iFLEET » Archiv 2005-19 » Volvo XC70 D5 Ocean Race
Volvo XC70 je zakladatelem segmentu klasických kombíků obdařených terénní prostupností na úrovni SUV vozidel. Až o rok později, v roce 1997, se na trhu objevilo Subaru Legacy Outback a Audi už naskakovalo se svým A6 Allroad do dávno rozjetého vlaku,...
Volvo XC70 je zakladatelem segmentu klasických kombíků obdařených terénní prostupností na úrovni SUV vozidel. Až o rok později, v roce 1997, se na trhu objevilo Subaru Legacy Outback a Audi už naskakovalo se svým A6 Allroad do dávno rozjetého vlaku, přestože se zástupci značky snažili tvářit jako zakladatelé segmentu. Současná generace XC70 má věru co nabídnout. Od propracovaného pohonu všech kol po vekou vnitřní prostornost a vysoký komfort.
Automobilka Volvo je partnerem závodu jachet kolem světa s názvem Ocean Race a stejný název nese i speciální série vozidel se specifickými „námořnickými“ doplňky. Zákazníci mohou vybírat ze dvou laků: tmavě modré metalízy Ocean Blue II a stříbrné Electric. Interiér má černé nebo béžové provedení s koženým čalouněním a specifickým prošíváním, ne nepodobným „štupování“ plachet. Emblém závodu Ocean Race je vyražen v kůži na čalounění opěradla předních sedadel, najdeme jej ale také například vygravírovaný v hliníkových lištách dveřních prahů a na roletě zavazadlového prostoru. Logo se objeví také při startování vozu na multifunkčním barevném displeji. Ani to ještě není všechno: ozdobné lišty v interiéru nesou motiv „ráhnoví a lan“ a také kola mají specifický design. O individuální charakter vozu je tedy postaráno, přestože jinak působí XC70 spíše ordinérním, nenápadným dojmem. Pro někoho negativum, pro jiného výhoda...
Interiér
V interiéru se projevila modernizace, ke které došlo letos na jaře. Jednou z viditelných změn je nahrazení nevzhledného výsuvného displeje pro navigaci klasickým řešením, kdy pro zobrazování mapy a navigačních informací poslouží sedmipalcový multifunkční displej ve středové konzoli. Dalšími drobnými změnami prošlo provedení ovladačů, které respektuje nové funkce, zejména systém Sensus, který zahrnuje řadu bezpečnostních prvků, včetně systému City Safety, který byl poprvé představen v XC60 a nyní si našel cestu i do jednoho ze starších modelů v nabídce Volva.
Přístrojová deska na svých splývavých tvarech nic nezměnila, středová konzola má typické provedení modelů Volvo, tedy tenký panel, za kterým se nachází volný prostor využitelný pro odložení drobností (i když to není dvakrát praktické...). V případě edice Ocean Race nese dekor, ze kterého jsme byli trochu na rozpacích. Podle designérů Volva má působit jako přístav plný lodí s ráhnovím a plachtami, nám se ale spíš zdálo, jako by se na něm někdo vyřádil s pětikorunou a pořádně ho poškrábal. Totéž platí o ozdobných lištách v přístrojové desce a dveřních výplních. To je ale jediná výhrada ke ztvárnění této exkluzivní edice, protože například prošívání sedadel je skutečnou lahůdkou a celkové provedení krémového interiéru působilo i v podmračených dnech pozitivisticky a útulně.
Sedadla jsou spíše křesla a jejich komfort nemá slabé stránky, mimo jiné i díky vyhřívání a ventilaci, kterým byl náš exemplář vybaven. Nabídka prostoru je ve všech směrech nadstandardní, na zadním sedadle mohou bez uzardění cestovat i tři středně vzrostlí dospělí. Pokud budou jen dva, mají k dispozici širokou a praktickou výklopnou loketní opěrku s držáky nápojů a úložným prostorem.
Ergonomie ovládání byla v rámci modernizace vylepšena, některé drobnosti ale trochu ruší. Například pro vypnutí audia je třeba tlačítko držet neúměrně dlouhou dobu a při otočení voličem hlasitosti doleva (ztlumení) se kdoví proč vydá na displeji sloupcový indikátor nejprve krátce doprava, zvuk se zesílí, a teprve poté dojde ke ztlumení. Stejným neduhem trpěla i později testovaná XC60...
