Dosahovat normovaných hodnot se nám daří pouze u vozidel VW Passat ve verzi na CNG. Jezdí s nimi manažeři a spotřebu si hlídají. U ostatních vozidel, zejména provozních (doručující zásilky), se nám toto nedaří. Tyto rozdíly samozřejmě předpokládáme a plánujeme, problém s tím tedy v zásadě nemáme. Napadá mě ale, že při výběru vozidel a tedy důsledného hodnocení TCO, může vyvstat otázka, zda a jak výrobci dodržují metodiku měření spotřeby a zda je hodnocení spotřeby v tomto směru tedy opravdu srovnatelné.

Spotřeb uvedených v technické dokumentaci vozidla se nám daří dosahovat u 10 procent provozovaných vozidel. Výše 120 procent normované spotřeby dosahuje dalších 85 procent vozidel. Zbývajících pět procent vozidel se pohybuje na hodnotách od 130 do 135 procent normované spotřeby. Z uvedeného plyne, že realita se skutečně liší (i když ne extrémně). Pro správu vozového parku to pro nás problém nepředstavuje. Samozřejmě za předpokladu, že s tímto faktem počítáme.

V našem vozovém parku se spotřeba uvedená v technickém průkazu vozidla nedá dodržet. A to z toho důvodu, že výrobci při určování spotřeby paliva vozidlo testují při podmínkách, které se narovnají běžným podmínkám. Samozřejmě záleží na druhu vozidla, stáří vozidla, podmínkách provozu a také na řidiči. Nicméně průměrná spotřeba paliva se od technického průkazu liší u osobních vozidel značky Škoda cca 0,75 až 1 litr a u nákladních vozidel značky IVECO cca 2 až 2,5 litru. Mám za to, že je potřeba vozidlo vyzkoušet osobně, nebo s ním nechat jezdit více řidičů, teprve pak lze udělat reálný průměr spotřeby paliva, se kterým se dá počítat.

Normované spotřeby nedosahujeme, ale pro správu vozového parku to problém není. Naše auta se pohybují v jednotlivých přidělených regionech a ty jsou tak odlišné, že vyhodnocování spotřeby z tohoto důvodu ani neprovádíme. Spotřeba a také ostatní náklady na auto jsou jen jednou z položek globálnějšího vyhodnocování (sledování) parametrů.

Toto je velmi zajímavá otázka. Provozujeme téměř 60 osobních vozidel po celé České republice a průměrnou spotřebu udávanou výrobcem nejsme schopni dosáhnout. Máme ale nastaven vnitřní kontrolní systém: Po překročení stanovené odchylky se samostatně řeší každé individuální vozidlo a hledající se příčiny zvýšené spotřeby. Důvodem je většinou poměr město/mimo město, a dále pak způsob jízdy řidiče. Obecně máme menší rozdíl u naftových motorů. Vliv řidiče zde není tak významný.