Když jsme se na VŠE učili ještě v době hlubokého socialismu o komparativní reklamě, pamatuji si, že jeden starý profesor tehdy pronesl, že komparativní, tedy srovnávací reklama je těžko žalovatelná, ale noblesní obchodník ji nedělá. Řekl také, že o konkurenci se nemluví, a když, tak jedině v dobrém. Vzpomněl jsem si na to nyní, když se na mě ze všech stran valí reklamy s nablýskaným autem na jedné straně a bílou siluetou na straně druhé. Exemplární příklad dovedený do krajnosti: Hyundai šel dokonce tak daleko, že na svých showroomech vystavil konkurenční škodovky. Neřeším, jaké auto je lepší, od toho tu nejsem. Obě jsou dobrá, obě mají společné to, že se za posledních 20 let vyšplhala z kategorie vysmívaných kuriozit do kategorie tržních tygrů. Mnohé ze značek, vedle kterých se začátkem 90. let krčily, dnes v soutěží nemilosrdně drtí. Myslím si ale, že ten, kdo vymyslel pro Hyundai současnou kampaň, udělal značce medvědí službu. Postavila ji do role sportovce, který je sice dobrý, ale až přehnaně ambiciózní a vůči svým soupeřům na hranici toho, co se považuje za slušné. Sice nemůže být vyloučen, ale sklidí kyselé obličeje. Mezi ostatními proto není oblíben. Chápu, že být oblíben mezi svými konkurenty je asi to poslední, co si může firma přát. V tom by tedy takový problém nebyl. Myslím si, že komparativní kampaň značky Hyundai je ošemetná i co do vnímání značky jejími zákazníky. Těch, kdo si v Česku kupují každý rok nový automobil, bez ohledu na značku či kategorii, zas tolik není. Nové auto – jakékoli - je stále docela luxus. Lidi, kteří mají hotovost či schopnost splácet třeba deset tisíc korun měsíčně, jsou obvykle aktivní, schopní a nezávislí lidé. Jsou citliví a ostražití na jakoukoli manipulaci a podsouvání něčích názorů. Mají desítky možností, jak si sami srovnat dva modely aut, a nepotřebují k tomu zaranžované divadlo. Nemají rádi populistická hesla o tom, co je víc „české“ a nechtějí mít pocit, že jsou nedobrovolnými statisty v nějaké konkurenční hře. Myslím si, že u fleetové klientely, kde o nákupu rozhodují vzdělaní manažeři a zkušení obchodníci, tako politika může narazit nejvíce. A to zcela zbytečně, protože dnes Huyndai opravdu dospěl do fáze, kdy za něj hovoří fakta – výrobky a jejich kvalita. Uvidíme, jak se kampaň promítne do čísel, ale škody na image mohou časem ukázat, že to za to nestálo
