Test elektromobilu: smart ED

Po takřka třiceti letech řízení aut výhradně se spalovacími motory je přechod na auto s elektrickým pohonem velká změna. Je něco jiného, když člověk prožívá tuto zkušenost v rámci několikadenního testu a něco jiného, pokud je takové auto k dispozici...

Po takřka třiceti letech řízení aut výhradně se spalovacími motory je přechod na auto s elektrickým pohonem velká změna. Je něco jiného, když člověk prožívá tuto zkušenost v rámci několikadenního testu a něco jiného, pokud je takové auto k dispozici delší dobu. Nám se podařilo získat tento minielektromobil na bezmála půl roku pro dlouhodobý test.

V současnosti vnímá drtivá většina veřejnosti elektromobil spíše jako kuriozitu, ale jak ukazují naše první zkušenosti, může se stát bez problému plnohodnotným dopravním prostředkem. Stačí si zvyknout na některé odlišnosti. V prvních dnech má člověk stále tendenci kontrolovat stav nabití akumulátorů a nevydávat se moc daleko od „elektrické zásuvky“, brzy jsme ovšem zjistili, že pro běžné městské a příměstské ježdění je energetická rezerva naprosto dostatečná a od této chvíle se ke smartu ED stavíme podobně jako k jakémukoli jinému autu, třebaže pouze dvoumístnému.

Elektrifikací smartu došlo k velmi zajímavému spojení ultrakompaktního automobilu, který parkuje i tam, kam se jiná auta nemají šanci vejít, a nulových lokálních nebo dokonce globálních emisí. Zejména v auty přeplněných velkoměstech jsou obě výhody nesporné.

Stávající elektrický smart je již druhou generací, ta první byla uvedena už v roce 2007 a využívala vysokoteplotní akumulátory ZEBRA, které poskytovaly dojezd 115 km. Druhá generace nastoupila v roce 2009 a je již postavena na Li-ion akumulátorech s vodním chlazením, které dodala americká automobilka Tesla, specialista na elektromobily. Dojezd se díky kapacitě zvýšené na 16,5 kWh prodloužil na 135 km s tím, že v případě příznivého jízdního profilu lze dosáhnout i 150 km. K pohonu slouží stejnosměrný elektromotor s permanentním magnetem o maximálním trvalém výkonu 20 kW a špičkovém 30 kW. Tento špičkový výkon je ovšem možno využít kontinuálně maximálně po dobu dvou minut. Použitý elektromotor představuje řešení, které již není optimální a třetí generace elektrického smartu, která bude uvedena v příštím roce, se již spolehne na modernější asynchronní motor. Také akumulátory již budou pocházet přímo z vlastního vývoje Daimleru a díky těmto změnám bude dosaženo dojezdu okolo 160 km a zřejmě i zvýšení jízdních výkonů. Zatímco první a druhá generace elektrického smartu není na prodej a vozy slouží v rámci zkušebního provozu u vybraných firem, třetí generace již bude určena k prodeji zákazníkům.

Pro pohodlné používání elektromobilu je důležité mít dobrý přístup k vhodnému zdroji elektrické energie. I když nás elektřina obklopuje na každém kroku, ne vždy jsou pro dobíjení elektromobilu podmínky. My jsme například upustili od plánovaného dobíjení pomocí prodlužovacího kabelu vytaženého ze čtvrtého patra, protože používání prodlužovacího kabelu není výrobcem doporučeno, nehledě na to, že speciální nabíjecí kabel stojí 35 000 Kč. I když dojde zamčením vozu k zablokování kabelu v nabíjecí zásuvce, všichni víme, že lidová tvořivost u nás nezná mezí...

Pro nabíjení je tedy ideální vlastní garáž nebo soukromé parkovací místo se zásuvkou 230 V. Pokud něčím takovým disponujete, dostává se „svoboda“ cestování elektromobilem do nové dimeze, protože si opravdu můžete dovolit najet s autem po městě a okolí sto a více kilometrů denně a přes noc si akumulátor pohodlně dobít. Jakmile je nabíjení spojeno s nutností zaparkovat vůz například na čtyři hodiny u dobíjecího stojanu (činili jsme tak např. v podzemních garážích obchodního centra Chodov), nebo s domluvou se sousedem bydlícím v přízemí a podobnými překážkami, pak se atraktivita elektromobilu výrazně snižuje.

Jelikož jsme auto převzali začátkem července a letní období není spojeno s častými cestami mimo Prahu, prvních zhruba 1000 km jsme najeli skutečně hlavně v městském a příměstském provozu. Vydali jsme se ale i na cesty do vzdálenosti 30 až 50 km a zpět. Na smartu ED oceňujeme především mrštnost, akceleraci, kompaktní rozměry při parkování a samozřejmě nízkou hlučnost.
Je také zábavné sledovat udivené pohledy kolemjdoucích, když je míjí bezhlučné auto, stejně jako zájem ostatních řidičů. Na druhé straně jsme zaznamenali také případy určité nevraživosti, jakoby podrážděnosti přítomností elektromobilu na silnici. Někteří řidiči nepřiměřeně reagují i na minimální zdržení v rychlejším pruhu (smard ED není žádný „trhač asfaltu“, jeho maximální rychlost nepřesahuje 100 km/h), což by bylo možno asi přičíst jakési zvláštní formě xenofobie (netolerance vůči menšině, která asi funguje úplně všude). Naštěstí tyto zážitky nejsou nijak časté.

Spokojit se s jednodušší výbavou či tu a tam menším komfortem (např. úplné zaklapnutí dveří vyžaduje poměrně velký fortel) není žádný problém, pokud člověk bere věci tak, jak jsou. A v tomto případě hovoříme o prototypu, technologickém vzorku, určeném především ke sběru zkušeností automobilky z reálného provozu. Jediná větší výtka tak směřuje jen k poměrně tvrdému odpružení.
Energetická spotřeba se velmi liší podle povahy provozu. Při pomalém městském popojíždění klesá ručička indikátoru stavu nabití velmi zvolna, jakmile auto stojí, nespotřebovává téměř žádnou energii, přibržďováním po rozjetí zase dokáže něco rekuperovat a vracet zpět do akumulátorů. Jakmile ale opustíme ulice a je třeba přidat, spotřeba narůstá a v případě sešlápnutí pedálu až na podlahu pro využití 30kW maxima, klesá nabití akumulátorů velmi rychle. Cesta dlouhá 25 km (10 km město, 6 km rychlostní silnice a 9 km okresní silnice II. třídy) ubere z akumulátorů okolo 20 procent energie, což odpovídá udávanému dojezdu. Již se ale chystáme na test dojezdu „do nuly“, chceme zjistit i to, jak funguje automobil v okamžiku nízkého napětí, kdy se omezuje využitelný výkon motoru. PO úplném vybití by mělo být možno vůz ještě jednou „nastartovat“ a ujet cca 2 km. Tato funkce zajistí řidiči například odsun z nebezpečného místa vlastními silami. Ale o těchto a řadě dalších zkušeností budeme informovat v příštím vydání Fleetu.