V jako výborně...

Automobilka Volvo nabídla v italské Veroně motoristickým novinářům možnost vyzkoušet si poprvé zcela nový model s označením V40. Do kompaktního hatchbacku vkládají u Volva velké naděje, a jak ukázaly testovací jízdy, jsou poměrně...

Automobilka Volvo nabídla v italské Veroně motoristickým novinářům možnost vyzkoušet si poprvé zcela nový model s označením V40. Do kompaktního hatchbacku vkládají u Volva velké naděje, a jak ukázaly testovací jízdy, jsou poměrně oprávněné...

Za dosavadní modelovou řadou S40/V50 se zavírá voda. Mizí jak sedan, tak kombi. Oba modely nahrazuje jeden jediný a kromě nich vlastně i další „výběhovku“, třídveřové kupé (pro někoho spíš hatchback) C30. Zdá se to nelogické, nelze přece nahradit kupé, sedan a kombík jedním modelem. Nové V40 má ale šikovně namixované vlastnosti, a tak by to mohlo alespoň do určité míry zvládnout.

Větší, než se zdá
Cesta Volva od nudného účelového designu k výrazné stylovosti je překvapivě přímá. Žádná šlápnutí vedle, žádné „odvolávání odvolaného“ maskovaného nepublikovatelnými PR frázemi. Není třeba chodit dlouho kolem horké kaše, pokud jde o vnější vzhled: to auto prostě naživo vypadá moc dobře. Elegantní, dynamické, propracované... A když jsme jej zaparkovali vedle V60, nezdálo se nám, že by byly rozměrové rozdíly nějak zásadní. Jak poznamenal jeden z manažerů značky, jen tak na okraj a mimo záznam: „Tohle auto bude pro V60 docela problém!“ Je v tom jistě trocha nadsázky, ale nová V40 z hlediska vnitřního prostoru a variability skutečně překvapila, protože papírové hodnoty zavazadlového prostoru nejsou v porovnání s konkurenty nijak oslnivé. Nová V40 bude samozřejmě strkána „do jednoho pytle“ s BMW řady 1, Audi A3 a zejména pak s obdobně pojatým Mercedesem třídy A. Z těch všech má V40 druhý nejmenší základní objem zavazadlového prostoru, maximální objem je dokonce úplně nejmenší. Naproti tomu je co do vnějších rozměrů V40 mezi prémiovými kompakty největší. Je nejdelší, nejširší i nejvyšší, rozvorem ale zaostává za BMW a Mercedesem.
I když je na tom zavazadlový prostor papírově z konkurentů téměř nejhůř, realita působí optimističtěji a při pohledu do zavazadelníku má člověk pocit, že údaje klamou a těch „litrů“, by se sem vešlo více. Pod dvojitou podlahou (příplatková výbava za 1900 Kč), která prostor rozděluje, je k dispozici další prostor pro uložení menších zavazadel a předmětů, případně je využit pro dojezdovou rezervu (příplatek 1600 Kč), pokud se zákazník nespokojí se standardní lepicí sadou. V dvojitém dnu je integrována praktická výklopná přepážka s držáky nákupních tašek. V nabídce příslušenství je k dispozici i organizér zavazadlového prostoru s příčkami pro jeho rozdělení, které se pohybují po kolejnicích.
S dvojitým dnem vytváří zadní strana sklopených zadních opěradel (dělení 60:40) naprostou rovinu, čímž vzniká dobře využitelný prostor. Další výhodou je možnost překlopit vpřed opěradlo spolujezdce a vytvořit tak prostor pro dopravu až 2,2 m dlouhých předmětů. Tím vším se z V40 stává praktické auto na pomezí hatchbacku a kombíku. Jistě, tomu, kdo potřebuje skutečné kombi asi předchozí model V50 nenahradí, ale pro mnoho zákazníků může být naopak tím kompromisem, na který čekali. Zpracování není při zběžném pohledu co vytýkat, snad jen dva detaily by mohly být zpracovány lépe: zámek pátých dveří, který trčí dost „neprémiově“ z plastového krytu spodní nákladové hrany, a poněkud humpolácky připevněná i tvarovaná trojice krytek ostřikovačů čelního skla. Popravdě, dva dvojité ostřikovače by snad stačily...

