iFLEET » Archiv 2005-19 » Zadarmo, i nadarmo
Po uzákonění dvouletých záruk v roce 2004 se zdálo, že natolik zásadní prodloužení oproti do té doby platné půlroční záruce bude nadlouho maximem. Po osmi letech je všechno jinak a dvouletá záruka je vnímána víceméně jako „podměrečná“. Nabídku...
Po uzákonění dvouletých záruk v roce 2004 se zdálo, že natolik zásadní prodloužení oproti do té doby platné půlroční záruce bude nadlouho maximem. Po osmi letech je všechno jinak a dvouletá záruka je vnímána víceméně jako „podměrečná“. Nabídku prodloužených záruk alespoň jako součást příplatkové výbavy už nemá jen velmi málo značek na trhu.
Aktivity v oblasti prodlužování záruk jednoznačně vyprovokovala značka Kia svou sedmiletou (sic) zárukou na první generaci modelu Cee´d. Reakce konkurence byly zpočátku vlažné, především mnozí poukazovali na poměrně nepřehledný systém, ve kterém se po ujetí určitého počtu kilometrů záruka postupně zužovala jen na některé komponenty. Kia se poučila, dnes už má sedmiletou záruku s limitem 150 000 km na všechny mechanické komponenty a dávno zareagovali i ti, kteří se zpočátku tvářili velmi bohorovně. Například Audi, jehož představitelé tvrdili, že tato značka něco podobného nepotřebuje a její klienti podobnou nabídku nevyžadují. Jaký omyl! Každý rád ušetří, i zákazníci kupující prémiové vozy. Pro ty jsou navíc dosažené výhody často příjemným „sportem“.
V dnešní situaci, kdy ceny nových aut klesají (a marže s nimi) je systém nabídky prodloužených záruk jednou z možností motivace zákazníka. Namísto další slevy může automobilka v rámci různých akcí nabízet jako bonus právě prodlouženou záruku. Nedá peníze teď, ale něco ji to asi bude stát později – za dva, tři roky, až na záruční opravy v prodloužené lhůtě dojde. Ale kdo ví, co bude za tři roky, že...
Při koupi vozu a sjednávání záručních podmínek je dobré si ujasnit a pokud možno i smluvně černé na bílém stvrdit podmínky a možnosti servisu v jiné než autorizované síti, pokud takovou praxi plánujete, nebo již provozujete. Nad rámec dvouleté záruky se jedná vždy o smluvní záruku, v případě nákupu na IČ, tedy v případě obchodu mezi dvěma podnikatelskými subjekty, je vždy poskytnutá záruka pouze smluvní a nespadá pod občanský zákoník, který zákonnou záruku definuje. Nelze se tedy spoléhat na legislativu, která pro tyto případy neplatí. Je více než vhodné smluvně stvrdit, co záruka kryje a v oblasti servisu umožňuje nebo naopak zakazuje. Importéři jsou v rámci fleetových obchodů v oblasti záruk až překvapivě benevolentní, na druhou stranu jim zřejmě vzhledem k silné konkurenci na trhu ani nic jiného nezbývá. V samostatném bloku naleznete vyjádření některých značek (těch, které byly ochotny odpovědět) na problematiku uznání záruční opravy v případě servisu vozidla mimo autorizovanou síť značky. Jak z odpovědí vyplývá, hlavní pravidlo zní: dokumentujte a vyžadujte dokumentaci od svého smluvního servisu. Na každý úkon, na každý použitý náhradní díl nebo provozní kapalinu. Ani v případě servisu v autorizované síti opravců značky není nadměrná benevolence namístě. Minimálně je třeba důsledně kontrolovat zaznamenání všech provedených prací v rámci předepsané údržby vozu do jeho servisní knížky a uschovat kopii zakázkového listu, na kterém budou v ideálním případě uvedeny i kódy použitých náhradních dílů, maziv a podobně.
