Náklady na provoz a správu firemního vozového parku a možnosti úspor jsou věčně diskutovaným tématem. Výše těchto nákladů je ovlivňována nejen získanými nákupními podmínkami, ale do hry vstupuje také lidský faktor, kterým je firemní řidič.   

 

Firmy využívají lidský potenciál k dosažení svých cílů, úspěchů a ekonomického zisku. Své zaměstnance někdy více a někdy méně motivují k dosažení těchto stanovených cílů. Daleko méně ale motivují zaměstnance k tomu, aby důsledně pečovali o své firemní vozidlo, které k výkonu práce, respektive splnění potřebných cílů využívají, a tiše respektují, jak je s firemními vozidly zacházeno. Pokud budou zaměstnanci přímo aktivně zainteresováni i v této oblasti, příznivě to ovlivní celkové náklady na provoz firemního autoparku.

 

Dobré nákupní podmínky k úspěchu nestačí 

Každý fleet manažer si klade otázku jak optimalizovat náklady na vozový park. Odpověď je relativně jednoduchá, ale samotná realizace již mnohem složitější: zavést nebo zefektivnit kvalitní firemní fleet management. Na tomto místě je zbytečné popisovat procesy spojené s fleet managementem. Vedle veškerých těchto aktivit spojených s efektivním řízením nákupu a správou vozového parku by neměla být opomíjena skutečnost, že správné stimuly směrem k uživatelům firemních vozidel mohou vést k dalším možným úsporám v této oblasti. I když bude mít oddělení fleet managementu vyjednané výhodné podmínky u svých dodavatelů, ještě to nutně nemusí znamenat, že v celkovém bilancování nákladovosti jednotlivých vozidel budou konečná čísla příznivá.

Po předání firemního vozidla do užívání zaměstnanci totiž vstupuje do hry lidský faktor, který zásadním způsobem ovlivní konečné náklady. Na jeho stylu jízdy a přístupu k firemnímu vozidlu závisí nejen spotřeba, ale také to, kolik času dané vozidlo bude na silnici fungovat za účelem, pro který bylo pořízeno, a jak často bude v servisu, kde vedle servisních nákladů je třeba také zohlednit alternativní náklady na zajištění mobility po dobu opravy. Dalšími parciálními náklady z oblasti celkových nákladů na vlastnictví vozidla, které mohou firemní řidiči svým stylem jízdy ovlivňovat, je počet spotřebovaných sad pneu. Také jeho budoucí prodejní cena je ovlivněna tím, jak bylo s vozidlem po celou dobu provozu nakládáno a v jakém technickém stavu se nachází.

 

Reálné cíle ve firmě

V potaz je nutné brát také režim, v jakém se provoz daného vozidla nachází a k těmto skutečnostem také přihlížet. Jinak bude vypadat vozidlo farmaceutického reprezentanta, jehož denní činností je navštívit čtyři lékaře, a jinak bude vypadat firemní automobil obchodního zástupce s rychloobrátkovým zbožím, který musí denně navštívit dvacet obchodních partnerů v centru Prahy a nejdosažitelnějším místem pro parkování je chodník před danou prodejnou. V obou případech je firemní vůz nástrojem mobility, ale za naprosto odlišných podmínek. Management by se měl vždy také zamyslet, zda jeho zaměstnanci dostávají reálné cíle a zda tyto cíle nehraničí s hranicemi lidských možností a nejsou vystavováni nutnosti porušování dopravních předpisů v zájmu hájení stanovených cílů. Je nutné si uvědomit, že vedle pomačkaných plechů a zvýšených nákladů na opravy a amortizaci vozidla je škoda na zdraví a životě nenahraditelná.

 

Tři zájmové skupiny

Cílem obchodního ředitele je maximalizovat prodej a přinášet firmě co nejvyšší obraty a plnit stanovené obchodní plány. V zásadě na obchodním úspěchu je založeno fungování celé firmy, takže by se mohlo leckdy trochu slevit z přísných požadavků na amortizaci vozidla. V podstatě jeho lidé musejí prodávat a z jeho pohledu by se tedy nemělo tak přísně koukat na jednu sadu sjetých brzdových destiček navíc nebo na mírnou nadspotřebu některého z řidičů. Tyto nadnáklady se přece většinou vrátí v podobě dosaženého obratu daného obchodníka, který v podstatě hájil pouze firemní zájem a snaží se plnit vytyčené firemní cíle…

Manažera nákupu nebo finančního ředitele ovšem zajímají v této problematice hlavně náklady a jeho úkolem je vybudovat silnou a stálou konkurenční výhodu firmy v podobě snížení nákladů, nebo jejich udržení na ekonomicky přípustné hranici. Proč má někdo spotřebu o dva litry vyšší než ostatní a proč společnost musela tento rok již potřetí krýt spoluúčast v důsledku drobných dopravních nehod daného řidiče, při kterých byl označen za viníka? Tuto zájmovou skupinu ve většině případů zajímají pouze čísla, která znamenají jasná fakta a jen obtížně se vysvětlují širší okolnosti.

Třetí zainteresovanou skupinou jsou samotní uživatelé firemních vozidel, kteří od společnosti dostávají firemní automobil jako pracovní nástroj zajišťující mobilitu nutnou pro výkon jejich povolání a dnes již ve většině případů také i možnost využívat vozidlo k soukromým účelům. Tato skupina očekává, že bude vždy mobilní, aby mohla kvalitně dělat svoji práci. V případě jakéhokoliv výpadku firemního vozu budou mít náhradní řešení a co možná nejméně starostí s nenadále vzniklou situací. Od svého zaměstnavatele očekávají určitý komfort z toho důvodu, aby se mohli dostatečně soustředit na oblast své činnosti, a jistou toleranci při vzniku vícenákladů právě proto, že se co možná nejzodpovědněji snaží plnit vytyčené firemní cíle.

V oblasti fleet managementu je tedy nutné hájit zájmy všech skupin, které do procesu vstupují.  Nelehkým cílem fleet manažera, který by mělo podporovat vedení firmy, je skloubit zájmy těchto tří skupin a nalézt kompromisní řešení s ohledem na jejich cíle. Je více než jasné, že plnění plánu není možné a v konečné fázi ani efektivní na úkor toho, že vozidlo bude na konci svého užívání ve firmě na odpis. Jednoduchá ekonomická poučka říká, že výnosy by v dlouhodobém horizontu měly být vyšší než náklady na jejich dosažení. Poté je realizován zisk, o který každá společnost usiluje. Tuto skutečnost lze aplikovat i na oblast fleet managementu, kde vozidlo a náklady na jeho provoz vstupují jako jeden z dílčích nákladů na dosažení zisku.

 

Celý článek přináší FLEET 2/2009