Podle mého názoru drobná poškození karoserie značně znehodnocují vozidlo a co je možná ještě horší, poškozené vozidlo označené logem podniku vede k dalšímu poškození - a to poškození pověsti podniku. Proto je k nim u nás přistupováno s velkou pozorností. Auta jsou pravidelně jednou týdně umývána a čištěna, aby dobře reprezentovala naši firmu. Při té příležitosti jsou doplňovány provozní kapaliny a je kontrolován stav vozidel. Drobná poškození jsou bezodkladně odstraňována, a to nejen v souvislosti se zůstatkovou hodnotou automobilu jakožto majetku podniku, ale především kvůli zmíněné dobré reprezentaci firmy. Podle knihy jízd lze zúžit počet řidičů v daném týdnu a tím odhalit viníka. Opravy jsou pak povětšinou hrazeny z pojistek firmy nebo pracovníků. Spoluúčast je však hrazena viníky.

Všechna poškození na našich vozidlech musí naši řidiči hlásit správci vozového parku. Větší poškození se opravují obratem, menší, která nemají vliv na bezpečnost či funkci vozidla (oděrky laku apod.), se evidují, správce požaduje fotografii poškození a vysvětlení, jak k němu došlo. Opravy se pak dělají při nejbližší vhodné příležitosti na základě rozhodnutí správce vozového parku. Například se opravují dvě škodní události najednou nebo se oprava spojí s běžným servisem, případně se drobné oděrky opravují až na konci operativního leasingu. Opravdu drobné oděrky nebo poškození, která jsou nám většinou hlášena řidiči jako „viník neznámý“, řidiči nehradí.

Řešení drobných i větších poškození laku řešíme vždy v souladu s Manuálem nadměrných poškození, který nám poskytuje leasingová společnost. Vždy postupujeme s ohledem na výši spoluúčasti dle pojistné smlouvy, která je 5 procent, minimálně však 5000 Kč. To znamená, že pokud by oprava laku stála méně, než je spoluúčast, nehlásíme pojistnou událost a cenu opravy si necháme přímo přefakturovat od leasingovky. Veškeré úhrady za opravy poškození způsobených uživateli vozidel se ve firmě projednávají s uživateli vozidel formou tzv. „škodních komisí“, které jsou povinny zvážit míru zavinění uživatele vozidla a podle toho rozhodují o výši úhrady z jeho platu. Je logické, že v případě poškození vozidla vandalem nebo zlodějem firma po uživateli ve většině případů nechce plnou výši spoluúčasti z havarijního pojištění a nese tyto náklady zčásti nebo úplně sama.

Do nedávné doby jsme parkovišťní škody neřešili vůbec, pokud bylo poškození většího rázu, nechalo se opravit ihned a řidič ani neplatil spoluúčast. Vzhledem k množícím se případům, kdy řidič oznámil, že mu poškození způsobil neznámý viník na parkovišti (aby nemusel platit spoluúčast), jsme se rozhodli zpřísnit pravidla posuzování těchto pojistných událostí, takže pokud dnes zaměstnanec nepředloží protokol od policie o neznámém pachateli, musí zaplatit spoluúčast na pojistné události. Po půl roce takového fungování, jsme ale došli k závěru, že řidič stráví delší dobu čekáním na policii (jelikož pro policii není parkovišťní škoda prioritou) a „cena" jeho prostoje, během kterého nepracuje, je vyšší než daná spoluúčast. Tudíž uvažujeme, že od tohoto postupu opět upustíme, ale budeme bedlivě sledovat počet těchto událostí u jednotlivých zaměstnanců.