Zběžný pohled na trh
Nabídka prodloužených záruk se liší značku od značky přímo diametrálně. Nejskoupější je v současnosti Mercedes-Benz, který nabízí základní dvouletou záruku a zatím nemá v nabídce možnost jejího prodloužení. Supluje ji ovšem služba Service Excellent, která zahrnuje servisní péči o vozidlo včetně výměny provozem opotřebitelných dílů a lze ji sjednat podle modelu až na 5 let a 150 000 km. Ceny jsou samozřejmě výrazně vyšší než v případě samotné záruky, ale je třeba si uvědomit, že v tomto případě už zákazník do servisu a údržby svého vozu po dané období prakticky nic neinvestuje a platby je možno provádět na měsíční bázi. Domácí zastoupení nicméně možnost dokoupení samostatné prodloužené záruky připravuje a ve střednědobém plánu jej má také Subaru, které ovšem nabízí základní záruku tříletou. V podobné situaci jako Mercedes-Benz je i Peugeot. Také on nemá nabídku klasické prodloužené záruky, nahradí ji však nákup některé varianty služby Optiway. Pak se lze dobrat až pěti let a 200 000 km, což je třeba pro manažerskou 508 limit jako dělaný...
Asi nejméně přehledný systém prodloužených záruk má Opel, který situaci vyřešil podobně jako Mazda spoluprací se specializovanou společností CG Car-Garantie Versicherungs AG. Nenabízí tedy vlastní produkt, ale produkt třetí strany. Na rozdíl od Mazdy, která se držela známého pravidla KISS (Keep It Stupid and Simple), ovšem u Opelu vytvořili tři programy s degresivním systémem plnění podle proběhlé doby trvání smlouvy (což je na trhu unikum) a ještě vše „vylepšili“ rozdílným rozsahem jednotlivých programů. Doporučujeme jako studium pro dlouhé zimní večery při svíčkách...
Opakem takového postupu je například domácí Škoda, která pojala celý systém velmi nekomplikovaně. Nabízí u každého modelu prodloužení o rok nebo o dva a na 60 000 km nebo 120 000 km (ceny za 120 000 km jsou téměř přesně dvojnásobkem těch za 60 000 km). Ceny jsou z nejmírnějších. Majitel superba zaplatí například za limit 4 roky/120 000 km velmi přijatelných 12 100 Kč. To pro Citroën C5 pořídíte prodloužení na stejnou dobu a proběh za 39 590 Kč, tedy více než trojnásobek a dražší než pro Superb bude při těchto parametrech kupodivu i prodloužení záruky na FIAT Panda (13 000 Kč)! FIAT má mimochodem překvapivě rozsáhlou nabídku různých variant prodloužené záruky, dokonce v přehledné tabulce ke stažení. Palec nahoru! Za ceny ovšem palec dolů, podobně jako u Citroënu... Cenově velmi konkurenční je naopak Toyota. Pro její Avensis si lze zajistit prodloužení záruky na 5 let a 160 000 km za příznivých 14 900 Kč. U Fordu vyjde 5 let a 120 000 km například pro S-Max na 30 000 Kč, což není zrovna málo. Ten rok navíc oproti čtyřleté lhůtě u Škodovky sice může mít cenu „zlata“, ale jen pokud nenajezdíte více než 24 000 km ročně. Při 30 000 km ročně si tak jako tak záruku vyjezdíte během čtyř let. Tady je zmíněných 160 000 km u Toyoty k nezaplacení...
Některé značky nabízejí prodlouženou záruku v ceně vozu v případě financování pomocí své vlastní finanční společnosti nebo outsourcovaného finančního programu. Takto postupuje třeba Renault, u kterého vedle trvale „akčních“ slev nalezneme také tuto nabídku prakticky u každého modelu. Obdobný program má i podobně „akční“ Citroën.
Na závěr uveďme dva „premianty“ v oblasti záruk. Kia nabízí již zmíněných sedm let, z toho první tři bez limitu kilometrického proběhu a dále pak se slušným limitem 150 000 km. V ceníku nebo na internetových stránkách to sice nenajdete, ale individuálně je prý možno se domluvit na určitém prodloužení tohoto limitu, samozřejmě za úplatu (ne za úplatek...). Naprosto nejjednodušší a z hlediska firemních autoparků asi nejužitečnější záruční podmínky dnes nabízí Hyundai. Koupí vozu je i firemnímu zákazníkovi přiznána (to jsme si ověřovali dvakrát...) v plném rozsahu pětiletá garance bez omezení počtu ujetých kilometrů. Lepší podmínky si zřejmě ani nelze přát. Vlastně ano, mohlo by to být třeba šest let. Otázkou je, zda by už zákazník nechtěl přece jenom příliš...
Celý článek včetně podrovného výčtu možností záručních podmínek a příplatkových záruk u jednotlivých značek přináší FLEET 5/2012