Novinka v interiéru: TFT přístroje
Nové Volvo V40 svým interiérem znalce značky nijak nepřekvapí. Styl zůstává stejný jako u V60, změny ale registrujeme. Třeba ztvárnění příplatkového (9100 Kč) přístrojového TFT štítu. Je to displej, který se dokáže přizpůsobit řidičovým preferencím a zobrazovat takové údaje, které jsou aktuálně vhodné. K dispozici jsou tři grafické mody: Eco, Elegance a Performance. V režimu Eco je přístrojový štít podsvícen zeleně a jsou zobrazovány okamžitá a celková spotřeba a také indikátor ekologičnosti jízdy. Režim Elegance je podsvícen oranžově. Po přepnutí do režimu Performance se podsvícení změní na červené a z hlavního přístroje, který u předchozích režimů slouží jako rychloměr, se stává otáčkoměr. Rychlost je zobrazována digitálně uprostřed otáčkoměru. V základní výbavě je jen standardní přístrojový štít se dvěma kruhovými ukazateli, i v ní má ale uživatel k dispozici komunikační rozhraní Volvo Senzus a pětipalcový barevný displej v horní části středové konzoly. Funkce vozu lze ovládat buď tlačítky na volantu (standardem až u nejvyšší výbavy Summ), nebo pomocí otočného a „entrovacího“ ovladače na středové konzoli, který je bohužel stejně jako u jiných modelů Volva umístěn blíže spolujezdci než řidiči. Větší sedmipalcový displej dostane zákazník s multimediálním a navigačním systémem (28 900 Kč). Na něm lze také zobrazovat obraz ze zadní parkovací kamery nebo z digitálního TV přijímače (22 800 Kč).
Zpracování interiéru působí velmi dobře, použité materiály jsou dobře sladěné. Měli jsme k dispozici více provedení a ve všech byl dojem takový, jaký člověk od prémiové značky očekává. „Velmi jsme usilovali o to, abychom vytvořili pocit skandinávského luxusu s čistými a hladkými tvary. Aby byl interiér originální a zároveň nepůsobil příliš minimalisticky. Vylepšili jsme prakticky všechny materiály v interiéru, například máme novou přírodní kůži, atraktivnější texturu čalounění a nové dekorační materiály,“ uvedla Maria Uggla, zodpovědná za výběr materiálů v interiéru.
Pokud má nová V40 uvnitř problém, pak je to prostor pro nohy na zadních sedadlech. Nejde ani tak o prostor pro kolena vzadu sedících osob, ten je v rámci dané kategorie víceméně v normě, což znamená, že zde dospělý cestující usadí, byť bez nějaké větší rezervy. Život mu ale zkomplikuje velmi nízká spodní hrana sedadla před ním. Kvůli tomu není kam zastrčit chodidla a musí mít nohy nekomfortně ohnuté v kolenou. Řidič vysoký 180 cm si za sebe na zadní sedadlo prostě pohodlně nesedne. Vysvětlení nízké a masivní konstrukce spodní části předních sedadel je prosté: je součástí systému SIPS, tedy ochrany cestujících při bočním nárazu. U Volva prostě dali přednost bezpečnosti (jak jinak) a novou V40 lze tedy doporučit jen těm, kdo s pravidelným transportem dospělých pasažérů na zadních sedadlech nepočítají.

