozu. Jejich použití šetří hlavní světlomety. Denní světlomety nelze používat za snížené viditelnosti a současně s hlavními světlomety. Někteří výrobci již také u nás standardně vybavují své automobily denními světlomety, které jsou oddělené od běžných potkávacích světlometů.

Systém varování opuštění jízdního pruhu
Citroën ve svých vozech používá systém upozorňující řidiče na nechtěné opuštění jízdního pruhu - například při nepozornosti nebo mikrospánku. Citroen používá k detekci tohoto stavu čidlo umístěné před předním kolem a monitorující přejetí bílé (nebo žluté) čáry při nezapnuté směrovce. V ten okamžik dojde k „upozorňovacímu“ zavibrování sedadla na příslušné straně, což zvýší pozornost řidiče.

Používaná označení: AFIL

Celý článek si přečtete v časopise Fleet 04 / 2006