Financování vozidel formou operativního leasingu má poměrně jasně vymezené nákladové položky. Často jsou ale na počátku opomíjeny náklady spojené s nadměrným opotřebením vozidla po jeho vrácení zpět leasingové společnosti.

Management firmy vyjednal výhodné podmínky na operativní leasing. Může tedy v případě dodržení předpokládaného nájezdu počítat s přesnými náklady na vozový park. Vozidla jsou po dohodnuté období provozována a nastává fáze, kdy dochází k ukončení nájemní smlouvy a nájemce vrací vozidlo zpět pronajímateli. Zde dochází ke střetu s realitou a najednou jsou zde nepředpokládané náklady v podobě nadměrného opotřebení, jinou terminologií řečeno, vozidlo je ve stavu jiném, než by měl být stav odpovídající běžnému opotřebení. Tyto nečekané výdaje mohou vozidlo posunout do jiné nákladové roviny, než se původně předpokládalo. Na toto budoucí riziko je vhodné myslet hned od počátku smluvního vztahu. Leasingovému pronajímateli záleží na technickém stavu vozidla, protože jej dále umisťuje na trh ojetých vozidel s úmyslem vozidlo prodat za co možná nejvyšší cenu. Jedním z determinantů ovlivňujících jeho konečnou cenu je právě jeho technický stav.

 

Zůstatková hodnota

Existují dvě základní možnosti nastavení zůstatkové hodnoty. V prvním případě je stanovená zůstatková hodnota pronajímatelem garantována. V tomto případě je snahou leasingové společnosti s nájemcem předem dojednat stav odpovídající běžnému opotřebení, který bude závazný pro obě strany. Případem druhým, který není tak často využíván, je model, kdy se stanoví předpokládaná zůstatková hodnota a až po prodeji vozidla, na základě dosažené ceny, dochází k vyúčtování kladného nebo záporného rozdílu mezi předpokladem a skutečností. V prvním případě je tedy při dodržení proběhu kilometrů a délky pronájmu vyúčtováno pouze nadměrné opotřebení (v případě, že vznikne). Druhý model neřeší nadměrné poškození, protože tato skutečnost se promítne v konečné ceně při prodeji ojetého vozidla, kde lze předpokládat, že při nadměrném opotřebení bude dosažená prodejní cena nižší. V obou případech je tedy logicky náklad v podobě nadměrného opotřebení přenesen na klienta.

 

Jasné normy opotřebení hned od počátku spolupráce

Sankce za nadměrné opotřebení má principiálně své logické opodstatnění. Každý nájemce si musí uvědomit, že pokud bude mít auto v majetku a bude jej prodávat vlastními silami, pak v případě špatného technického stavu vozu nedosáhne při prodeji uspokojivé ceny. Otázkou však zůstává, jak přísně mají být nastavena kritéria nadměrného opotřebení. Většina leasingových společností má pro nájemce připraven manuál, kde jsou definovány normy pro běžné a nadměrné opotřebení. V tomto dokumentu je také popsán celý proces spojený s ukončováním vozidla. Většinu firem při výběru poskytovatele operativního leasingu zajímá primárně cena, za jakou je tento produkt nabídnut a dále kvalita služeb jednotlivých uchazečů. Ukončování vozidel je v tuto chvíli vzdálené, protože nyní se řeší nákup a situace ukončování nastane až za několik let…

Jedním z kritérií výběru dodavatele by však mělo být právě i posouzení jeho přístupu k nadměrnému opotřebení, a to ze dvou rovin: Zaprvé je nutno porovnat, zda tento dokument, případně smluvní dohoda pokrývá jasně a transparentně všechny možné situace a nehrozí žádná další nepříjemná překvapení. Dále je třeba vyhodnotit, nakolik přísné tyto normy nadměrného opotřebení pro klienta jsou a zda je možné je v rámci běžného provozu dodržet. Zda atraktivní zůstatková cena není na druhé straně téměř vždy vykoupena dílčími náklady při vyúčtováním opotřebeného vozidla. Normy opotřebení by tedy měly být součástí smluvního ujednání mezi nájemcem a pronajímatelem při uzavření kontraktu.

 

Osvěta mezi firemními řidiči

V mnoha případech se však nejedná o přísný postoj leasingové společnosti k nastavení přijatelné míry běžného opotřebení. Vina bývá také na straně nájemce. Je nutné objektivně připustit, že auto, které má poškozenou karoserii, od cigaret propálené čalounění a nepravidelně prováděné servisní kontroly předepsané výrobcem, nelze prodat za původně předpokládanou cenu. V mnoha řidičích je zakořeněno přesvědčení, že se k firemnímu vozidlu mohou chovat bezohledně a zaměstnavatel to bude tolerovat. Tuto problematiku je třeba řešit vnitrofiremně. Méně radikálním způsobem řešení je neustálá osvěta mezi uživateli firemních vozidel a jejich informování o normách běžného opotřebení, které jsou pro nájemce závazné. Při předání vozu a následně pravidelně v průběhu jeho užívání je třeba neustále upozorňovat na nutnost nahlášení každého, byť drobného poškození, kontaktní osobě ve firmě, která případ posoudí a rozhodne o dalším postupu. Radikálnějším a účinnějším řešením, jež některé firmy používají, jsou finanční sankce za jednání v rozporu s nastavenými pravidly komunikace (nenahlašování vzniklých škod) nebo dokonce přenesení nákladů spojených s nadměrným opotřebením vozu v případě prokázaného zavinění na zaměstnance jako škodu způsobenou zaměstnavateli. Účinná je průběžná namátková kontrola stavu firemních vozidel. Bohužel ne každý zaměstnanec se o své vozidlo stará s péčí řádného hospodáře. Zejména pak v případě, že mu nehrozí žádný postih…  

 

Kompletní materiál o problematice ukončování vozidel v operativním leasingu přináší nový FLEET firemní automobily.