Zástup strážných andělů
Volvo V40 nabídne řadu technických zajímavostí a řada z nich je samozřejmě zaměřena na bezpečnost. Světovou novinkou je airbag pro chodce. Pro jejich ochranu již Volvo vyvinulo systém Pedestrian Safety s automatickou detekcí chodců, novým airbagem pro chodce přidává k tomuto aktivnímu také pasivní systém ochrany. V případě, že senzory zaznamenají srážku s chodcem, dojde k uvolnění závěsů kapoty a nadzvednutí její zadní části. Tím se zamezí kontaktu chodce s tvrdými částmi motoru, což je příčina mnoha vážných zranění. Zároveň se rozvine ve spodní části čelního skla airbag, který zasahuje zhruba do jeho třetiny a kryje také více než polovinu výšky A sloupků, aby se zabránilo kontaktu chodce s touto velmi tvrdou částí karoserie (sklo je „měkčí“).
V základní výbavě V40 je také inovovaný systém City Safety II, jehož hlavní změnou je, že dokáže zcela automaticky zastavit vozidlo před překážkou z rychlosti ne 30 km/h ale 50 km/h. Další vývoj se projevil také na systému varování před opuštěním jízdního pruhu (Lane Keep Aid). Ten už se neomezuje pouze na akustické varování či výstražné vibrace volantu. Sám dokáže aktivně vrátit vůz do jízdního pruhu, pokud je přejetí čáry vyhodnoceno jako neúmyslné (není zapnutý příslušný blikač). I při zcela puštěném volantu stačí automatická funkce na počáteční korekci. Pokud řidič nereaguje a vůz dále směřuje mimo jízdní pruh, začne jej systém „budit“ vibrováním volantu. Systém je aktivní v rychlostech od 65 km/h do 200 km/h.
Vylepšením prošel i systém BLIS, tedy sledování „mrtvého úhlu“. Nově umí systém nejen hlídat bezprostřední okolí kolem vozu, ale také vzdálenější oblast (až 70 m za vozem) a varovat před rychle se přibližujícím vozidlem.
No, a pak už tu máme „staré dobré známé“, které Volvo nabízí již nějaký ten pátek. Třeba adaptivní tempomat ACC, automatická detekce dopravních značek, sledování bdělosti řidiče (spolupracuje s kamerami systému Lane Keep Aid a vyhodnocuje, jak řidič „vede“ auto jízdním pruhem), parkovací systém s možností podélného parkování v automatickém režimu a samozřejmě řada prvků pasivní bezpečnosti, od klasických airbagů přes systém ochrany při nárazu z boku SIPS až po systém ochrany krční páteře WHIPS. Prakticky vše je buď v základu (nebo za příplatek v rámci paketu Driver Alert System. Ten stojí 21 500 Kč a obsahuje systém kontroly pozornosti řidiče, detekci dopravního značení, Keep Lane Assist a také automatické přepínání dálkových světel a varování před hrozící kolizí (sledování vzdálenosti od překážky). Samostatně se dokupuje BLIS (13 800 Kč) či adaptivní tempomat vč. systému upozornění na nebezpečí kolize a detekci chodců (48 500 Kč).

