Vezmeme to za své

V předchozích vydáních jsme se zabývali pořízením vozového parku s využitím finančního či operativního leasingu, a daňovými dopady těchto forem financování. Nyní se blíže podíváme na daňové dopady pořízení vozového parku za vlastní finanční...

 V předchozích vydáních jsme se zabývali pořízením vozového parku s využitím finančního či operativního leasingu, a daňovými dopady těchto forem financování. Nyní se blíže podíváme na daňové dopady pořízení vozového parku za vlastní finanční prostředky. Ne všechny vynaložené náklady jsou totiž součástí pořizovací ceny.

Při pořízení osobních automobilů společnost účtuje o pořízení dlouhodobého majetku za předpokladu, že pořizovací cena je nad limitem určeným společností (v praxi většinou odpovídá hranici 40 000 Kč) a doba použitelnosti je vyšší než jeden rok. Následně osobní automobil převede do užívání a eviduje jej v celkové pořizovací ceně jako samostatnou movitou věc.

Které náklady vstupují do pořizovací ceny? Do pořizovací ceny osobního automobilu společnost zahrne cenu, za kterou byl pořízen, plus další náklady související s jeho pořízením. Mezi náklady související s pořízením osobního automobilu zahrne společnost například veškeré výdaje související s uzavřením kupní smlouvy a s registrací vozidla v ČR (u vozidel již dříve registrovaných v registru vozidel naopak výdaje na změnu v registraci do pořizovací ceny nepatří!). Naopak náklady na zaškolení pracovníků nebo standardní opravy a údržba nepatří do pořizovací ceny a tyto položky by měly být zaúčtovány rovnou do nákladů. Výdaje na povinné ručení (havarijní pojištění), případně výdaje související s uzavřením pojistného vztahu, téměř zcela souvisejí až s následným provozem vozidla, a proto také nejsou součástí pořizovací ceny automobilu.

Kdy se vyplatí daňové odpisy neuplatnit?
Společnost promítne pořizovací cenu do účetních nákladů prostřednictvím účetních odpisů, jejichž výši si účetní jednotka sama stanoví. Naopak pro potřeby daňových nákladů nejsou účetní odpisy majetku relevantní (jsou posuzovány jako daňově neúčinné) a namísto nich si společnost vypočítá daňové odpisy, které stanovuje zákon o daních z příjmů. Při pořízení osobního automobilu (respektive při zahájení odpisování) si společnost u daného automobilu zvolí, zda bude pro daňové účely uplatňovat rovnoměrné nebo zrychlené odpisy.

Jaké jsou výhody jednotlivých metod odpisování? Rozhodne-li se společnost pro zrychlené odpisy, pak v prvních letech promítne do daňových nákladů větší část pořizovací ceny. Tato metoda odpisování je tedy vhodná pro společnosti, kterým se daří a chtějí si snížit daňovou zátěž. Volba zrychlených daňových odpisů se vyplatila i v minulosti zejména s příhlédnutím ke klesající sazbě daně z příjmů. Pokud však bude společnost dané vozidlo často technicky zhodnocovat, jsou vhodnější volbou odpisy rovnoměrné, jelikož se doba daňového odpisování tolik neprodlouží. V případě rovnoměrného odpisování navíc společnost nemusí uplatnit celý maximální daňový odpis, ale může uplatnit odpis nižší, a to tak, aby případně vyhovoval daňové situaci společnosti.

Pro automobily, u nichž byla společnost prvním vlastníkem a byly pořízené v období od 1. ledna 2009 do 30. června 2010, mohly být uplatněny tzv. mimořádné odpisy. U osobních automobilů si tak společnost mohla pořizovací cenu do nákladů promítnout již během 24 měsíců (60 % pořizovací ceny během prvních 12 měsíců a zbylých 40 % během následujících 12 měsíců). Při využití jedné ze standardních metod odpisování pak osobní automobily byly odepsány nejdříve za pět let. Z důvodu dalších omezujících pravidel a nutnosti upravit stávající software na výpočet daňových odpisů nebyly mimořádné odpisy společnostmi v praxi příliš hojně využívány.

Společnost se také může rozhodnout, že u některých odpisovatelných majetků nezahájí daňové odpisování, případně daňové odpisování pozastaví (výše zmíněné mimořádné odpisování toto nepovoluje). Tuto možnost využívají zejména společnosti, které dlouhodobě vykazují daňové ztráty. Nemá totiž význam navyšovat daňové ztráty, pokud je společnost v následujících pěti letech nestihne využít.

Celý článek Ing. Marcely Zbožínkové a Mgr. Karla Herbsta přináší magazín FLEET č. 5/2011