Tlačítka bezpečnostních systémů jsou uspořádána způsobně a přehledně na spodní liště středové konzoly a je na řidiči, co bude za jízdy využívat. K dispozici má i adaptivní tempomat, který je ovšem nastaven na dodržování bezpečné vzdálenosti, což je na našich silnicích jev přímo nežádoucí, takže budou řidiči za vámi považovat zpomalení vozu v rychlém pruhu (když před vámi někdo jiný vyjede do levého pruhu také) za schválnost a můžete se dočkat i nepěkných reakcí vzteklých nerváků, kterých jsou české silnice bohužel plné...
Mezi klady vozu, kvůli kterým si jej ostatně leckdo kupuje, patří zavazadlový prostor. Sice nemá parametry vysloveně na špičce kategorie, základní objem 555 dm3 překoná i řada vozů střední třídy, ale zcela rovná podlaha zvětšeného zavazadelníku a snadné překlápění sedadel bez nutnosti překlápět sedáky je pro leckoho tím nejdůležitějším kritériem. Zavazadlový prostor je také velmi dobře využitelný. Je-li zavazadel méně, hodí se výklopná přepážka, je-li jich více a je třeba vézt lidi i vzadu, přijde vhod sklopná ochranná mřížka. Pravidelný tvar prostoru o objemu až 1580 dm3 většinou vyhoví.
Motor a jízda
Pětiválec s označením D5 prošel v rámci zmíněné modernizace vozu posilovací kúrou, díky které jeho výkon vzrostl o 7 kW a točivý moment o 20 N.m. Dvěma turbodmychadly o rozdílném průměru přeplňovaný řadový pětiválec je vybaven piezoelektrickými vstřikovači a v rámci modernizace dostal řadu dílčích vylepšení, jako například řetězový pohon olejového čerpadla, vyladění vačkových hřídelí a turbodmychadla či pístní kroužky s nižším třením. Charakteristický vrnivý zvuk pětiválce zůstal zachován, do interiéru proniká ovšem jen ve velmi tlumené míře. Zlepšil se „spodek“ motoru, agregát jde lépe „za plynem“ a celkově působí silněji a kultivovaněji než předchůdce. Spojení s šestistupňovým automatem je víceméně šťastné. Převodovka řadí plynule a hladce, volba převodových stupňů je optimální, v případě potřeby si řidič může pomoci sekvencí. Občas ale převodovka příliš váhá s podřazením při vynuceném „kickdownu“. Ale dá se na to zvyknout...
Pohon všech kol zprostředkuje nejnovější generace mezinápravové spojky Haldex, což lze považovat za trvalý pohon všech kol, protože ani za optimálních adhezních podmínek se zadní náprava neveze a dostává cca 5 procent hnací síly. Bleskové reakce systému na hrozící prokluz zadních kol pomáhají jak na mokru či sněhu, tak v terénu. Výrazně rozježděná polní cesta nebyla žádným problémem, ani jsme si spodkem vozu neškrtli. Světlá výška 210 mm je pro takovéto hrátky víc než dostatečná. Vůz je navíc vybaven i systémem kontrolovaného sjíždění svahů, a tak by neměl nastat žádný problém ani v této, pro méně zkušené terénní jezdce náročnější, disciplíně.
Dvoulitrový pětiválec se díky vylepšením o něco uskromnil ve svém apetitu a v průměru lze při běžném jízdním stylu počítat podle našich zkušeností se spotřebou okolo 7,4 l/100 km, což není vzhledem k výkonnosti motoru, automatu a pohonu všech kol vůbec špatná hodnota.
Resumé
Snaha automobilek vydávat za „auťák do terénu“ kdeco, i vozy s pohonem pouze jedné nápravy oplácané několika plasty, trochu shazuje hodnotu modelů, které mají v tomto ohledu ryzí charakter. Nemusí to být hned off-roady, stačí poctivý pohon všech kol, vyšší světlá výška a ochrana spodku vozu, jak to nabídne Volvo XC70. V edici Ocean Race přidá ke svým již dobře známým kvalitám specifickou image, díky modernizaci je opět o něco bezpečnější a v interiéru elegantnější. Výbava této verze je velmi bohatá, v ceně je vše podstatné, včetně koženého čalounění a tak cenovka 1 323 500 Kč příliš nepřekvapuje. A kdo se chce s někým nebo něčím asociovat, toho může hřát vědomí, že stejným autem jezdí třeba sjezdař Ondřej Bank nebo mladičká golfistka Klára Spilková...