Jistě i komfortně
Pro testování byly novinářům ve Veroně k dispozici tři verze: základní D2 a výkonnější D4 a T4. Ve všech případech se V40 projevilo jako „auto s charakterem“. Ve verzi D2 nabídne sice skromnější výkon 84 kW, nicméně při optimální práci s manuální šestistupňovou převodovkou jsme i v kopcovitém a zatáčkovitém terénu dokázali docílit solidní jízdní dynamiky. Volvo u verze D2 slibuje spotřebu pouze 3,6 l/100 km, ale té jsme se ani nepřiblížili. Vinu za to ale nese mimo jiné kopcovitý, zatáčkovitý terén, o snaze zjistit, čeho je agregát schopen, ani nemluvě. Serióznější zhodnocení spotřeby tedy necháme na klasický redakční test. Nejvýkonnější diesel D4 (130 kW) ve spojení s rychlým šestistupňovým automatem dokonale přesvědčil o tom, že máme k dispozici nejen komfortní, ale také výkonný vůz, spojení zážehového přeplňovaného motoru T4 (132 kW) a dvouspojkového automatu Powershift naznačilo potenciál podvozku. Ten je založen na předních vzpěrách MacPherson, které jsou vybaveny stejnými pístními tyčemi jako v případě většího S60. Díky své tuhosti je konstrukce přední nápravy schopna lépe pohlcovat boční síly. Zadní náprava je víceprvková s jednoplášťovými tlumiči. Za příplatek (11 500 Kč) je k dispozici o 10 mm snížený a tužší sportovní podvozek. Řidič si také může vybrat ze tří nastavení posilovače od nejlehčího Low přes střední Medium až po sportovní tuhé nastavení High. Pro změnu nastavení je vždy třeba uvést vozidlo do klidu.
Stabilizační systém DSTC (Dynamic Stability and Traction Control) je u nové V40 vybaven čidlem, které snímá úhel příčného náklonu a ve spolupráci s dalšími informacemi tak dokáže odhalit velmi záhy počínající tendenci ke smyku. Zásahy stabilizačního systému jsou díky tomu přesnější. Další zajímavou funkcí pro jistou jízdu je systém řízení trakce v zatáčkách. Poháněné kolo uvnitř zatáčky je přibrzděno a díky tomu je více hnací síly přenášeno na více zatížené vnější kolo. Díky tomu je snížena nedotáčivost vozu a průjezd zatáčkou je plynulejší a jistější.
Ovládací síly jsou velmi dobře sladěny, řízení je přesné a v případě manuální převodovky lze totéž prohlásit také o řazení. Řidič se s autem rychle sžívá a může si užívat jistý, nikoli však přehnaně tvrdý podvozek. Vadí horší výhled dozadu, překážejí i výrazně skosené A sloupky. Ale to dnes není výjimkou. U verze D2 se zdál být druhý převodový stupeň na daný motor až příliš těžký, ale to je snad jediná vážnější připomínka v rámci základních testovacích jízd.

Zdatný konkurent
Na našem trhu začíná cena za základní provedení na 590 000 Kč. Jedná se o verzi D2 Base. Nejlevnější benzinová verze, T3 110 kW, stojí 598 000 Kč. V základu jsou všechny airbagy včetně SIPS systému, stabilizační systém DSTC, CitySafety II, airbag pro chodce, ochrana krční páteře WHIPS, audiosystém s pětipalcovým displejem, el. ovládání všech oken, manuální klimatizace... Celkově lze výbavu základní verze hodnotit jako velmi bohatou. Cenové srovnání s velmi obdobně koncipovaným Mercedesem třídy A vyznívá pro V40 příznivě. Verze A180 CDI 80 kW stojí 649 060 Kč, tedy o 59 060 Kč více. Výbava je velmi podobná; „áčko“ sice nemá airbag pro chodce, ale má aktivní kapotu pro zamezení kontaktu chodce s tvrdými částmi motoru. BMW 116d stojí 655 000 Kč, nabízí ale benzinovou 114i 75 kW za 572 500 Kč. Abychom ale srovnávali srovnatelné, verze 116i 100 kW již přijde na 632 500 Kč a 118i 125 kW na 690 000 Kč. Audi má nejlevnější dieselové provedení za 606 000 Kč (A3 1.6 TDI 77 kW), první cenou je ale 517 300 Kč za benzinovou verzi 1.6 75 kW. S Volvem V40 T3 výkonově srovnatelná 1.8 TFSI 118 kW ovšem stojí 675 700 Kč. Volvo V40 je tedy cenově velice konkurenceschopné, jen je možná škoda, že nemá v nabídce slabší základní benzinový model v ceně okolo půl milionu korun a výkonem na pomezí 80 kW. Vzhledem k atraktivitě vozu a jeho bohaté výbavě, by mohlo být velmi zajímavou alternativou k neprémiovým hatchbackům. Uvidíme, jestli s motorářskou „revolucí“ u Volva, která se očekává za dva roky, na T2 dojde. V nabídce je také verze T5, která se na našem trhu objeví v provedení 2,5 l o výkonu 186 kW.