Plyn v autodopravě má stále většina veřejnosti spjat s obstarožními vozy sociálně slabších skupin obyvatelstva, tankujících LPG. I proto se na tento druh paliva dívá s nemalým despektem. Jenže právě plyn, konkrétně zemní plyn, by mohl pomoci lidstvu překonat řadu energetických problémů.

 

Automobily na stlačený zemní plyn, označovaný mezinárodní zkratkou CNG (Compressed Natural Gas), jsou v řadě zemí již řadu let běžnou součástí silničního provozu. Celkem je jich dnes v provozu na celém světě asi 3,5 milionu a tento počet i nadále roste. Důvodem je zejména ekonomika jejich provozu, stále více však vstupuje do popředí také ekologická stránka věci. Vozy spalující namísto benzinu stlačený zemní plyn mají výrazně nižší emise oxidu uhličitého, oxidu uhelnatého a oxidů dusíku. Rozdíl oproti spalování benzinu je natolik výrazný, že motory, které s benzinem dosahují emisní úrovně normy Euro 3, snadno splní při přechodu na CNG normu Euro 4. Emise pevných částic jsou dokonce téměř nulové. Motory mají při spalování CNG také nižší hlučnost díky vyváženějšímu chodu.    

 

Vládní podpora

Výhody, které může zemní plyn v dopravě nabídnout, vedou vlády jednotlivých zemí k podpoře jeho rozvoje. Platí to i pro Českou republiku – vláda zařadila užití zemního plynu v dopravě jako jednu z priorit Národního programu hospodárného nakládání s energií a podepsala s plynárenskými společnostmi dohodu o rozšíření zemního plynu jako alternativního paliva v dopravě. V jejím rámci se plynárenské společnosti zavázaly samy vybudovat do roku 2020 minimálně 100 čerpacích stanic CNG, další budou ale vznikat také prostřednictvím dalších subjektů, takže se počítá že bude na našem území za 14 let k dispozici okolo tří set čerpacích stanic. To je síť, která již umožní provoz automobilů využívajících k pohonu výhradně CNG. Zatím je kvůli řídké síti nutno používat vozy dvoupalivové, které jsou vybaveny alespoň nouzovou benzinovou nádrží. Tento fakt má jedenu zásadní nevýhodu: zemní plyn má totiž oktanové číslo 130, což je výrazně více než u nejkvalitnějších prodávaných benzinů. Motor, který bude spalovat výhradně CNG, tak může pracovat s vyššími kompresními poměry a tedy i s vyšší účinností. Za stávající situace ale musí být motor nastaven pro spalování benzinu, což tuto výhodu eliminuje a tyto motory tedy při spalování CNG vykazují naopak o několik procent nižší výkon v porovnání s provozem na benzin. Ekonomické a ekologické výhody však těch několik ztracených koní výkonu výrazně převyšují.

 

Přímo z výroby

Automobily, které dnes výrobci nabízejí ve verzi CNG, mají ve většině případů již tlakové nádoby plně integrovány do vozu, takže není omezen ani zavazadlový prostor. Je však zmenšena palivová nádrž: objem okolo 15 litrů by měl i ve stávající řídké síti čerpacích stanic CNG stačit k dojetí na místo, kde je možno stlačený zemní plyn natankovat. Nabídka na našem trhu je zatím malá, ale její další rozvoj je zřejmě jen otázkou času. U nás tyto vozy nabízí zatím pouze značky Fiat, Opel a Citroën. Vyrábějí je ale třeba také Volkswagen, Ford, Mercedes-Benz, Volvo, Iveco, Peugeot a další, takže například v Německu je na trhu přes 30 typů osobních i lehkých užitkových vozů. Pro domácí trh bude důležité, zda modely na CNG nabídne v dohledné budoucnosti také Škoda Auto. Jednání zástupců plynárenských společností s domácí automobilkou přitom hodlá podpořit také stát.

 

Budování sítě

Současná síť čerpacích stanic CNG zahrnuje v ČR jedenáct veřejných čerpacích stanic a osm firemních. Jen samotná společnost RWE Transgas však plánuje do roka výstavbu dalších čtyř, přibývat budou také čerpací stanice vybudované dalšími subjekty. Celkem by mělo v nejbližším období vzniknout na našem území 21 nových čerpacích stanic CNG. Pro porovnání: v Německu je již dnes k dispozici síť 660 čerpacích stanic a brzy jejich počet převýší tisícovku.  

 

Navzdory řídké síti čerpacích stanic u nás v současnosti jezdí asi 460 vozidel na CNG, z toho 280 osobních automobilů, 165 autobusů (Ekobus) a osm nákladních vozidel a svozových vozidel odpadu (v Německo už je to cca 35 000 automobilů). Podle plánů by mělo být v roce 2020, kdy již bude k dispozici dostatečně hustá síť čerpacích stanic CNG, v provozu na domácích silnicích těchto vozů 10 % veškerého vozového parku. To by představovalo cca 450 000 vozů, pokud by zůstal zachován dnešní počet registrovaných osobních, užitkových a nákladních vozů a autobusů v ČR (ten činí cca 4,5 milionu vozů). Dá se však předpokládat, že tento počet bude růst, neboť denzita vozového parku na počet obyvatel u nás za vyspělými západními zeměmi ještě zaostává. Odhady se různí, bude záležet na řadě faktorů, včetně vývoje cen paliv, není však vyloučeno, že v roce 2020 bude na českých silnicích jezdit více než 5,5 milionu motorových vozidel a pokud se plány naplní, více než půl milionu jich bude spalovat CNG.